Inspirativní projekt: Zavádění flexibilního bydlení pro pracovní migranty v Nizozemí.

Nizozemí se dlouhodobě potýká s nedostatkem bytů. Situace na realitním trhu s nájemním bydlením se v posledních letech ještě zhoršila mimo jiné v důsledku tzv. migrační krize. V roce 2015 požádalo v zemi o azyl 58 900 osob, což bylo dvakrát více, než v roce předchozím i následujícím. Stát byl přesto pro tyto žadatele schopný zajistit dostatečné množství dočasného ubytování. Po přidělení ochrany a povolení k pobytu mohli azylanti také jako kterýkoliv holandský občan požádat o zajištění trvalejšího bydlení. I když však Holandsko disponuje jedním z nejvíce rozvinutých systémů sociálního bydlení, čekací lhůty na přidělení těchto bytů se významně prodloužily, a to nejen pro azylanty, ale i pro samotné holandské občany. Kromě zvýšení počtu azylantů na tomto vývoji mělo významný podíl i předchozí snížení počtu nově postavených bytů v důsledku finanční krize.

Bytů se nedostává nejen pro azylanty, ale i pro Holanďany s nejrůznějším sociálním handicapem a také pro zhruba 400 000 zahraničních pracovníků ze střední, jižní a východní Evropy, kteří v zemi pobývají po dobu několika měsíců i delší období. Tento nedostatek ubytování přinutil vládu, samosprávy i nevládní organizace k hledání náhradních řešení. Tím podle řady místních aktérů může být tzv. flexibilní bydlení. To je vytvářeno pomocí různých prefabrikovaných stavebních konstrukcí, mobilních domů, obytných kontejnerů či modulárních interiérových vestaveb.

Podle studie nezávislé organizace Bouwstenen voor Sociaal zůstávalo v Nizozemí v roce 2016 dlouhodobě neobsazených 19 procent kanceláří, 14 procent obchodu a asi 1000 objektů církve, škol, knihoven a podobných zařízení. Aby podpořila zájem majitelů na dočasných úpravách těchto prostor pro poskytování ubytování, zpracoval thinktank Platform31 v roce 2015 studii, která pro majitele shrnula právní, technické, finanční a další aspekty takové dočasné transformace a spočítala, že taková dočasná řešení mohou přinášet zisk. Thinktank Platform31 zveřejnil také řadu doporučení, které se týkají zavádění flexibilního bydlení, přehled možných skupin nájemníků, pro které mohou být využívány, návod, jak různé skupiny v těchto zařízeních kombinovat.

Systematicky se otázkou zajištění vhodného bydlení přímo pro pracovní migranty již od roku 2012 zabývá organizace původně nazvaná Expertisecentrum Flexwonen voor arbeidsmigranten (Odborné středisko flexibilního bydlení pro pracovní migranty), nyní jen Expertisecentrum Flexwonen. To vzniklo jako součást iniciativy vládních, komerčních i neziskových organizací založené na Národním prohlášení o bydlení migrujících pracovníků. Středisko nejen podporuje zájemce o dočasnou proměnu nebytových prostor na prostory vhodné k ubytovávání migrantů, ale zabývá se také poradenstvím a stanovováním vhodných postupů při výstavbě a provozování flexibilních bytových jednotek. Středisko také zprostředkovává kontakty mezi potenciálními dodavateli, poskytovateli bytových služeb, samosprávami, zaměstnavateli a zájemci o bydlení.

Jedním z nejvýznamnějších výsledků práce Odborného střediska bylo v roce 2019 vydání příručky Průvodce dobrým ubytováním pro pracovní migranty z EU. Ta je určená především zástupcům samospráv a poskytuje řadu praktických návodů a rad, jak je možné řešit místní problémy spojené s ubytováváním či nedostatkem ubytovacích kapacit pro pracovní migranty. Rady se týkají nejen vynucování zákonů v oblasti bezpečnosti a kvality bydlení, ale i toho, jak mohou samosprávy napomoci zvýšení nabídky odpovídajícího ubytování pro různé skupiny pracovních migrantů, snižovat napětí mezi migranty a stálou populací a zvýšit zapojení migrantů do místního života. Kromě toho publikace popisuje konkrétní projekty flexibilního bydlení a jejich přínosy a rizika. 

Data o kapacitách a jednotlivých projektech flexibilního bydlení získaná na základě poskytovaných konzultací a vlastního výzkumu Odborné středisko publikuje nejen v podobě průvodců, výzkumných zpráv a pravidelného newsletteru, ale také prostřednictvím internetové mapové aplikace, v níž je možné vyhledávat projekty flexibilního ubytování v jednotlivých městech a obcích například podle typu ubytování (mobilní domy, přeměněné nebytové prostory, kontejnerové ubytování, atd), nebo skupiny ubytovaných (pracovní migranti, studenti, propuštění z vězení). Mapu tako mohou využívat například samosprávy, ubytovatelé či zaměstnavatelé při hledání vhodného partnera pro výměnu zkušeností.

Odborné středisko navíc provozuje veřejný registr nabídek ubytování, kde mohou zaměstnavatelé i zaměstnanci vyhledávat aktuální nabídky bydlení a majitelé nemovitostí inzerovat své volné kapacity. Podle webových stránek Odborného střediska prostřednictvím tohoto registru nalezlo ubytování již více než 5000 osob.

Odborné středisko flexibilního bydlení kromě samospráv, zaměstnavatelů a ubytovatelů úzce spolupracuje také s organizací Stichting Normering Flexwonen, která se zaměřuje především na stanovování a kontrolování standardů kvality flexibilního ubytování. Firmy a jednotlivci, kteří chtějí poskytovat flexibilní ubytování a mají zájem o zařazení do registru této organizace a získání příslušných konzultací, musí splnit řadu podmínek. Mezi ně patří povinnost podrobit se každoročnímu auditu kvality.

Hodnocení kvality je založeno na splnění řady kritérií. Ubytovaní musí mít například v zařízení k dispozici alespoň 10 m2 na osobu při krátkodobém ubytování a 12 m2 na osobu při dlouhodobějším bydlení. Zařízení musí mít pod jednou střechou toaletu, sprchu, kuchyňku, samostatné místnosti na spaní a také na relaxaci. Ložnice musí být vybavena postelí s matrací o velikosti alespoň 80x200 cm, uzamykatelnou skříňkou a židlí. Všechny obytné místnosti musí mít denní světlo. Jeden záchod a sprcha musí připadat maximálně na 8 osob. Zařízení na topení a horkou vodu musí být dostatečné a kontrolované každé dva roky. Kuchyně musí být vybavena alespoň jednou ploténkou na dvě osoby. Celé zařízení musí kromě toho splňovat řadu bezpečnostnostních předpisů. Pokud ubytovací zařízení provozuje zaměstnavatel, je do registru organizace Stichting Normering Flexwonen zařazen až poté, co získá registraci ve státním Registru zaměstnaneckého standardu. Podnikatelé v zemědělství musí navíc splňovat ještě další dodatečná kritéria, která se týkají pracovních podmínek.

Úspěch dosavadní fungování organizace Stichting Normering Flexwonen podle výroční zprávy z roku 2018 prokazuje nejen skutečnost, že její inspektoři získali akreditace státní akreditační komise, ale také rostoucí počet firem a jednotlivců poskytujících ubytování, které projevují zájem o získání známky kvality vydávané touto organizací. V roce 2018 tak organizace provedla na základě přihlášek do svého registru 424 inspekcí ve firmách nabízeních ubytování. Pracovníci organizace také intenzivně komunikují se zástupci samosprávy, kterým vysvětlují smysl a možné výhody standardizace kvality ubytování migrant a řeší s nimi praktické problémy spojené s tímto typem ubytování.

I když výsledky práce Platform31, Stichting Normering Flexwonen a Odborného střediska Expertisecentrum Flexwonen neprošly dosud nezávislou evaluací, o jejich úspěších svědčí rostoucí zájem a podpora ze strany samospráv a holandských státních institucí i zapojení a spolupráce s komerčním sektorem, především se zaměstnavateli zahraničních pracovníků a poskytovateli ubytování pro dělníky. Působení Expertisecentrum Flexwonen bylo také zmíněno jako příklad dobré praxe v příručce Welcome Europe Toolkit, která byla uveřejněna v roce 2016 jako výstup evropského projektu “Welcome Europe – Local Welcome Policies for EU Mobile Citizens“, do něhož se zapojila města Amsterdam, Brusel, Kodaň, Dublin, Goteborg a Hamburk společně s univerzitami v Goteborgu a Amsterdamu.

Titulní obrázek: Freepik.com