Inspirativní projekt: Mapování a plánování lokální situace cizinců na Slovensku v projektu KapaCITY

Mezi zeměmi EU má Slovensko šestý nejnižší podíl migrantů na celkové populaci (jen 2,2 procenta). V roce 2018 tak žilo na Slovensku 121 264 cizinců s povolením k pobytu, přičemž mírnou většinu tvořili občané ze zemí mimo EU. Situace v oblasti migrace se však i přes nižší absolutní čísla v zemi dynamicky vyvíjí. Od vstupu do EU v roce 2004 do roku 2018 vzrostl počet cizinců v zemi skoro šestinásobně a řada místních samospráv obtížně hledá způsob, jak se k nově vzniklé místní populaci migrantů postavit.

Více než polovina migrantů na Slovensku se koncentruje ve čtyřech městech a jejich blízkém okolí. V hlavním městě Bratislavě žije téměř 35 000 cizinců, v Košicích 12 500, v Trnavě téměř 5 000 a v Banské Bystrici 2500 migrantů. Přesto až do roku 2018 neměla tato města nejen žádné instituce, schválené politiky či strategické dokumenty, ale dokonce ani detailnější představu o tom, jací cizinci vlastně na území města žijí a jaké jsou jejich potřeby. Postoje municipalit podle expertů z nevládních organizací charakterizovala v několika letech před rokem 2019 především obava z negativní reakce veřejného mínění na vstřícnost vůči migrantům a neznalost problematiky. Tu odrážely například výroky bratislavského primátora, Ivo Nesrovnala, který místní migranty označoval za turisty.

Nevládní organizace Liga za ľudské práva, Centrum pre výskum etnicity a kultúry (CVEK), Nadácia Milana Šimečku a Marginal proto připravily projekt KapaCITY, který získal v roce 2017 financování z evropského Azylového, migračního a integračního fondu (AMIF) a Fondu pro vnitřní bezpečnost (ISF). Do realizace projektu, který byl zahájen v lednu 2018, se následně zapojila slovenská obdoba českého Svazu měst a obcí Únia miest Slovenska, města Bratislava, Trnava, Banská Bystrica a Košický samosprávný kraj. Projekt si klade za cíl podpořit odborné kapacity a komunikační dovednosti samospráv, přenášet příklady dobré praxe z oblasti integrace migrantů na lokální, regionální a národní úrovni a  zajistit stabilní poskytování služeb migrantům na místní úrovni.

Realizace projektu postupuje v několika fázích. V první fázi výzkumníci ve spolupráci se samosprávami, které se účastní projektu, zmapovali situaci v oblasti integrace migrantů na území příslušných měst a kraje. Při mapování byly využity mimo jiné statistické údaje Pohraniční a cizinecké policie (ÚHCP), Úřadu práce, sociálních věcí a rodiny (ÚPSVR) a Centra vědecko-technických informací (CVTI). Poprvé tak výzkumníci propojili více dostupných zdrojů dat o migrantech a vytvořili pro samosprávy jejich přehled, aby s nimi mohly pracovat i do budoucna. Na tento desk-research navázaly kvalitativní polostrukturované rozhovory s různými aktéry, jichž se problematika týká. Celkem bylo ve čtyřech samosprávách uskutečněno 70 rozhovorů, které byly dále analyzovány a staly se dalším podkladem pro zpracování případových studií o situaci migrantů. Tyto studie byly zveřejněny na stránkách CVEK a samosprávy je dále využívají při formulování opatření a politik v oblasti integrace (jedná se o studie integrace migrantů v Banské Bystrici, Bratislavě, Trnavě a Košickém samosprávném kraji).

Studie mimo jiné zjistily, že i když jsou v zapojených městech a kraji stále relativně nízké počty migrantů, tento stav se rychle mění a například v roce 2018 prudce stoupla pracovní migrace cizinců ze třetích zemí do větších měst. Toto téma v některých městech (Trnava) silně rezonuje ve veřejném mínění. Objevily se také protesty proti výstavbě ubytoven pro zahraniční pracovníky. V obdobných konfliktních či napjatých situacích však města neví, jak se k otázkám migrace postavit. O migrantech na svém území nemají bližší informace a samotným migrantům se nesnaží žádné informace o životě ve městě poskytovat. Pro cizince neexistují ani základní informační materiály v jiném než slovenském jazyce. Tato a další zjištění z výzkumů se odrazila v doporučeních, které výzkumníci pro samosprávy naformulovali.

V další fázi po zpracování výzkumných zpráv realizovali experti zapojení do projektu interkulturní a sociálně-právní tréninky pro pracovníky samospráv, samosprávou zřízených institucí a dalších veřejných institucí, které působí na místní úrovni. Tyto a další vzdělávací aktivity měly mimo jiné pomoci samosprávám komunikovat téma migrace a integrace cizinců s veřejností a zahrnout je do svých aktivit a strategických dokumentů.

V dubnu 2019 tak proběhl například dvoudenní interkulturní trénink pro zaměstnance tiskového odboru, odboru sociálních věcí, bytového odboru, školského odboru městské policie a dopravního podniku v Bratislavě, jehož 13 účastníků získalo základní přehled o problémech a situaci cizinců v Bratislavě a kompetencích samospráv v této oblasti. Obdobného interkulturního tréninku v Banské Bystrici se v květnu 2019 zúčastnil i náměstek primátora, zaměstnanci Centra právní pomoci, místní střední školy, kterou navštěvují cizinci, a také nevládních organizací.

Kromě interkulturních tréninků byla v rámci projektu zorganizována i zvláštní školení zaměřená na různé oblasti integrace. Například školení v Trnavě v květnu 2019 se zaměřilo na právní otázky migrace, vzdělávání dětí cizinců a sociální práci s cizinci. V následujícím měsíci organizátoři projektu ve stejném městě uspořádali komunikační školení pro 10 zástupců samosprávy (z tiskového odboru, sociálního odboru, odboru územního rozvoje, vnitřní správy, školského odboru, ekonomického odboru a kanceláře primátora), které řešilo způsoby komunikace s veřejností i migranty. Zástupci projektu také ve stejné době jednali s místním velkým zaměstnavatelem PSA/Peguot  o podpoře integrace zahraničních zaměstnanců firmy. Ve stejném měsíci se pak v rámci projektu v Trnavě uskutečnilo také podvečerní setkání s cizinci, na kterém tým projektu představil výsledky výzkumu a diskutoval s migranty otázky integrace ve městě. Obdobného setkání s cizinci v Banské Bystrici se v červnu 2019 zúčastnilo 28 migrantů z různých zemí a po prezentaci výzkumné zprávy a projektu se do diskuse s účastníky zapojil i náměstek primátora. Komunikaci výsledků projektu a otázek integrace cizinců napomohlo i setkání Samospráva pro cizince – cizinci pro samosprávu: Kultura, které organizátoři projektu uspořádali v červnu 2019 v Košicích. Tohoto setkání se zúčastnili například i kulturní mediátoři z ukrajinské, vietnamské, mongolské a syrské komunity, zástupci kraje, města Košice a nevládních organizací.

Projekt KapaCITY stále probíhá (2019) a nebyla zatím provedena jeho nezávislá evaluace. Z dosavadních výstupů však vyplynuly velmi pozitivní ohlasy zástupců samospráv na poskytnuté informace z mapování a pořádané školení a tréningy. Mapování, příprava i realizace školení a tréninků navíc umožnily organizátorům získat řadu podnětů a návrhů na změny legislativy, které budou v dalších fázích projektu předloženy ústředním orgánům, především Ministerstvu práce, sociálních věcí a rodiny, které má na Slovensku agendu integrace migrantů na starosti. Zároveň tréninky, školení a setkávání přispěly k získání dalších informací o potřebách aktérů, důležitých dokumentech a dobrých praxích. Ty poslouží jednak k přípravě informačních materiálů pro samosprávy – jako například přehledu sociálních služeb či zásadních strategických dokumentů se vztahem k integraci cizinců, tak i pro zpracování návazných projektů a plánování dalších aktivit například při řešení problémů s bydlením určitých skupin cizinců v Bratislavě a v Košicích, či vytvoření doučovacího kroužku slovenštiny pro cizince v Trnavě.

Projekt Města a inkluzivní strategie č. CZ.03.3.X/0.0/0.0/15_124/0006483 je spolufinancován Evropskou unií z Evropského sociálního fondu v rámci Operačního programu Zaměstnanost.