Inspirativní projekt: Podpora integrace migrantů švédským Svazem obcí a krajů

Švédsko se v minulých desetiletích stalo díky svým vstřícným politikám oblíbenou novou vlastí velkého počtu migrantů. Švédský statistický úřad v roce 2019 odhadoval, že z celkové zhruba 10 miliónové švédské populace se na 20 procent osob narodilo v zahraničí. Zpřísnění imigračních politik po roce 2015, včetně posílení pohraničních kontrol a přijetí legislativních změn, které ztížily získání povolení k pobytu a sjednocování rodin žadatelů o azyl, zřejmě přispělo v posledních dvou letech k poklesu počtu nových migrantů. I tak ovšem v roce 2018 získalo v zemi azyl na 11 tisíc žadatelů, především ze Sýrie a Afghánistánu. Dalších 5200 mladých žadatelů získalo v roce 2018 povolení k pobytu za účelem studia, a to i v případech, že byla jejich žádost o azyl zamítnuta.

Přistěhování větších počtů migrantů původem z výrazně odlišného kulturního prostředí představuje pro švédskou společnost značnou výzvu a témata migrace a integrace migrantů tak zůstávají v centru politické pozornosti. Politické debaty i pohled švédského veřejného mínění na migraci si ale stále uchovávají převážně pozitivní naladění. Podle průzkumu agentury Eurobarometr z roku 2018 považuje migraci za spíše problém než příležitost jen méně než pětina Švédů. Podle stejného průzkumu mají Švédové obecně pozitivní názor na to, co zemi migrace přináší.

V podobném duchu se v posledních letech otázkám integrace věnuje také Švédský svaz obcí a krajů (Sveriges Kommuner och Landsting – SKL), který zastupuje zájmy 290 švédských obcí a 21 krajských rad. Během vrcholící tzv. uprchlické krize se zástupci obcí rozhodli vyvinout v oblasti integrace větší aktivitu.

Od roku 2015 se SKL začal podílet na pilotním projektu nazvaném místa setkávání (Mötesplatser), který měl usnadnit usazování nově příchozích migrantů (popis projektu Mötesplatser v češtině zde – pozn. redakce). Na podzim 2016 pak SKL zmapoval situaci v oblasti integrace mezi svými členy a analyzoval současné i možné budoucí potřeby. Na základě mapování identifikovali členové svazu několik základních pilířů, na nichž by mělo stát přijímání azylantů a dalších nově příchozích. Mezi tyto pilíře podle SKL patří:

• Celkový pohled a koordinace
• Spolupráce mezi různými aktéry
• Rovnoměrné rozložení v zemi
• Místní a individuální adaptace
• Znalosti, statistiky a podmínky plánování
• Ekonomické podmínky

Výsledkem analýz a diskuzí mezi členy SKL bylo v roce 2017 vydání dokumentu nazvaného Agenda pro integraci (SKL:s agenda för integration). Ten obsahuje především návrhy opatření, která by měl stát, obce i kraje přijmout, aby byl lépe využit potenciál integrace přistěhovalců. Návrhy zahrnují oblast přijímacích kurzů a postupů, pomoc při vstupu na trh práce, podporu při integraci do místních společenství, oblast dětí a mládeže, zdravotnictví či zajištění financování nákladů obcí a krajů spojených s integrací nebo podporu vědy a výzkumu. Celkem Agenda pro integraci přináší šedesát pět konkrétních bodů s návrhy na vylepšení postupů a politik státu i samospráv. SKL se ve svém dokumentu také zavázal, že bude podporovat své členy při výměně zkušeností, šíření příkladů dobré praxe a rozvíjení znalostní základny v oblasti integrace. Takto orientované aktivity začal SKL realizovat pod souhrnným názvem Nově příchozí – investice do budoucnosti (Nyanländas etablering – en investering för framtiden).

Kromě vydání pozičního dokumentu Agenda pro integraci a souvisejících osvětových a lobbyistických aktivit vůči vládě SKL v rámci iniciativy Nově příchozí – investice do budoucnosti zveřejnil databázi dobrých praxí v oblasti integrace na úrovni obcí a krajů. Příklady praxí jsou rozděleny do následujících sedmi oblastí:

• Zaměstnanost a vzdělávání
• Děti, mládež, rodiny a školy
• Bydlení a usídlení
• Zdravotní péče
• Obce a kraje jako zaměstnavatelé
• Spolupráce s občanskou společností
• Management, organizace a strategická práce

Databáze je neustále doplňována a zveřejňuje příklady krátkodobých i dlouhodobých inspirativních projektů a politik jak ve švédštině, tak i v anglickém jazyce. Projekty jsou do databáze vybírány odborníky ze SKL na základně podnětů od členů asociace a tipů od veřejnosti, které je možné zadávat přes zvláštní webový formulář. Fungování této databáze zhodnotila jako příklad dobré praxe například loňská zpráva Univerzity v Göteborgu.

Významným počinem SKL v oblasti podpory integrace migrantů na místní úrovni bylo v roce 2017 vydání publikace Nově příchozí – klíčová data ve vztahu k integraci (Nyanländas etablering – Nyckeltal med integration i focus). Příručka přináší přehled zdrojů dat o migrantech a jejich integraci na místní úrovni i návody, jak s těmito daty pracovat při přípravě i vyhodnocování místních projektů a politik.

Jako základní zdroj dat, z nichž mohou obce při plánování integrace čerpat, příručka doporučuje webovou databázi nazvanou Kolada. Tuto databázi zřídila nezisková organizace Rada pro podporu městských analýz (Rådet för främjande av kommunala analyser – RKA), jejímž členem je i Svaz obcí a krajů – SKL. Databáze obsahuje údaje v rozlišení na jednotlivé obce, které pocházejí z několika zdrojů. Hlavní část dat je čerpána ze zjišťování švédského statistického úřadu, ale data se do databáze sbírají i z celé řady další zdrojů. Jedním z nich jsou i samotné samosprávy, které data do databáze dodávají na základě dobrovolnosti. Celkem databáze obsahuje na 5000 skupin dat týkajících se populace, hospodářství, zaměstnanců, zdravotnictví, individuální a rodinné péče, infrastruktury, kultury a volného času, sociálních služeb pro starší a zdravotně postižené, regionálních rozvoje či vzdělávání. Internetové rozhraní databáze uživatelům dovoluje vytvářet srovnání různých měst, vytváření časových řad, map, tabulek či grafů. Data si mohou podle potřeby také stahovat a dále používat v excelových či jiných tabulkách a dokumentech.

Tato příručka pak na příkladech přípravy politik v různých oblastech (jako například přijímání azylantů a uprchlíků, vzdělávání migrantů ve švédštině, zaměstnanost migrantů, bydlení migrantů a podobně) ukazuje, jak je možné data z databáze Kolada využít a jak s jejich pomocí provádět plánování a vyhodnocování integračních politik vůči migrantům. To poskytuje jednotlivým obcím unikátní možnost sledovat, jak se jim daří dosahovat cílů jednotlivých integračních opatření i jak jsou na tom v porovnání s ostatními švédskými obcemi.

Kromě významu práce s přesnými a srovnatelnými daty zdůrazňuje příručka Nově příchozí – klíčová data ve vztahu k integraci také důležitost spolupráce různých aktérů při plánování i realizaci integračních projektů a politik. Výslovně přitom zmiňuje spolupráci s občanskou společností, podnikateli a také Úřady práce, švédskou Agenturou pro migraci, švédským Úřadem sociálního zabezpečení, okresními úřady a členy SKL Na podporu takové místní spolupráce uzavřela SKL v roce 2018 zvláštní memorandum s dotčenými ústředními orgány a poskytuje obcím v tomto smyslu i metodickou podporu.

Efektivitu vzájemně provázaných aktivit švédského Svazu obcí a krajů zaměřených na integraci migrantů nebylo, vzhledem ke krátké době jejich realizace, zatím možné prověřit nezávislou studií či evaluací. Narůstající počet příkladů místních dobrých praxí v databázi zřízené svazem však ukazuje na to, že nástroje integrace, které dal svaz obcím k dispozici, jako například databáze Kolaja, stejně jako metodické materiály svazu včetně příručky Nově příchozí – klíčová data ve vztahu k integraci jsou běžně využívány a aplikovány v praxi.

Projekt Města a inkluzivní strategie č. CZ.03.3.X/0.0/0.0/15_124/0006483 je spolufinancován Evropskou unií z Evropského sociálního fondu v rámci Operačního programu Zaměstnanost.