Migraceonline.cz

Portál pro kritickou diskuzi o migraci
11. 6. 19
Zdroj: migraceonline.cz
Téma: Integrace
Země: EU

Inspirativní projekt: Kampaň Nepodporujte pomluvy! z portugalské Amadory

Inspirativní projekt: Kampaň Nepodporujte pomluvy! z portugalské Amadory

Město Amadora v Portugalsku se prostřednictvím kampaně proti fámám a pomluvám snaží zlepšit vztahy mezi obyvateli města i pověst celé municipality. Nově vytvořené techniky práce s veřejností zapojují jednotlivce z různých institucí do veřejných aktivit a přispívají ke vzájemnému poznání a porozumění. Projekt zároveň poskytuje inspiraci a know-how pro realizaci obdobných kampaní v dalších evropských městech. Článek tak přináší další popis inspirativního zahraničního projektu v oblasti integrace migrantů.

Portugalské město Amadora s více než 175 tisíci obyvateli leží v blízkosti hlavního města Lisabonu. Jedná se o hustě osídlenou oblast s nejchudší populací v celém regionu. Ve srovnání se sousedními městy zde žije málo lidí se středními a vyššími příjmy, velká část zdejších obyvatel pobírá sociální dávky, má nízké vzdělání a je zde také vysoká nezaměstnanost zejména mezi mladými lidmi do 34 let. Od roku 2001 v této oblasti vzrostl počet migrantů o 33 %.

V důsledku přistěhovalectví je město velmi multikulturní, žijí zde obyvatelé více než 41 různých národností. Nejvýznamněji jsou zastoupeni migranti původem z Kapverd (6 174 obyvatel), Brazílie (4 005 obyvatel), Guiney Bissau (1 765 obyvatel), Angoly (1 581 obyvatel), Ostrovů Svatého Tomáše (1 088 obyvatel), Rumunska (839 obyvatel) a Číny (266 obyvatel). Mnoho zdejších obyvatel s migrační zkušeností však žije ve špatných bytových podmínkách. Město Amadora je svými obyvateli i obyvateli sousedních měst vnímáno negativně jako centrum imigrace z Afriky, špatného bydlení, chudoby, sociální nerovnosti a kriminality.

Negativním postojům veřejnosti vůči migrantům i městu Amadora samotnému se samospráva v roce 2014 rozhodla čelit prostřednictvím projektu nazvaného Não alimente o Rumor! (Nepodporujte pomluvy!). Projekt ve spolupráci s městem realizovali především členové Místní sociální sítě (CLAS).

V jeho počátcích nejprve výzkumníci z univerzitního institutu CIS-IUL v Lisabonu zanalyzovali postoje obyvatel a zaměstnanců v Amaduře a jejich pohledy na migranty, kteří ve městě žijí, studují nebo pracují. Jejich výzkum identifikoval některé základní negativní stereotypy, které se následná kampaň, postavená na datech spolupracujících institucí, snažila narušit.

Výzkumníci zjistili, že respondenti o migrantech hovoří zejména v těchto souvislostech:

Migranti jsou spojení s kriminalitou a radikalizací.

Migranti žijí z peněz od státu a nechtějí pracovat.

Děti migrantů způsobují problémy ve školách.

Takové a další obdobné negativní názory se následně pokoušeli organizátoři kampaně uvést na pravou místu prostřednictvím několika různých postupů, které byly vybrány na základě širší diskuze s představiteli místní komunity.

Návrh strategie boje proti pomluvám byl nejprve představen starostovi a zástupcům 17 místních úřadů, zaměstnancům města, členům Místní sociální sítě a zástupcům dalších 43 partnerských organizací. Prezentace byla rozložena do dvou dnů a byla zakončena workshopem, který měl určit ty nejhorší pomluvy, jimž má kampaň čelit.

Na zvláštních webových stránkách pak organizátoři kampaně z řad členů Místní sociální sítě poskytli přehled oficiálních dat a informací z různých oblastí (bezpečnost, zaměstnanost, školství), které vybrané negativní stereotypy přímo vyvracejí.

Druhým krokem bylo vyškolení několika desítek zvláštních „osob pověřených pro boj proti pomluvám”. Tyto osoby byly vybírány z řad dobrovolníků z různých institucí ve městě, které se zabývají vzděláváním, sociálními službami, kulturou, sportem a interkulturní mediací. Následně byly vybaveny speciální příručkou pro odhalování a boj proti pomluvám a byla jim poskytována i průběžná informační podpora, aby byly schopni reagovat na výzvy a otázky, kterým čelili ve své každodenní praxi. Během ní se pověřené osoby setkávají při různých příležitostech s veřejností a pořádají tréningy pro zástupce místních sdružení, škol, či bezpečnostních složek.

Na školení pověřených osob se v raných fázích kampaně podíleli také někteří místní pedagogové, kteří následně přenášeli některé ze zkušeností a postupů kampaně i do škol a kreativním způsobem je využívali například při pořádání školních soutěží a dalších divadelních, hudebních či výtvarných aktivit.

Město v kampani využilo i řadu kulturních a sportovních akcí určených pro širší veřejnost. V rámci Mezinárodního festival komiksů, který ve městě probíhal, uspořádalo workshop nazvaný Jakou barvu mají mraky?, který rozebíral pocity a názory účastníků na různé druhy pomluv a fám.

V místním divadle byla uspořádána debata na téma Cesty k integraci – význam faktů, které využívala metody Divadla utlačovaných.[1] Při ní herci demonstrovali různé fámy a pomluvy a odborníci je poté rozebírali a diskutovali s publikem.

V rámci kampaně město uspořádalo také společnou procházku obyvatel různého původu, kterou nazvalo Pochod solidarity. Tento pochod do ulic města přivedl více než 700 účastníků a zaznamenal velký ohlas mezi místními obyvateli.

Především na mladší populaci pak byla zaměřena městská soutěž v pouštění papírových draků, během níž děti výtvarně ztvárňovali témata rozdílnosti a předsudků.

Kampaň ve velké míře používala také elektronická i klasická média. Kromě oficiálních webových a Facebookových stránek napomohlo rozšíření poselství kampaně mimo jiné i vydání několika letáků, plakátů a upomínkových předmětů. Organizátoři také vytvořili a publikovali tři krátká kampaňová videa (první představovalo základní cíle kampaně, druhé se zaměřovalo na paměť obyvatel města a třetí shrnovalo celou kampaň). Uvedená videa byla založena především na rozhovorech s občany města různého etnického původu. Klasická i elektronická média umožnila šířit informace o kampani také mimo město a pozitivně tak ovlivnila obraz samosprávy i obyvatel, jako aktivních účastníků snah o zlepšení soužití.

Jednoroční kampaň byla financována Evropskou komisí v rámci mezinárodního projektu C4i-Communication for Integration a oficiálně skončila v roce 2015. Při její evaluaci byly opět využity šetření výzkumníků z CIS-IUL. Podle zjištění nezávislých evaluátorů kampaň oslovila široké spektrum obyvatel, úspěšně se do ní zapojilo mnoho místních institucí, včetně policie, která ocenila její vliv na boj proti pouliční kriminalitě. Městu také umožnila získat lepší přehled o jeho sociálním, ekonomickém a demografickém rozvoji. I po skončení tohoto projektu město pokračovalo v jednotlivých iniciativách kampaně, především pak v působení pověřených osob proti pomluvám v rámci svých interkulturních politik.

V roce 2017 byla kampaň Nepodporujte pomluvy! oceněna značkou Městská dobrá praxe, kterou vydává mezinárodní síť měst podporujících integraci migrantů URBACT. Jako příklad dobré praxe kampaň uvádí i webová stránka Rady Evropy zaměřená na interkulturní města. Příklad amadorské kampaně posloužil také při přípravě Příručky proti pomluvám, kterou v roce 2018 vydala Rada Evropy. Příručka obsahuje podrobný návod a doporučení, jak postupovat při přípravě a realizaci obdobných kampaní v různých evropských městech.

 

 

[1] Divadlo utlačovaných – žánr byl vytvořen v 70. letech brazilským vizionářem Augustem Boalem jako forma společného učení, využívajícího divadla jako nástroje pro změnu. Původně byl tento nástroj vyvinut při práci s rolníky a dělnickou nejchudší společenskou vrstvou, ale nyní je používán po celém světě pro politický a sociální aktivismus a řešení konfliktních situací. Inspirováno Freirovou pedagogikou utlačovaných i divadlo utlačovaných podporuje kritické myšlení a dialog., více viz http://www.divadloutlacovanych.cz/

 


Projekt Města a inkluzivní strategie č. CZ.03.3.X/0.0/0.0/15_124/0006483 je spolufinancován Evropskou unií z Evropského sociálního fondu v rámci Operačního programu Zaměstnanost.

Filip Pospíšil
Mgr. Filip Pospíšil, Ph.D. (1972) – antropolog. Působí jako Visiting Scholar na New York University a přednáší na Cooper Union a The New School. Pracoval jako zástupce šéfredaktorky časopisu A2, mediátor v Agentuře pro sociální začleňování, expert v oblasti ochrany osobních údajů a lidských práv v nevládních organizacích Iuridicum Remedium, Transparency International, Člověk v tísni a Amnesty International. Je autorem scénáře k řadě dokumentárních filmů o nevládních organizacích vysílaných Českou televizí a autorem a editorem řady publikací zaměřených na nedávnou historii. Pracoval také jako redaktor Lidových novin a Literárních novin.
11. 6. 19
Zdroj: migraceonline.cz
Téma: Integrace
Země: EU
...nahoru ▲