První kapitola komparativní studie srovnává přístup a podmínky výkonu podnikání i zaměstnání cizinců v Česku s právními úpravami a praxí v Irsku a v Německu. Tato část studie je doplněná diagramy znázorňujícími sledovanou problematiku v ČR, Německu i v Irsku. Text doplňuje seznam právních předpisů, literatury a internetových zdrojů.

Shrnutí:

V zemích EU (Irsku a Německu) i v České republice je zahájení samostatné výdělečné činnosti pro cizince podmíněno ohlášením živnosti nebo vydáním koncese k výkonu živnosti (Německo, ČR) či zvláštním povolením k podnikání (Irsko) a dále vždy povolením k pobytu. Zatímco v irském modelu je primární povolení k podnikání, o které může cizinec příslušné ministerstvo požádat na území Irska a na jehož základě mu je pak uděleno povolení k pobytu, v SRN a v ČR je prvotní povolení k pobytu, o něž se žádá ještě před vstupem na území na zastupitelském úřadě. Ve všech případech se cizinec, stejně jako státní občan, musí zaregistrovat u daňového úřadu – tuto povinnost ovšem v Německu plní úřad a nikoli podnikající osoba sama. V ČR se navíc cizinci z nečlenských států EU nebo států Evropského hospodářského prostoru musí ještě povinně zapsat do Obchodního rejstříku. Z toho vyplývá další povinnost účtovat v soustavě podvojného účetnictví. V Německu i Irsku naopak musí cizinci splnit zápis do obdobného rejstříku za stejných podmínek jako státní příslušníci.
Zrušením povinného zapisování všech cizinců-podnikatelů do Obchodního rejstříku by cizincům odpadla jedna dodatečná překážka v přístupu k podnikání v ČR. Nejen cizincům, ale též občanům by prospěla automatická registrace podnikatele u daňového úřadu živnostenským úřadem, dle principu „obíhá papír, ne člověk.“
Podmínky pro zaměstnávání cizinců jsou v Irsku, v Německu i v ČR podrobeny podobnému povolovacímu režimu. Zatímco v případě SRN a ČR musí cizinec žádat o vzájemně provázaná povolení k pobytu a povolení k zaměstnání opět na zastupitelském úřadě v cizině, může cizinec hledající práci v Irsku podat žádost až na území Irska. Irsko i Německo dále zavedly zjednodušené řízení pro přístup k zaměstnání, které nabízí výrazné zvýhodnění pro vysoce kvalifikované cizince - specialisty v oborech, v nichž je nedostatek domácí kvalifikované pracovní síly (např. informační technologie). Pilotní projekt pro aktivní získávání kvalifikované zahraniční síly MPSV znamená určitý dílčí krok tímto směrem.
Od roku 2001 připravuje Evropská komise směrnice, které by měly problematiku pobytu cizinců ze třetích zemí (t.j. mimo států EU a EHP) za účelem výkonu výdělečné činnosti (zaměstnání i povolání) upravit jednotně pro všechny členské státy Evropské unie.
Každý cizinec, který legálně pobývá a podniká nebo pracuje v Irsku, Německu nebo České republice, má stejný rozsah práv jako irský, německý nebo český občan. Podmínky výkonu zaměstnání a povolání jsou z části jednotně upraveny mnoha směrnicemi práva ES, týkajícími se zejména standardu zaměstnaneckých práv, antidiskriminačních opatření a obchodních společností. V ČR naráží cizinci na stejné problémy v této oblasti jako čeští občané, tedy zejména na malou pružnost českého pracovního práva a nedostatečné zajištění vymahatelnosti práva.