Osmá kapitola komparativní studie je právním rozborem implementace směrnice Evropské komise, která upravuje minimální normy pro poskytování dočasné ochrany v případě hromadného přílivu vysídlených osob. K této kapitole bude ještě doplněná komparace s institutem strpění na principu non-refoulement ve Francii a případně v dalších evropských zemích.

Shrnutí:

Za subsidiární formy ochrany můžeme označit ty druhy oprávnění k pobytu na území státu, které je možné udělit osobám, jež sice nesplňují kriteria pro udělení azylu, nicméně jistou (slabší) ochranu potřebují.
V českém právním řádu se jedná jednak o poskytování útočiště osobám prchajícím hromadně před společenskou či přírodní katastrofou masového rozsahu, tzv. institut dočasné ochrany, a dále o instituty řešící individuální tíživou situaci určité osoby, tedy o strpění a o udělení pobytu či azylu z humanitárních důvodů.
Režim dočasné ochrany je v rámci EU harmonizován a koordinován směrnicí Evropské komise č.2001/55/EC
(o poskytování dočasné ochrany v případě hromadného přílivu vysídlených osob), kterou ČR nově zakotvila, formou samostatného zákona, do českého právního řádu. Tento zákon splňuje minimální standardy předepsané směrnicí, drží se ovšem spíše na její dolní hranici a osahuje některá zbytečně tvrdá ustanovení, a to jak z hlediska respektu k lidským právům, tak i z hlediska své prospěšnosti pro vysídlence i pro Českou republiku.
Strpění zahrnuje dva rozdílné důvody dávající cizinci právo zůstat na území státu:
a) nemožnost vycestovat (např. technická či zdravotní),
b) princip non-refoulement, zakazující státu nutit osobu vycestovat do země, kde by jí hrozila určitá nebezpečí (vychází z přijatých mezinárodních smluv o lidských právech).
Humanitární důvody, jejichž posouzení je ponecháno spíše v diskreční pravomoci úředníků, mohou vést k udělení azylu nebo k udělení trvalého pobytu určité osobě, což pak znamená mnohem vyšší a bezpečnější pobytový status, než jak je tomu u víza za účelem strpění.
Ve srovnání s Českou republikou má většina zemí EU důvody pro udělení povolení k pobytu kvůli tíživé situaci cizince lépe a logičtěji rozpracované a často i přesněji zacílené na určité skupiny osob, které potřebují zvláštní pomoc (např. nezletilé děti, oběti obchodu s lidmi, které jsou ochotny proti pachatelům svědčit, žadatelé o azyl, jejichž azylová procedura trvá velmi dlouho a již se integrovali do společnosti).