Inspirativní projekt: Podpora začleňování cizích státních příslušníků na trh práce

V souvislosti s hledáním kvalitního pracovního uplatnění čelí migranti v České republice mnoha bariérám. Mezi ně patří zejména problémy vyplývající z neznalosti českého jazyka a špatná orientace na trhu práce. Migranti se často potýkají se zcela minimální znalostí češtiny, nebo nedostatečnou znalostí pro to, aby mohli vykonávat kvalifikovanější nebo náročnější profese, které mají požadavky zejména na psanou češtinu. Tyto požadavky mají zejména administrativní pozice a tento jazykový „strop“ zjevně mnoho migrantů drží na čistě manuálních pozicích nebo v etnické ekonomice.

Druhou bariéru představuje fakt, že naprosté minimum migrantů má dostatečné znalosti o podmínkách na trhu práce. Jejich zkušenost často pochází z šedé ekonomiky nebo z omezeného segmentu trhu práce, a tak mnoho prvků legálního zaměstnávání vůbec neznají nebo je nejsou schopni pro sebe vyjednat. Někteří migranti pak mohou být výrazně omezeni zdravotními problémy, které se u nich rozvinuly po mnoha letech tvrdé fyzické práce v ČR. Tito migranti jsou v situaci, že již nemohou těžké fyzické práce vykonávat, a s omezenou znalostí češtiny a s minimem zkušeností s českým trhem práce je pro ně velmi těžké najít si jiné místo. Další bariérou může být také skutečnost, že mnoho migrantů nemůže v ČR využít svou kvalifikaci ze země původu, nebo žádnou kvalifikaci nemají. Stojí tedy před rozhodnutím, jaký profesní obor pro sebe v ČR zvolí, zda se rekvalifikovat či dokonce znovu studovat jiný obor.

Zejména tuto druhou bariéru se snažil projekt Podpora cizincům adresovat. Realizace projektu probíhala mezi lety 2016-2018 ve čtyřech krajích ČR a jeho hlavní náplň tvořily tři klíčové aktivity: individuální kariérní poradenství, skupinový vzdělávací kurz speciálně vytvořený pro potřeby cizinců na trhu práce a podporu specialisty při vyřizování rekvalifikace a/nebo nostrifikace. Dvouletého projektu se zúčastnilo celkem 838 osob – polovina účastníků v Praze, dále pak migranti v Moravskoslezském, Jihomoravském a Středočeském kraji. Podpořených osob, tedy osob, které získaly více než 40 hodin bagatelní podpory, bylo 623.

Valná většina těchto klientů se účastnila vzdělávacích kurzů, kterých v rámci projektu proběhlo 82. Kurz byl rozložen do pěti dnů a organizován do dvou bloků. Po prvním třídenním bloku následovalo několik volných dnů, ve kterých účastníci pracovali s e-learningovými lekcemi a vypracovávali pracovní listy. Druhý blok trval dva dny a vedle výuky zde byl prostor pro konzultaci domácí práce. Výuka byla koncipována pro skupinu o velikosti 6-12 osob. Skupiny byly sestavovány podle jazykové úrovně účastníků tak, aby všichni mluvili česky na podobné úrovni, případně aby mluvili stejným jazykem, do kterého bylo tlumočeno. Účastníci používali při kurzu i při domácí přípravě studijní materiály, které dostali k dispozici v češtině, ruštině, ukrajinštině, angličtině nebo arabštině. I pokud účastníci pracovali s cizojazyčnými materiály nebo absolvovali kurz s tlumočníkem, byl vždy kladen důraz na zvládnutí klíčových pojmů v češtině.

Obsah kurzu seznamoval účastníky se způsoby a kulturou hledání práce v ČR (hledání inzerátů, odpovídání na ně, formy sebeprezentace, vytvoření profesního CV, zpracování motivačního dopisu), s náležitostmi a typy pracovních smluv a s právy a povinnostmi pracovníků i zaměstnavatelů. Významná část kurzu byla zaměřena na mzdu, výpočty odvodů, zdravotní a důchodové pojištění a další témata související s finanční gramotností a finančními produkty, se kterými se migranti setkávají. Vzdělávání poskytovalo i základní informace o ČR, její kultuře, tradicích a zvycích nejen na trhu práce. Kromě toho, že se po vzdělávání velmi výrazně zvýšila informovanost účastníků o vyučovaných tématech, získali účastníci mnoho nových sociálních a komunikačních dovedností. Pro mnohé z účastníků byl navíc tento kurz vůbec první vzdělávací akcí, kterou v ČR zažili.

Na vzdělávací kurz navazovaly poradenské služby. Ty fungovaly formou individuální podpory klientům při hledání místa na trhu práce. Základem bylo poradenství soustředěné na vedení klientů k tomu, aby sami uměli posoudit svou kvalifikaci a své kompetence a uměli pro sebe zvolit, najít a samostatně vyjednat vhodné pracovní místo. Obsah poradenství představovalo zejména přímé hledání pracovního uplatnění, upřesňování profesních aspirací a snižování nebo eliminace bariér klienta. Poradci často s klienty vedle samotného pracovního poradenství řešili také mnoho otázek sociálních, finančních, rodinných i osobních. Individuální poradenství tak umožňovalo soustředit se na oblast, ve které klient individuální podporu potřeboval.

Klienti i poradci vysoce hodnotili návaznost mezi individuálním poradenstvím a skupinovým vzděláváním. Za optimální model provázání vzdělávání a individuální podpory bylo považováno schéma, kdy klient absolvuje jednu poradenskou hodinu, při které spolu s poradcem identifikují, jakou podporu na trhu práce potřebuje, pak absolvuje vzdělávací kurz, a vrací se k poradci. Teprve pak společně pracují na individuálním plánu, jak může klient – i s využitím informací ze vzdělávacího kurzu – svou situaci na trhu práce co nejvíce zlepšit. Účastníci projektu se naučili využívat nové způsoby hledání práce, nebo při hledání zvýšili svou aktivitu. Výsledky projektu pak bylo, že velké množství klientů opravdu rychle nalezlo adekvátní pracovní místo a obecněji došlo k zvýšení jejich obeznámenosti s podmínkami na trhu práce v České republice. Největší informační přínos měl vzdělávací kurz právě v oblasti pracovních smluv, mezd a právních náležitostí zaměstnání. Ukázala se tak relativně nízká či dosti jednostranná vstupní úroveň znalostí účastníků projektu právě v tomto důležitém tématu. Nicméně je třeba dodat, že pro všechny klienty z poradenství nevyplynulo, že k efektivní participaci na trhu práce mají na trh práce ihned vstoupit. Řada klientů potřebovala nejprve zlepšit znalost češtiny (a to na různých úrovních, od zvládnutí základů po zdokonalení oborové češtiny), v dalších případech se jednalo o ženy na rodičovské dovolené, které se v projektu na vstup na trh práce postupně připravovaly a nemalá skupina účastníků musela nejdříve vyřešit jiné problémy (zdravotní, konsolidace rodiny, bydlení).

Zkušenosti z realizovaného poradenství ukazují, že individuální přístup poradců je klíčový. Mnoho klientů se poprvé za svého pobytu v ČR setkalo s tím, že profesionál věnoval pozornost jejich individuální situaci, při kterém si zároveň obě strany jazykově rozuměly (poradci v případě potřeby využívali tlumočníky). Často se ukázalo, že k zorientování se a vyřešení problému, který klient považoval léta za neřešitelný, stačí i jen několik setkání a profesionální rada či pomoc. Ukázalo se tedy, že i relativně nízký počet hodin individuálního poradenství zkušeného poradce podpoří mnoho klientů k výrazným a do té doby (zejména z hlediska institucí) nemožným posunům.

Projekt dále nabízel služby specialistů, kteří klienty mohli doprovázet na jednání na úřady nebo na schůzky se zaměstnavatelem. Specialisté také zajišťovali tlumočníky jak pro poradce, tak pro klienty samotné. Jejich hlavním úkolem se ale postupně stala podpora nostrifikace zahraničního vzdělání klientů a vyjednávání s úřadem práce o rekvalifikaci.

Z dostupných dat se zdá, že projekt opravdu u jeho účastníků přispěl k odbourání bariér úspěchu na trhu práce. Ověřil, že je smysluplné a účinné propojit vzdělávání speciálně zaměřené na orientaci cizinců na trhu práce a individuální odborné poradenství. Dále ukázal smysluplnost navázání individuálního poradenství na služby úřadů práce, zejména na možnost vyhledání vhodné rekvalifikace (včetně kurzu českého jazyka jako rekvalifikace). Práce poradců projektu byla pracovníky ÚP hodnocena pozitivně – jako práce dalších kolegů, kteří mají více času a kompetencí než samotní zprostředkovatelé ÚP, v jejichž možnostech není poskytovat specializované poradenství a kteří tedy klienty-migranty poradcům rádi předají.

Dodejme totiž, že projekt „Podpora cizincům“ navázal na předchozí projekt Fondu dalšího vzdělávání (FDV), který ověřoval možnost zapojení interkulturních pracovníků a tlumočníků na Úřadech práce. Realizace návazného projektu ze strany FDV měla být v projektu významnou devizou. V letech 2014-2018 byl totiž FDV významným poskytovatelem vzdělávacích služeb pro uchazeče o zaměstnání v rámci Aktivní politiky zaměstnanosti a měl nastavenou spolupráci s Úřady práce. V praxi tak FDV, který byl přímo řízenou organizací MPSV, uváděl řadu strategických rozhodnutí MPSV v oblasti podpory zaměstnanosti do praxe. Se zrušením FDV v roce 2018 však došlo i k tomu, že řada systémových návrhů, včetně výsledků představovaného projektu, se do praxe nepromítla. Zde představovaný projekt zprvu na systémovou změnu necílil. Nicméně v průběhu realizace se na základě průběžného hodnocení výsledků projektu začala rýsovat i vyjednávat možnost navázání na projekt v podobě návrhů na systémové změny na Úřadech práce v podobě zavedení pozice specializovaných poradců pro práci s cizinci na vytížených pobočkách. Tito poradci by měli možnost s klienty individuálně pracovat a vybraným klientům poskytnout vzdělávací kurz. Představený projekt dnes nemá žádnou návaznost. Jedinou vlaštovkou změny byla na konci projektu krajská pobočka ÚP v Brně, která zvažovala zavedení pozice specialisty pro práci s cizinci. K tomuto kroku se v Brně rozhodli právě díky dobrým zkušenostem se spoluprací zaměstnanců ÚP a projektového týmu. Aktuálně ovšem nemáme informace, že by taková pozice byla na ÚP zřízena, a tak nezbývá než projekt hodnotit jako zbytečně nevyužitou příležitost pro vylepšení stávající podoby práce s migranty na úřadech práce v ČR. V zahraničí (v mnoha státech Evropy, ale i v Kanadě) jsou přitom podobné aktivity ze strany státu běžně podporovány. Důvodem přitom není altruismus těchto států vůči cizincům, ale prostý fakt, že takto investované peníze se státům násobně vrátí zpět.

Prezentace o projektu viz i na: https://slideplayer.cz/slide/12119228/.