Přehled tisku za duben – z černé kroniky
Tato rubrika vznikla za finanční podpory Evropské unie v rámci projektu Transition Facility.
Čítankovým příkladem diskriminace menšin v tisku bývají články z černé kroniky, které uvádějí národnost či etnickou příslušnost zúčastněných osob bez zjevné souvislosti s meritem celé události. Tato rubrika je pak plná Romů, okrádajících babičky na sídlištích, a Ukrajinců, kteří se rvou po hospodách, ale o české identitě všech těch dalších násilníků, lupičů, obětí i vrahů už nebývá řeč.
Dlužno říci, že za poslední léta se situace o dost zlepšila a četnost vysloveně křiklavých případů poklesla. Kultivovanější novinářské prostředí je dáno i tím, že velké deníky vesměs přijaly a uplatňují etické kodexy, které otázku diskriminace řeší jako jednu z klíčových. Například MF Dnes ve svém kodexu uvádí následující: „MF Dnes se vyhýbá jakýmkoliv předsudkům a pejorativním výrazům ve spojení s rasou, národností, pohlavím, náboženským vyznáním, politickým přesvědčením, sexuální orientací či profesním a společenským zařazením.“
Přes určité zlepšení situace v celostátních denících je možné na příkladu článků z celostátního i regionálního tisku, které vyšly v dubnu 2006, konstatovat, že zejména regionální noviny se proti těmto pravidlům stále ještě zpronevěřují a kategorii etnické příslušnosti či národnosti uvádějí i v situacích, kdy to nemá žádnou informační hodnotu.
Nejčastější obětí tohoto trendu jsou Romové. Zde je zcela namátkou několik výmluvných titulků: Romové prodali nešťastníkovi namísto fotoaparátu hračku (Naše Valašsko, 4.4.), Romové napadli v nemocnici sestru (Moravskoslezský deník, 4.4.), Romové vzali porodnici útokem! (Blesk, 4.4.), Romové se odstěhovali bez placení (Krkonošské noviny, 6.4.), Soudce snížil trojici Romů tresty za brutální napadení (Olomoucký den, 12.4.) Romové málem napadli našeho fotografa (Moravskoslezský deník, 18.4.) Nová kamera by mohla zklidnit Romy na rynku (Moravskoslezský deník, 19.4.).
V textu těchto i dalších zpráv, vesměs s kriminální tematikou, se objevuje příslušnost některých aktérů k romské menšině bez souvislosti s vlastním skutkem. Příkladem může být třeba tato krátká noticka z Blesku z 4.4. s názvem Začali rabovat: „První podezřelí z rabování! "V Matiční ulici vystoupil z auta Rom. Ve voze měl pět králíků. Nedokázal vysvětlit, kde je vzal," sdělil Pavel Bakule, šéf ústeckých strážníků. Děčínští městští policisté zasahovali v Přípeři: "Lidé si tam nanosili nábytek a další věci do výše položených zahradních domků. Skupina Romů jim to chtěla rozebírat," řekl ředitel městské policie Marcel Horák. Pokud se zadrženým prokáže vina, hrozí jim vyšší tresty. Umožňuje to stav nouze.“
O romské menšině je možné se z čánků dozvědět nejrůznější paušalizující informace: „S příchodem teplých jarních dnů olašští Romové obvykle vylézají z heren na Kuřím rynku a svým osobitým hlučným způsobem se baví přímo mezi lidmi na náměstí. Tím je odrazují jednak od příjemného posezení na lavičkách či v zahradních restauracích, jednak také od návštěvy zdejších obchůdků.“ Romská etnická příslušnost oživuje ale i individuální osudy: Kupříkladu Deník Litoměřicka z 15.4. přinesl článek Ocelovou nádrž muži nestihli ve Štětí ukrást. „Ocelovou nádrž o objemu asi 3000 litrů se snažili ve Štětí z pod mostu odvézt tři Romové ve věku 27, 25 a 19 let. Jejich počínání však překazila hlídka tamní městské policie. (...) "Nádrž přitom asi deset dní předtím demontovali jiní čtyři Romové," sdělil ředitel Městské policie ve Štětí Jiří Hykl. Strážníci zjistili, že objemnou nádrž chtěli zadržení muži odvézt na avii, kterou tu měli připravenou. "Řídil ji jeden z nich, který však neměl řidičské oprávnění," řekl Hykl. Navíc tam stálo osobní auto, které pachatelům patřilo, ale mělo státní poznávací značky z jiného, odcizeného vozidla. Podle včerejší informace z Okresního ředitelství Policie ČR v Litoměřicích Rómové registraci značek k osobnímu vozidlu odkládali údajně z jediného důvodu. Neměli podle svých slov na zaplacení poplatku 800 korun.“
I moravská verze LN z 8.4. považovala v článku Falešný vnuk loupil po telefonu za důležité zmínit po obsáhlém popisu podvodů spáchaných čtyřčlenným gangem jeho etnické zakotvení: „Stejně jako před třemi lety i nyní jsou pachateli Romové. Hlava gangu Robert se narodil v USA rodičům, kteří před odchodem do Spojených států žili na Ostravsku. V roce 2003 ho v nepřítomnosti belgické soudy odsoudily za stejnou trestnou činnost. Z podváděných Belgičanek vylákal dvacet tisíc eur. "Jde o velmi inteligentního člověka, který perfektně ovládá několik cizích jazyků," popsal včera Roberta severomoravský kriminalista Marian Ulehla.“
Tohoto diskriminačního fenoménu nejsou v českých médiích ušetřena ani jiná etnika. Zejména se jedná o Ukrajince a Vietnamce. Blesk ze 7.4. publikoval pod názvem Na barmana mířil pistolí ukázkovou zprávičku: „Do hlavně pistole se díval barman v plzeňské herně v Hřímalého ulici. Zbraň na něj namířil host, který předtím hrál na hracích automatech a pak mu zřejmě došly peníze. "Odešel na toaletu, a když se vrátil, vytáhl pistoli a namířil ji na barmana. Dostal čtyři tisíce korun a utekl," popsal přepadení Petr Kovář z plzeňské policie. Ukrajinec (26) se ale dlouho neradoval. V jeho bytě ho zatkli policisté. Pistoli našli v posteli pod polštářem.“
Také nadpis Vietnamský řidič včera proletěl okolo radaru jak namydlený blesk nevystihuje příliš obsah článku v Deníku Směr z 6.4. Článek v převážné většině informuje o společných česko-německých policejních hlídkách na silnicích okresu Teplice a až poslední věta přináší tuto zprávu: „Rekordem dne se při včerejších policejních kontrolách stala téměř 150 kilometrová rychlost Vietnamce na silnici z Teplic do Bíliny. Zastavili ho němečtí policisté.“
Uvedené příklady tedy ukazují, že do regionů stále ještě úplně nedolehla dikce Etického kodexu novináře, který byl přijat Syndikátem novinářů už v roce 1998... „Novinář nesmí vytvářet ani ztvárňovat námět, který by podněcoval diskriminaci rasy, barvy pleti, náboženství, pohlaví nebo sexuální orientace.“