Přehled tisku za srpen - cizinci a ilegalita
Srpnový přehled se zabývá spojováním fenoménu ilegality s cizinci v českém tisku. Snaží se poukázat na to, že cizinci jsou v médiích dáváni do souvislosti s nelegálními aktivitami častěji, než odovídá jejich zastoupení v populaci. Legálně pobývajících cizinců u nás v současné době žije téměř 300.000 a odhady nevládních organizací pak hovoří ještě o dalších 100.000 až 200.000 osobách, které u nás pobývají nelegálně. Celkově tedy cizinci tvoří maximálně 4 – 5% populace České republiky. Z celkového počtu 543 článků ze srpnového tisku 1/, které obsahovaly slovo „nelegální“, se ovšem cizinců týkala téměř pětina (rovných sto článků).
Nejdůležitějšími třemi tématy tohoto výběru jsou: nelegální migrace a obchod s lidmi (47 článků), nelegální zaměstnávání (33 článků) a pašování a prodej padělaného zboží (14 článků). Šest článků pak pojednávalo o kriminalitě, včetně fenoménu ruské mafie.
Nelegální migrace a obchodu s lidmi se tedy týkala téměř polovina z výběru článků. Texty se většinou (v 31 případech) týkaly českého prostředí, 16 článků pojednávalo o těchto jevech v zahraničí, vesměs v Evropě. Přestože je tedy problematika nelegální migrace v ČR početně nejsilněji zastoupeným tématem, neobsahovala tato kategorie ani jeden komentář či analýzu. Všechny texty se tedy daly zařadit do kategorie zpravodajských článků. Typicky se jednalo o krátké informativní texty, které zjevně vycházely z tiskových zpráv Ministerstva vnitra či jiných institucí. Pokud byla nelegální migrace hlavním tématem textu, jednalo se buď o obecný popis migračních trendů v ČR či v daném regionu nebo o konkrétní popis případu přechodu či převádění přes hranice. Sedm textů pojednávalo o útěku skupiny žadatelů o azyl z tábora ve Vyšních Lhotách. V menší části textů se termín „nelegální migrace“ objevil pouze jako doplnění hlavního tématu, jímž byla buď nějaká forma kriminality (společné zátahy policie, cizinecké policie a celníků v nočních podnicích), nebo jiné porušení zákona. Zmínka o nelegální migraci se objevila též v několika článcích o nově zaváděných biometrických pasech: „"Biometrie je bezpečnostní technika budoucnosti. Jde nám o zvýšení ochrany cestovních dokladů tak, aby v žádném případě nemohly být padělány, či jinak zneužity. Od této novinky si slibujeme omezení nelegální migrace, ochranu před obchodováním s lidmi a chápeme ji také jako prostředek boje proti terorismu," vysvětlil první náměstek ministra vnitra Miloslav Koudelný“ (Nové pasy: za 600 korun, Šíp, 11.8. ).
Zajímavější byly texty o fenoménu nelegální migrace v zahraničí. Sedm textů bylo čistě informativních o konkrétních, více či méně úspěšných pokusech migrantů zdolat brány „pevnosti Evropa“, zbytek (9 článků) byl už ale tvořen publicistickými texty, do kterých autoři vnášeli vlastní hodnocení a názory. Někdy se jednalo o poněkud kontroverzní pojetí problematiky. Například v článku Euroval proti přivandrovalcům v Týdnu z 7.8. se autor, skrytý pod šifrou –pp-, identifikuje se zastánci co nejdůkladnějšího uzavření evropských hranic před „přivandrovalci“ a téma, lemované několika tisíci mrtvými migranty, pojímá dosti necitlivě. Přejdeme-li samotný název článku, nesvědčí o autorově schopnosti empatie ani následující popisek pod jedním z doprovodných obrázků: „Noví Evropané? Část z několika set černých migrantů, kteří se letos v červenci dostali po strastiplné pouti na Maltu. Nevelký ostrov oblíbený u britských důchodců sužovaly dosud z Afriky hlavně horké větry. K pasátům se nyní z černého kontinentu přidali uprchlíci.“
Co se týče druhého velkého tematického okruhu, nelegálního zaměstnávání, rozpadá se jednak na problematiku nelegálního zaměstnávání cizinců u nás, o níž pojednávala většina textů (26), a dále na články, které se věnovaly nelegální práci Čechů v zahraničí. V této skupině bylo pouze sedm článků, všechny pojednávaly o objevu rakouských médií, že v zemi pracuje načerno velké množství českých a slovenských pečovatelek, jejichž klienty je i příbuzenstvo vysokých ústavních činitelů.
Aféru českých pečovatelek v Rakousku média rozebírala poměrně dopodrobna. Například LN věnovaly tématu v srpnu tři články – dva v rubrice Z domova, kde byl popisován vývoj celé aféry, včetně souvislostí s organizací sociálního systému v Rakousku a rozhovorů s osobami, které jsou do tohoto paralelního nelegálního systému zapojeny; jeden článek v rubrice Zahraničí se pak věnoval dopadům aféry na rakouskou politickou scénu a předpokládaný výsledek voleb. Celkové vyznění všech čánků je nakloněno spíše reformě rakouského sociálního systému a pracovního zákonodárství tak, aby bylo možné flexibilněji zaměstnávat nové pracovní síly z východních zemí EU.
Oproti tomu články, které pojednávají o nelegální pracovní migraci do Čech už takto liberálně nevyznívají. Ty samé LN referují například o odhalení čtyřiceti Vietnamců, nelegálně pracujících na farmě v Radotíně velmi úsečně v rubrice 24 hodin v metropoli: „Pražští celníci a pracovníci cizinecké a městské policie objevili v úterý ve velkém areálu v Radotíně 40 vietnamských občanů, kteří zde nelegálně pracovali. U dvou z nich policie navíc zjistila, že pobývají v Česku nezákonně, a skončili proto na služebně, informoval včera mluvčí pražských celníků Zdeněk Málek.“ (Vietnamci pracovali v Radotíně nelegálně, LN z 3.8. ) Žádné souvislosti s pracovní legislativou, žádné rozhovory se zúčastněnými. Tomuto, svým rozsahem nikoli nevýznamnému případu se sice věnovaly všechny celostátní deníky s výjimkou Práva, nicméně informace byly okleštěné na minimum, podobně jako v textu, který vyšel v LN. O něco podrobnější informace přinesla pouze MF Dnes, jejíž reportér hovořil s jedním z aktérů. Příznačně to byl policista: „"Všechno probíhalo v naprostém klidu, lidé se u překrásných záhonů, kde pěstovali svou zeleninu, shromáždili v pracovním oblečení a tiše se podrobili kontrole dokladů," říká vedoucí zásahu strážníků Milan Stehlík.“
Z uvedených 26 článků podobně vypadá naprostá většina, vybočují jen tři texty. Jednak články Ekonomice cizinci pomáhají a Ukrajinci - novodobí otroci, které vyšly v LN 15.8. v rámci tématické stránky o zaměstnávání cizinců, a dále článek V Česku už legálně pracuje na 170 tisíc cizinců z Práva z 29.8. , který informuje o pilotním projektu MPSV zaměřném na aktivní výběr kvalifikovaných zahraničních pracovníků. Všechny tři texty se na celkem malé ploše (300 – 600 slov) snaží o přiblížení daného tématu, pracují i s názory samotných cizinců či relevantních činitelů. Cizinci nejsou s ilegalitou apriorně dáváni do souvislosti, naopak je zdůrazněno, že se stávají častými oběťmi obchodu s lidmi či že administrativní procedura související se získáním legálního zaměstnání je pro cizince dosti obtížným oříškem. První z uvedených textů konstatuje, že „zaměstnávání cizinců načerno je tak spíše společenský než ekonomický problém“. Tento problém se přitom týká cca 100.000 – 200.000 lidí a, jak konstatuje stejný text, „podle výzkumů ministerstva práce a sociálních věcí bude za 25 let v Česku chybět až 400 tisíc pracovníků (...) příchod cizinců je podle ekonomů jednou z cest, jak tento problém vyřešit.“ Z uvedeného výčtu textů je ovšem zřejmé, že český tisk tuto skutečnost ještě dostatečně nevstřebal...
Třetí nejpočetnější tematickou kategorií byly texty věnující se pašování padělaného zboží a jeho prodeji většinou v prostředí tržnic. Článků s touto tematikou, které výslovně pojednávaly o cizincích (vesměs zmiňovaly Vietnamce), bylo ve stočlenném výběru čtrnáct. Zajímavé nicméně bylo to, že v celkovém počtu článků, které obsahovaly pojem „ilegální“ se dění v tržnicích věnovalo daleko více v textů, jež však neobsahovaly explicitní údaj o tom, že se v nich hovoří o cizincích/Vietnamcích. Například MF z 15.8. v článku Trhovci bránili před celníky zabavené zboží uvádí: „Vlastními těly se v neděli snažili trhovci zabránit celníkům, aby z vojtanovské celnice odvezli zabavené nelegální zboží. K dalšímu incidentu mezi stánkařem a kontrolory došlo i v ašské tržnici Lipový dvůr. Během víkendu na tržištích v Chebu, Svatém Kříži, Aši a Vojtanově zabavili celníci zboží asi za pět milionů korun. "Ve Vojtanově si trhovci ve snaze zabránit nám v odvezení zboží lehali pod naše vozy a před kola házeli velké plechovky s barvami," řekl ředitel chebského celního úřadu Roman Šťovíček. "Museli jsme použít mírnější donucovací prostředky," podotkl ředitel. V Aši se o den dříve pokusil obchodník vytlačit kontrolory od stánku. Stánkaři se budou zpovídat z útoku na veřejného činitele. Podle Šťovíčka se bez nadávek neobejde v poslední době téměř žádná kontrola. Celníci zajistili za sobotu a neděli téměř pět tisíc kusů zboží. "Kromě textilu a obuvi to byly také opasky, tašky, kabelky a hodinky," informovala mluvčí plzeňských celníků Jitka Blahutová.“ Článek informuje o negativních jevech, spojených s tržnicemi, nicméně zcela korektně neuvádí v textu, zda se jedná o cizince či trhovce českého původu. Přestože většina čtenářů si pod termíny „stánkař“ či „trhovec“ již automaticky představí stánkaře vietnamského původu (tento jev by si zasloužil vlastní analýzu), je v souladu se zásadami žurnalistické etiky neuvádět etnický původ osob, pokud tato skutečnost nemá přímý vztah k meritu věci. Zmínky o vietnamském původu stánkařů bývají přesně tím případem, kdy je tento údaj zcela zbytečný.
V tomto světle je existence všech textů, kde se odkazy na původ stánkařů nevyskytovaly, pozitivní zprávou. Naopak z uvedených čtrnácti textů v této kategorii v podstatě všechny nahrávají udržování negativního stereotypu o Vietnamcích – stánkařích. Jedenáct z nich přímo označuje trhovce za Vietnamce či asiaty, dva hovoří o cizincích a Severočeská MF z 22.8. v článku „Novinka, dévédé, tady, sem...“ návodně píše o jazykových problémech trhovců: „Novinka, Garfield dva, tady,“ oslovují stánkaři v Hřensku potenciální zákazníky lámanou češtinou - nebo němčinou a vnucují jim vypálené filmy, které ještě stále běží v kinech, a je tedy jasné, že jejich "dývka" musí být nelegálními padělky.“
Na základě uvedených příkladů se tedy dá pouze zopakovat úvodní předpoklad: na to, kolik cizinců v České republice pobývá, se o nich média zmiňují v souvislosti s nelegalitou neúměrně často. Převládají krátké informativní zprávy o jednotlivých případech, přičemž téměř nedochází k zasazení těchto konkrétních případů do širších souvislostí či k analýze jevů či problémů, které s cizineckou problematikou souvisí. Vzhledem k tomu, že počet cizinců u nás bude stále narůstat, měla by se média jejich situací do budoucna zabývat kvalifikovaněji.
Poznámky: