Rakousko je jedna ze zemí, kde v posledních letech dochází k nárůstu počtu imigrantů. V období 2011-2012 se jejich počet zvýšil o 40%. Zároveň se však zmenšují rozdíly mezi počtem migrantů do Rakouska a těch, kteří z něho odcházejí. Podle rakouského statistického úřadu žilo v roku 2012 v Rakousku přibližně 970 000 cizinců (11,5% populace), přičemž víc jak 18% všech obyvatel má migrantský původ.

Imigranti nejčastěji přicházejí ze sousedního Německa, které je následováno Srbskem, Černou horou, Kosovem a Tureckem, přičemž víc než polovina všech přistěhovalců je z členských států EU. Ostatní migranti přichází nejčastěji z rodinných důvodů, za prací, nebo z humanitárních důvodů. Zvyšuje se počet zahraničních studentů (v období 2011-2012 představovali cizinci víc jak 1/5 studentů v Rakousku) a žadatelů o azyl (v období 2010-2012 došlo k nárůstu o asi 60%).

Současná rakouská legislativa pro migrační otázky je založena na souboru cizineckých zákonů přijatých v roce 2005 a jejich dodatcích. V roce 2011 pak byly přijaty nové regulace, Azylový zákon a Zákon o usazování a pobytu, které kromě jiného zakotvují bezplatnou právní pomoc v procesu získávání azylu a novou úpravu imigrace kvalifikovaných pracovníků s názvem Red-White-Red Card. Rakousko momentálně nemá jednotný imigrační úřad. S cílem zjednodušit institucionální podobu systému proto vláda v roce 2014 plánuje zprovoznit jednotný Federální úřad pro záležitosti cizinců a azyl.

V roce 2011 také došlo k schválení Národního akčního plánu pro integraci, který se zaměřuje především na pomoc při osvojování si znalostí němčiny s cílem umožnit občanům třetích zemí participaci na společenském, ekonomickém a kulturním životě v Rakousku. Stále častěji dochází k přenosu integrační odpovědnosti na lokální úroveň. Rakousko se proto snaží vyvíjet koncepce a návody ke komunální integrační politice, budovat struktury v jednotlivých obcích a podporovat iniciativy a projekty na této úrovni.