Publikace Zahraniční zaměstnanci na trhu práce v ČR a ve vybraných zemích EU - srovnávací průzkum

Zejména první kapitola, která přibližuje východiska analýzy a současnou obecnou situaci v oblasti migrace v EU, a druhá kapitola, která seznamuje s klasifikací pracovní migrace a prochází hlavní otázky politiky řízené migrace ve vztahu k trhu práce, umožňují, aby publikaci porozuměl i čtenář, který se dosud tématem migrace příliš nezabýval. Třetí kapitola nabízí stručný přehled nastavení migračních politik v ČR, Německu, Rakousku a Velké Británii včetně základních migračních trendů a soudobých migračních statistik. Pečlivé seznámení se se základními rysy zkoumaných migračních politik či případné krátké vrácení se k této kapitole pomůže čtenářům při orientaci v následných výrazně hutnějších částech publikace. Není od věci, že tato kapitola rovněž poukazuje na fakt, že mnohé běžně předkládané statistické údaje o migraci srovnávají kvůli odlišným definicím slova migrant nesrovnatelné. Kapitola čtvrtá se zabývá vstupem pracovních migrantů do zkoumaných zemí a na jejich trhy práce. Pouhé prolistování této kapitoly čtenáře definitivně přesvědčí o tom, že to, co se zdálo z předchozí kapitoly poměrně přehledné, je výrazně komplikovanější a že nastavení podmínek pracovní migrace není ani v jedné ze zkoumaných zemí rozhodně snadné. Troufám si ovšem říct, že precizní pročtení této kapitoly zaujme ty, kdo se o migraci zajímají natolik, že budou v kapitole listovat tam a zpět, aby porovnali jinakosti nastavení Česka, Rakouska a Německa. Autoři moudře ponechali i v této kapitole případ Velké Británie na konec, protože její nastavení politiky v oblasti zahraniční zaměstnanosti takříkajíc vybočuje z řady, její příklad však osvěžujícím (třebaže ne úplně snadným) způsobem ukazuje, že migrační politika může být pojata zcela jinak. Pátá kapitola pak cílí na pobyt pracovních migrantů a svobodu pohybu na trhu práce, popisuje sociální práva zahraničních pracovníků ve zkoumaných zemí a přibližuje v nich i právo na získání trvalého pobytu a státního občanství. Bez nadsázky je tato část tím, co činí publikaci nejcennějším z toho pohledu, že předkládaný text poskytuje hluboký a celistvý přehled o tématech, o kterých se informace, natožpak ve formě, kdy lze přístup zkoumaných států porovnat, nevyhledávají snadno. Případ Velké Británie pak opět činí obrázek daleko variabilnější a srozumitelné přiblížení britského odlišného sociálního systému zaslouží speciální ocenění.

V závěru si publikace všímá dvou základních společných rysů/cílů sledovaných migračních politik – preference kvalifikovaných (či případně majetných) migrantů, a zároveň tendence poskytovat nízko-kvalifikovaným migrantům méně práv (v oblasti pobytu, usazení, sociálního zabezpečení a sociální pomoci). Jak si v této problematice vede ČR, nechť prozkoumají čtenáři sami. Publikace následně explicitně vybízí ke zkoumání toho, co za těmito cíly migračních politik stojí a zda tyto cíle pokládat za žádoucí. V následující úvaze pak upozorňuje, že takto diskursivním uvažováním o pracovní migraci pomíjí cíle jakými je integrace společnosti či legitimita zacházení států s migranty samotnými. Nicméně, sami autoři možná realisticky, možná s jistou mírou beznaděje obrácení současného diskursu vůči pracovní migraci neočekávají, a tak alespoň vybízejí k tomu, aby se ČR neváhala stát pro ony žádoucí (rozuměj kvalifikované či majetné) migranty skutečně atraktivní.

Publikace tak v sobě skýtá tolik pohledů na otázky migrace, že na své si přijde velice variabilní okruh čtenářů. Pro mnohé obsahuje cenný vhled do problematiky pracovní migrace, další ocení přiblížení současných hlavních otázek, které s sebou pracovní migrace přináší a snad všichni, a to zejména i ti, ke kterým promlouvají především tvrdá fakta, ocení detailně zpracované kapitoly čtyři a pět. Publikace tak umožňuje čtenářům kritický odstup od konkrétních zkoumaných migračních politik a v kontextu podrobného přiblížení českých, německých, rakouských i britských reálií i utvoření si vlastního názoru na to, co pokládají tyto jednotlivé země v migrační politice za fungující a uspokojivým způsobem nastavené.

Závěrem je možné konstatovat, že přestože z textu místy na čtenáře dýchne tendence vyvážit represivní a bezpečnostní uvažování o migraci, se kterými se autoři při své práci každodenně setkávají, jiným, a to zejména lidskoprávním pohledem, se jim podařilo vpravdě detailním a precizním způsobem popsat pracovní migrační politiky zmíněných čtyř zemí. Konec publikace je možná trochu ochuzen o konkrétnější popis dle autorů funkčního modelu pracovní migrace. Nicméně, vzhledem k tomu, že se už jedná zhruba o pátou rozsáhlou publikaci tohoto autorského týmu, konkrétnější návrhy a odpovědi na sebe možná nenechají dlouho čekat. 

Dokument vznikl v rámci projektu „Zahraniční zaměstnanci na trhu práce“, který realizuje Sdružení pro integraci a migraci ve spolupráci s Organizací pro pomoc uprchlíkům a Multikulturním centrem Praha. Mezinárodními partnery projektu jsou Caritasverband für die Diezöse Osnabrück z Německa a Anti - Slavery International z Velké Británie.