Kulturní hranice a vymezování se vůči Druhým – Mediální obrazy uprchlíků v době tzv. „migrační krize“
Cílem této bakalářské práce je osvětlit proces formování společenských skupin a naznačit důvody rozdílného vnímání imigrační politiky v zemích Visegrádské skupiny a v zemích západních. Během své práce se taktéž snažím odpovědět na otázku: „Co stojí za tím, že například Česká republika na počátku 90. let byla schopna přijmout muslimy z balkánských zemí, ale muslimy z Blízkého východu v současnosti přijmout nechce?“ Jelikož většina české populace neměla s migranty přímou zkušenost nebo jen velmi sporadickou, lze předpokládat, že velký podíl na formování postojů vůči migrantům má mediální pokrytí témat spojených s otázkou migrace. Jinými slovy lze předpokládat, že média určitým způsobem formují veřejné mínění, a tím mohou také ovlivňovat postoje veřejnosti k otázce migrace. Proto jsem, jako doplnění své práce, provedl analýzu mediálního obrazu uprchlíků v době tzv. migrační krize ve dvou nejčtenějších denících (MF Dnes a Blesk). Konkrétně jsem se zaměřil na dvě období - jaro (duben-květen) a podzim (září) 2015.
Rozdílný náhled na přerozdělovací mechanismus (kvóty) v zemích Visegrádské skupiny a v zemích západních vysvětluji na základě pojetí národa, který byl ve východní Evropě tvořen spíše na základě kultury a etnicity, zatímco přístup k národu v západní Evropě je založen na principu občanském. Další rozdíl je spojen s historickou zkušeností poválečného období. Postsocialistické země oproti zemím západním postrádají kolonizační zkušenost, necítí tedy morální povinnost migranty přijímat. V postsocialistickém bloku navíc panuje mnohem vyšší neochota cizincům důvěřovat. Přijetí muslimských uprchlíků z Balkánu a Ukrajiny v 90. letech si vykládám jazykovou a kulturní blízkostí/vzdáleností těchto národností vůči nám. Tyto dílčí (teoretické) závěry jsem nadále doplnil o analýzu mediálního sdělení, které se věnuji podrobněji v následujících odstavcích.
Dle výsledků mé obsahové analýzy vyplývá, že v době migrační krize a v jejím průběhu byli uprchlíci v roce 2015 zobrazováni ve stereotypech islámu, terorismu a hrozby. Uprchlíci taktéž neměli téměř žádný prostor se ve zkoumaných textech vyjádřit. Problematika kvót zařazovala uprchlíky do institucionálního a administrativního diskursu. Jedním ze zjištění je i relativně negativní obraz v článcích publikovaných v MF Dnes. V některých statistikách dokonce MF Dnes prezentovala uprchlíky v negativnějším světle než Blesk (viz tabulka níže).
Na základě analyzovaných textů, lze tvrdit, že vybraná média nedokázala korektněji pracovat s pozitivními aspekty imigrace a věnovala pozornost především možným negativním jevům. Toto tvrzení lze doložit na četnosti důvodů odmítnutí (v analyzovaném souboru celkem 53) vůči četnosti důvodů pro přijetí uprchlíků (v analyzovaném souboru celkem 29). Pozitivní aspekty imigrace jako je snížení demografického deficitu, tedy omlazení stárnoucí české populace, nebo zvýšení ekonomického profitu země zaplněním volných pracovních míst přicházejícími imigranty, v článcích zazněly minimálně, nebo vůbec. Zjištění, že MF Dnes v určitých oblastech více zdůrazňovala faktory jako rasu či náboženství, lze vysvětlit metodologickými omezeními předložené studie. Lze je ale také vysvětlit postupnou bulvarizací MF Dnes, která se může projevovat zjednodušenou reprezentací problémů a událostí, či snahou přizpůsobit se názorům čtenářů.
Závěry z analýzy nelze vztahovat na všechna česká média, neboť výběrový soubor byl značně omezen. Například v komentářích, tedy v rubrikách Názory či Glosy, se dají očekávat zcela jiné výsledky, než ty, které vyplývají z této analýzy. Proto by bylo užitečné se mediální analýze nadále věnovat a potvrdit, či vyvrátit mé dílčí závěry o tom, že média napomáhají utvářet obraz o uprchlících, který je založen především na symbolech rasy a náboženství.
Tabulka: Důvody proti přijetí uprchlíků
Čísla v tabulce znamenají, v kolika článcích se daný důvod proti přijetí uprchlíků objevil. V jednom článku mohlo být uvedeno více důvodů. Důvody proti přijetí byly v textech MF Dnes za obě zkoumaná období zmíněny ve 32 článcích, zatímco v Blesku tak bylo ve 22 případech. Celkem bylo v 92 článcích použito 53 důvodů, proč bychom uprchlíky přijmout neměli. Nejčastějším důvodem pro odmítnutí uprchlíků byl diktát ze strany EU, související s přerozdělovacím mechanismem, druhým nejčastějším důvodem byly prvky týkající se místa původu, kultury a jiného jazyka uprchlíků.
Autor: Jan Krotký, student sociologie a evropských studií na Fakultě sociálních studií brněnské Masarykovy univerzity. Celá bakalářská práce je k dispozici zde: Kulturní hranice a vymezování se vůči Druhým – Mediální obrazy uprchlíků v době tzv. migrační krize