Přestože počet lidí, kteří odcházejí z Polska, klesá, je Polsko tradičně vnímáno především jako emigrační země. V porovnání s ostatními středoevropskými zeměmi je relativně otevřeno k přijímání pracovních migrantů.

Od roku 2007 se počet vydaných pracovních povolení se zvyšuje, občanům Běloruska, Gruzie, Moldavska, Ruska a Ukrajiny je navíc v Polsku usnadněn proces udělování pracovních víz. Podle Eurostatu (2011) tvoří občané cizích zemí pouze 0.1% polské populace, což je nejméně z celé Evropy. Podle oficiálních statistik má v Polsku přes devadesát tisíc cizinců povolený pobyt, dalších 50 – 70 tisíc cizinců může v zemi pobývat nelegálně (nevládní neziskové organizace odhadují celkový počet cizinců až na téměř půl milionu).

V roce 2011 Národní shromáždění vydalo Zákon upravující legalizaci pobytu cizinců, třetí a nejvíce liberální nařízení v řadě. V roce 2009 byl přijat nový zákon o polském státním občanství. V roce 2012 byl také přijat první komplexní dokument o migrační politice: Polská migrační politika – současný stav a navazující kroky, který pojednává i o otázce integrace přistěhovalců. Přehled vývoje v oblasti migrace v Polsku v letech 2009-2012 je dostupný zde.