Záznam z konference Zahraniční zaměstnanci na trhu práce

Konferenci uvedla Pavla Hradečná ze Sdružení pro integraci a migraci, která stručně představila projekt a jeho výstupy, stejně tak jako novou odbornou publikaci, která obsahuje srovnávací analýzu v oblasti zahraniční zaměstnanosti vybraných zemí EU.

Úvodní slovo: Pavla Hradečná, Sdružení pro integraci a migraci

Panel 1: Obchodování s lidmi za účelem pracovního vykořisťování a nucené kriminality

První panel, moderovaný Marií Jelínkovou ze Sdružení pro integraci a migraci, cílil na téma Obchodování s lidmi za účelem pracovního vykořisťování a nucené kriminality. Vstupní příspěvek Kláry Skřivánkové z Anty-Slavery International (viz ppt v angličtině) se zaměřil na klíčové problémy při identifikování tzv. nucené kriminality a seznámil s výsledky evropského dvouletého projektu RACE in Europe na toto téma. Zdůrazňoval přitom zejména výzvy, se kterými se setkáváme při identifikaci, jak těchto trestných činů, tak jejich obětí. Mimořádně cenný pohled do české praxe nabídl kriminalista Jaroslav Zákopčan z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Policie ČR, který přiblížil fungování ÚOOZ v oblasti obchodování s lidmi za účelem pracovního vykořisťování i konkrétní případy z praxe, kterými se zabývali. Poslední příspěvek pak měla právnička Lucie Otáhalová z nevládní organizace La Strada ČR, která přiblížila způsoby vyhledávání a kontaktování obětí a otázky spojené s identifikací obětí. Zároveň také poukázala na konkrétní nedokonalosti zákona o obětech trestných činů, se kterými se při zastupování obětí obchodu s lidmi její organizace potýká. Před krátkou debatou byl pak promítnut zhruba desetiminutový dokument The Trip (Unchosen)[1]. Film pojednává o konkrétním příběhu vietnamského chlapce Hunga, který místo přislíbené práce skončil proti své vůli v pěstírně marihuany, kde byl násilím držen a kde byl také posléze zatčen. Byl odsouzen k trestu odnětí svobody a teprve po 18 měsících vězení byl identifikován jako oběť nucené kriminality. Následná debata se zaměřila mimo jiné na problematiku vyhledávání obětí obchodu s lidmi za účelem pracovního vykořisťování a nucené kriminality, přičemž se ukázalo, že o „osvědčených“ postupech v této oblasti víme poměrně málo. Hojně diskutovaná byla i problematika trestných činů nezletilých cizinců v kontextu nucené kriminality, která je ve Velké Británii velmi rozšířená, zatímco v ČR snad většího rozsahu nedosahuje.

Zkušenosti z Velké Británie: Klára Skřivánková, Anti-Slavery International

Diskuse

Panel 2: Obcházení zaměstnaneckého statusu při zaměstnávání cizinců

Druhému panelu, moderovanému Martinem Rozumkem z Organizace pro pomoc uprchlíkům, na téma Obcházení zaměstnaneckého statusu při zaměstnávání cizinců - srovnání s realitou v Německu na příkladu kauzy Fleischmafia, předcházelo krátké video z diskutované kauzy německé tzv. masné mafie (Fleischmafia) (dostupné v němčině zde). Po něm Norbert Grehl-Schmitt z německé  Caritasverband für die Diezöse Osnabrück analytickým způsobem na základě cen masa a dalších souvisejících údajů přiblížil vývoj kauzy tzv. Fleischmafia, která mimo jiné vzniká vysokou nadprodukcí masa v Německu. Tato nadprodukce přitom vede k obrovskému konkurenčnímu boji s cílem cenu masa snižovat. Důsledkem jsou pak, mimo jiné, až otrocké podmínky pro práci a pobyt pracovníků ze střední a východní Evropy. Advokát a politolog Pavel Čižinský (viz ppt v češtině) z Multikulturního centra Praha následně ve svém příspěvku identifikoval několik oblastí, ve kterých by v oblasti legislativy mělo v ČR dojít ke změně, jež by vedla ke zmírnění stávajících problémů na poli zahraničních zaměstnanců, případně k prevenci problémů, kterých se v minulém příspěvku dotkl Grehl-Schmitt. Hlavním motivem jeho podrobně propracované prezentace proto byl návrh nové úpravy přenechávání pracovních sil v ČR.  Miloš Konečný z Odborového svazu pracovníků textilního, oděvního a kožedělného průmyslu Čech a Moravy zmínil, že před mnohými z výše zmíněných problémů odbory varovaly již počátkem 90. let minulého stolení. Zdůraznil potřebu skutečně rovného postavení zahraničních zaměstnanců na českém trhu práce s tím, že jejich diskriminace vede na jedné straně k trhově neférové nižší ceně práce, na straně druhé pak především k porušování pracovních standardů. Jako nadějnou a pozitivní pak uvedl například příhraniční spolupráci odborů, kterou se například velmi slibně podařilo rozjet se sousedním Rakouskem.  

Realita v Německu na příkladu kauzy Fleischmafia: Norbert Grehl-Schmitt, Diécézní charita Osnabrück

Realita v České republice: Miloš Konečný, Odborový svaz textilního, oděvního a kožedělného průmyslu Čech a Moravy

Právní hlediska a možná legislativní řešení: Pavel Čižinský, Multikulturní centrum Praha; diskuse

Během následného oběda bylo možné shlédnout doprovodný film Modern Slavery (dostupný v češtině zde), který pojednává o příběhu bulharských pracovníků, kteří se stali oběťmi obchodování s lidmi, když byli za bídných pracovních i životních podmínek zneužiti ke sběru chřestu na polích nedaleko Mělníka. Kauza vedla k historicky druhému pravomocnému rozsudku v ČR v oblasti obchodování s lidmi za účelem pracovního vykořisťování. 

Panel 3: Dopady implementace směrnic EU v oblasti zahraniční zaměstnanosti  

Posledním panelem na téma Dopady implementace směrnic EU v oblasti zahraniční zaměstnanosti - směrnice o jednotném povolení, sankční směrnice, provázela Magda Faltová ze Sdružení pro integraci a migraci. Úvodní krátký film představil diskutovanou sankční směrnici (dostupný s českými titulky zde)[2], z časových důvodů byl podobný pořad o druhé diskutované směrnici (o jednotném pracovním povolení) přeskočen (nicméně s anglickými titulky je dostupný zde). Hned v počátku Barbara Weiser (viz ppt v angličtině), právnička německé Caritasverband für die Diezöse Osnabrück přiblížila implementaci a dopad tzv. sankční směrnice v Německu, kvůli omezené časové dotaci se pak dotkla druhého tématu - implementace a dopadu směrnice o jednotném pracovním povolení v Německu – pouze stručně.  Následně pak Eva Čech Valentová ze Sdružení pro integraci a migraci (viz ppt v češtině) představila, jakým způsobem byla transponována tzv. sankční směrnice do českého práva, a to jak z pohledu legislativy, tak z pohledu její spíše zanedbatelné účinnosti v praxi. Podrobná, leč mimořádně zajímavá prezentace rovněž ukázala, jakými způsoby by šlo efektivitu směrnice výrazně zvýšit. Následná diskutující - Dalimila Solnická ze Státního úřad inspekce práce – vzhledem k tomu, že k předchozí prezentaci mnoho údajů za inspekci práce poskytla, měla prostor pro bližší seznámení publika s výzvami, s nimiž se její instituce potýká při kontrolách zahraniční zaměstnanosti.  Málokterý příspěvek na konferenci upoutal takovou pozornost posluchačů, informačně bohatý a k diskuzi vstřícný postoj si zaslouží ocenění. Vzhledem k menší zbylé časové dotaci byl poslední příspěvek Marka Lisého z Odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra ČR trochu kratší, nicméně v úvaze o implementaci směrnice o jednotném povolení podotkl, že na hodnocení jejího dopadu je po necelých třech měsících, kdy v ČR platí její transpozice, ještě brzo. Na druhou stranu však upozornil, že dodržování správních lhůt, které směrnice o jednotném povolení stanoví, nebude pro OAMP MV i vzhledem ke stálým dosavadním problémům v této oblasti rozhodně snadné. Více však budeme vědět až v příštích měsících. 

Sankční směrnice: Magda Faltová, Sdružení pro integraci a migraci; Barbara Weiser, Diecézní charita Osnabrück; Eva Čech Valentová, Sdružení pro integraci a migraci

Sankční směrnice: Dalimila Solnická, Státní úřad inspekce práce; Magda Faltová, Sdružení pro integraci a migraci

Směrnice o jednotném povolení: Magda Faltová, Sdružení pro integraci a migraci; Barbara Weiser, Diecézní charita Osnabrück; Marek Lisý, OAMP Ministerstva vnitra ČR; diskuse

Jak je zmíněno v úvodu, ne vždy se podaří, aby se na podobně nelehká témata, jakým se konference věnovala, podařilo vést s aktéry, kteří se na téma dívají z různých perspektiv, konstruktivní a kultivovaný dialog. Naštěstí tato konference, snad k radosti všech zúčastněných, ukázala, že takovýto dialog, který byl navíc ještě kombinovaný s komparativním pohledem z různých zemí, je nejen mimořádně zajímavý, ale i přínosný ve vzájemném učení se jeden od druhého i uvědomění si, čemu v současnosti my či jiné zmiňované země čelíme a co dělat pro to, aby byla situace v budoucnosti radostnější. Smutným faktem zůstává, že zástupci ministerstva práce a sociálních věci přes opětovné žádosti a i přestože se jich málokteré téma v oblasti pracovní migrace a zahraniční zaměstnanosti tak týká, svého zástupce na konferenci nevyslali. Pozitivní ovšem je, že mnohé jiné státní orgány si uvědomují, že se jedná o mimořádně závažná témata a diskuzi i novým informacím přístupny jsou. 

Video záznamy i článek o konferenci vznikly v rámci projektu „Zahraniční zaměstnanci na trhu práce“, podpořeném z prostředků Evropského sociálního fondu, Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu České republiky. Projekt realizuje Sdružení pro integraci a migraci ve spolupráci s Organizací pro pomoc uprchlíkům a Multikulturním centrem Praha. Mezinárodními partnery projektu jsou Caritasverband für die Diezöse Osnabrück z Německa a Anti - Slavery International z Velké Británie.