Zahraniční pracovníci podle politiků: 8 hodin na práci, 8 hodin na spánek, 8 hodin na přestupky

Ministerstvo vnitra, Plzeňský kraj a město Plzeň chtějí řešit situaci tzv. bezprizorních cizinců. To mají být jednak muži, kteří jsou prý násilničtí. Případy opilosti a hádek dělníků na ubytovnách, v klubech či jinde existují, ale zároveň se jedná o běžný a přehnaný stereotyp o mužích, kteří odešli za prací a jsou bez kontroly rodiny agresivní. Za druhé se bezprizorní cizinci chápou jako ti, co přišli o práci a často i bydlení a mohou představovat náklady pro město a sociální stát. Jedná se též o častý přístup imigračního státu, který se snaží dělníky ekonomicky pouze využít a v případě ztráty zaměstnání exportovat nezaměstnanost do země původu.

Problém trávení volného času dělníků popsal krajský hejtman Josef Bernard jako režim tří osmiček, ze kterých se má skládat den zahraničního dělníka: „Oni osm hodin spí, osm hodin pracují a pak je tu osm hodin, kdy páchají přestupky, protože tu nemají rodinu, nemají se jak realizovat a na ubytovně je to nedrží“. Cílem dělníků je však udržet si práci a příliš na sebe neupozorňovat. Navíc jsou z dlouhých směn – často dvanáctihodinových – unavení a volného času mezi směnami mají málo. Představa, že volný čas běžně tráví „pácháním přestupků“ nesedí.

Ministr Chovanec sice řekl, že se nejedná o „hon na cizince“. Tomu je však těžké uvěřit po prohlášeních o násilnických cizincích ohrožujících „české ženy“: „Musíme garantovat Plzeňákům, že se jejich dítě vrátí v pořádku večer domů. Halekání na české ženy po požití krabice vína nebudeme tolerovat“.

Policejní zásah spolu s médii narušil soukromí rozespalých anebo odpočívajících dělníků a dělnic na ubytovnách. Ve zprávách o policejní razii nebyl téměř zprostředkován pohled samotných pracovníků. Na několika místech se však objevil. Za neotvíráním dveří jednoho pokoje – i přes to, že policista „důrazně opakoval“ výzvu o kontrole dokladů – byla nemoc jeho obyvatelky: „Nemůžu chodit, co po mně chcete?“

Ministr vnitra aktivně přispívá k tomu, že se z občanů EU pracujících v Česku stávají cizinci. Vytváří z evropské mobility hrozbu. To je velmi nebezpečný trend, který bude těžké zvrátit, jak je vidět z negativní politizace tématu uprchlictví. Situace v Plzni je přitom především selháním regulace trhu práce, tedy tolerance nedůstojných pracovních a také životních podmínek pracovníků a pracovnic, kteří jsou zaměstnáni nepřímo velkými firmami přes různé subdodavatele. Odtud je třeba začít, pokud se má situace v Plzni zlepšit i z hlediska občanského soužití a snížení drobné kriminality. Místo více policistů je třeba více sociálních pracovníků anebo inspektorů práce, kteří budou usilovat o zlepšení postavení prekérních pracovníků. Týká se to zahraničních i českých pracovníků. Vždyť většina oficiálních agenturních pracovníků jsou dnes čeští občané.