Strukturální a obsahová analýza serveru Eurabia.cz

Struktura
Stránky Eurabia.cz představují kompilát různorodých textů, z části autorských, z části převzatých z jiných médií. Stránky samotné jsou součástí širší skupiny serverů, mezi nimiž dochází k prolínání autorů a textů. Před vlastní analýzou obsahu je proto nutné provést základní zmapování struktury stránek z hlediska vydavatele, redakce, autorů a zdrojů. Teprve poté je možno informovaně přistoupit k analýze obsahu.

Vydavatel a redakce
Stránky Eurabia.cz jsou sesterským projektem serveru ePortal.cz a volnou součástí skupiny myšlenkově spřízněných internetových stránek, v mainstreamovém českém tisku příležitostně hodnocených jako „pravicový bulvár“^1/. Kromě Eurabie a ePortalu sem můžeme zařadit ještě Euportal.cz a Virtually.cz. Celé skupině jsou společné hlasitě deklarovaná pravicová orientace, euroskepticismus a politická orientace na ODS. První tři servery publikuje společnost Český portál (www.cesky-portal.cz). Virtually.cz je projektem Jany Dědečkové, bývalé členky televizní rady, jíž se dostalo značné pozornosti médií (převážně negativní) během televizní stávky na přelomu let 2000-2001. Právě tato skutečnost byla podle jejích vlastních slov počátečním impulsem pro vznik serveru, jenž se pro ni stal výrazem „vzdoru vůči jednostranné prezentaci této událostí sdělovacími prostředky“^2/.

Servery z této skupiny mezi sebou navzájem přebírají některé texty, v rámci serverů vydávaných Českým portálem je patrné i značné personální propojení. Např. šéfredaktor Eurabie Adam Bartoš je současně redaktorem ePortalu a vedoucím rubriky Islám na serveru Euportal.cz. Vedle 32 článků na Eurabii publikoval 34 textů na Euportalu, 15 na ePortalu a 4 na Virtually.cz. V řadě případů jde přitom o stejné články uveřejněné na několika, nebo i na všech těchto serverech paralelně. Člen redakce Eurabie Richard Zatloukal je současně redaktorem ePortalu. Všechny servery vydávané Českým portálem sdílejí téměř identickou grafickou úpravu, základní strukturu webové stránky a podobné redakční zvyklosti (o těch podrobněji dále). Server Eurabia.cz publikoval od června 2005 (datum vzniku 12.6.2005) do 8. května 2006 celkem 285 článků, řazených – často spíše náhodně – do 16 rubrik. Zdá se, že k jeho vzniku došlo prostě osamostatněním příslušných rubrik (Islám, Blízký východ) ze serverů Euportal, resp. ePortal. Tím by se také dalo vysvětlit propojení redakcí a textů.

Autoři
Vedle píšících redaktorů (Adam Bartoš, Karolína Kopecká, Bohumil Polívka, Richard Zatloukal) na Eurabii hojně publikují někteří kmenoví autoři, např. televizní dokumentarista Jiří Ovečka (5 článků) nebo překladatelka Olga Ryantová (25 článků). Kmenoví autoři mají na problematiku islámu stejně vyhraněné názory jako redakce. Jiří Ovečka vešel ve známost mj. kontroverzním dokumentem z cyklu Infiltrace, odvysílaným na ČT 2 pod názvem Já, muslim dne 7.10.2005. (Proti tomuto pořadu vznikla následně protestní petice adresovaná Radě pro rozhlasové a televizní vysílání, jíž podle verze otištěné v Britských listech podepsali také zaměstnanci MKC Praha.)^3/

Olga Ryantová na sebe upozornila koncem roku 2004, když podala podnět ministerstvu kultury s návrhem na odebrání registrace Ústředí muslimských obcí, hlavní a zastřešující organizaci českých muslimů.^4/ Tento návrh zdůvodnila tvrzením, že islám je ideologií zjevně propagující násilí a svaté války a potlačující práva žen a další práva občanů žijících ve svobodné společnosti.^5/ Podnětem se zabýval ministr Dostál, který ho následně odložil.^6/

Mezi kmenové autory Eurabie by snad dále bylo možno zařadit ještě některé názorově blízké exilové spisovatele z okruhu Českého portálu, jako je Ota Ulč (dvacet článků) nebo Benjamin Kuras (tři články). Významnou měrou přispívají i další autoři z řad české emigrace, např. Jaroslav Teplý, který na serveru publikoval tři články o problematice muslimské imigrace v Holandsku. Zpravodajství ze zemí „staré“ Evropy, kde je muslimská komunita mnohem početnější a problémy s ní vyhrocenější, tvoří důležitou součást obsahu serveru. Problémy imigrace a multikulturního soužití v zemích jako je Holandsko nebo Francie jsou prezentovány jako varování pro ČR do budoucna.

Zdroje a zdrojování textů
Obsah serveru Eurabia.cz sestává z několika vrstev příspěvků. V zásadě je možno konstatovat, že redakční okruh serveru Eurabia.cz

1) produkuje vlastní články s jednoznačnou ideovou orientací

2) vede rozhovory s osobnostmi nejrůznějších názorů, redakci blízkých, ale i vzdálených

3) přebírá texty z nejrůznějších zdrojů domácích i zahraničních, které jsou více méně blízké postoji redakce.

Kromě textů se na serveru objevují také karikatury a videa, vesměs převzatá. Výsledkem je jakási vrstevnatá, poněkud heterogenní antologie textů složená z vlastní produkce redakce a kmenových autorů, z převzatých textů, jež mají postoje redakce potvrzovat, a z převážně autentických rozhovorů, v nichž se objevují různorodá stanoviska, včetně postojů redakci cizích. Dalo by se tedy konstatovat, že právě rubrika Rozhovory jakž takž zachraňuje celý server od naprosté tendenčnosti a důsledně jednostranného pohledu na jinak velmi komplikovaný problém.

Rubrika Rozhovory
Tato rubrika tvoří patrně nejzajímavější sekci serveru. Zatímco ve všech ostatních rubrikách jsou selektivně prezentovány téměř výhradně pouze názory a fakta, jež se shodují se základním ideovým zaměřením serveru, v rubrice Rozhovory se běžně objevují i jiné, často diametrálně odlišné postoje. Vedle osobností blízkých pozicím Eurabie.cz, jako je třeba Jan Zahradil nebo Jiří Ovečka, byly v této rubrice otištěny také rozhovory s Lukášem Lhoťanem, českým muslimem a redaktorem Islámských novin; s Janou Hybáškovou, arabistkou a poslankyní Evropského parlamentu, s religionistou Ivanem O. Štampachem, nebo s politologem Pavlem Baršou. Některé z těchto rozhovorů byly navíc zjevně vedeny písemnou formou (I. Štampach), což umožnilo dotazovaným formulovat promyšlené a ucelené myšlenky velmi odlišné od převládající rétoriky na serveru.

Přesto se i v této rubrice projevují některé ne zcela regulérní redakční postupy. Např. rozhovor Richarda Zatloukala s Pavlem Baršou, zařazený nikoliv do rubriky Rozhovory, nýbrž Islám, byl původně publikován ještě před vznikem serveru Eurabia.cz v sesterském ePortalu (v rubrice Rozhovory).^7/ Rozhovor sám je veden vcelku korektně, ale v obou publikovaných verzích jsou mu přisouzeny poněkud křiklavé titulky, navíc rozdílné, ač jinak jsou texty naprosto shodné. To platí zvláště o ePortalu, kde článek vyšel pod titulkem Pavel Barša: I umírnění muslimové jsou “pátou kolonou” bin Ládina. Podobná myšlenka sice v rozhovoru skutečně zazněla, avšak spíše jako hypotetická úvaha vytržená v titulku z konkrétního kontextu (analogie mezi působením komunistických stran a muslimů v zemích západní Evropy). Dalo by se namítnout, že je to běžná novinářská zkratka, ale pochybuji, že by měl P. Barša z takto formulovaného titulku radost. Možná i proto byl titulek při pozdějším přetištění na Eurabii pozměněn na mírnější, avšak stále dosti provokativní Pavel Barša: Omezíme práva muslimů?^8/ Zdá se, že redaktor Eurabie se zde snaží zaštítit uznávanou autoritou pro postoje, jež jsou podle všeho vlastní spíše redakci než zavedenému politologovi.

Převzaté texty
Velká část textů publikovaných na Eurabii.cz není ovšem dílem redakce či kmenových autorů, nýbrž je převzatá z jiných, na serveru nezávislých zdrojů. Vedle produkce spřízněných institucí, uvedených výslovně na příslušné stránce jako partneři Eurabie (např. Občanský institut), a představitelů rovněž spřízněné ODS (Václav Klaus, Jan Zahradil), pochází značné množství textů od autorů publikujících v mainstreamových tištěných médiích, tuzemských i zahraničních. Míra jejich vědomé spolupráce s Eurabií.cz je často nezřetelná. V některých případech je náležitě uveden zdroj, případně i svolení autora s přetištěním textu. Jinde chybí jedno či druhé, nebo i obojí. U řady autorů (např. ekonom a komentátor Pavel Kohout) jsou texty zdrojovány k osobní webové stránce nebo blogu autora, patrně ve snaze vyhnout se možným copyrightovým sporům s médii, která převzaté texty původně zveřejnila.

Vzhledem k nesystematickému zdrojování těchto textů může být pro méně pozorné čtenáře obtížně rozeznatelné, kdo se na serveru přímo angažuje (a sdílí tedy jeho ethos), a kdo se zde ocitl jen shodou okolností. Tento problém je ještě umocněn některými technickými nedostatky v redakční práci, např. automatickým přiřazením emailové adresy redakce Eurabie.cz jako hypertextového odkazu ke jménům všech autorů, redakčních, kmenových i převzatých. Vzniká tak dojem, že redakční emailovou adresu info@eurabia.cz používají např. filozof André Glucksmann nebo Joseph Ratzinger (takto papež Benedikt XVI.). Nejasný původ mnoha článků a nezřetelný vztah jejich autorů k Eurabii.cz působí poněkud matoucím dojmem při snaze o rychlou orientaci na serveru.

Mezi převzatými články lze nalézt řadu kvalitních, a často i objektivních textů (viz např. Malé nahlédnutí do historie Islámu v Evropě a Českých zemích – vybrané pasáže z knihy „Islám a České země" autorů Jiřího Bečky a Miloše Mendela). Rovněž mezi texty vybranými ze zahraničních médií se najdou přínosné a informativní články. Celkově je však jejich výběr nahodilý. Zpravidla jsou přetiskovány se značným zpožděním (týdny, měsíce i léta), zdrojování je nezřetelné a nedůsledné. Řada textů, převzatá ze serverů jako Islam info, je zdrojována pouze k nim, ačkoliv již na těchto serverech se tyto texty objevují jako přejaté z jiných médií.

Diskuze
Struktura webových stránek umožňuje čtenářům komentovat jednotlivé články a diskutovat o nich s ostatními čtenáři. Diskusní fóra jsou na Eurabii.cz dosti živá, přičemž většina čtenářů zjevně sdílí postoje redakce. Ve srovnání s jinými podobnými fóry a jejich příslovečnou vulgaritou je diskuze na Eurabii.cz většinou vcelku kultivovaná, k čemuž nepochybně přispívá i to, že řada diskutujících užívá při argumentaci svá pravá jména. Poznámky anonymních čtenářů jsou oproti tomu někdy na pokraji dobrého vkusu a dobrých mravů, a to jak ze strany sympatizantů serveru, tak jeho odpůrců. Příležitostně se v diskuzích objevují anonymní, obvykle značně provokativní stanoviska radikálních islamistů; pokud jsou tyto „příspěvky“ autentické, působí islámu větší újmu než celá redakce Eurabie.cz.

Debatní fóra na Eurabii.cz nejsou zjevně nijak moderovaná, což představuje vzhledem k citlivosti diskutované tématiky značné redakční riziko. Redakce dává volný průchod často emotivním diskuzím, nepokouší se je nijak usměrnit, ani pro ně stanovit základní pravidla. Při srovnání s podobnými servery u nás i v zahraničí zjistíme, že v lepších případech je patrná snaha vyvarovat se extrémních názorů v diskuzních fórech vhodnou redakční politikou. Např. server Islam Info (info.pravdaoislamu.cz), z něhož Eurabia přejímá celou řadu informací i celých článků, má na svých stránkách uvedenu jasně formulovanou zásadu: „Komentáře, které jsou rasistické, vulgární nebo nerozlišují mezi islámem jako ideologií a muslimy jako lidmi, budou mazány.“ Stránky Islam Info hostuje na svém serveru projekt Pravda o islámu (www. pravdaoislamu.cz), což je česká verze mezinárodních webových stránek Faith Freedom International (www.faithfreedom.org). Server Pravda o islámu stanoví pro čtenářské diskuze pevná pravidla, jejichž znění uvozuje následující deklarací:

„Toto fórum je určeno k výměně i střetu myšlenek a názorů, ne pro nesmyslné souboje individualit. Jde o stavění mostů a snahu o porozumění, ne o vytváření nepřátelství mezi námi lidmi. Všichni svými příspěvky formujeme úroveň debaty, naše odpovědi mohou vybízet k určitému stylu vyjadřování. Buďme tedy odpovědní za svá slova a vytvořme zde prostředí, které se týká tématu islámu.“

 

Podobná jasně formulovaná pravidla na Eurabii.cz chybí. Eurabii by se více redakční pozornosti diskuzním fórům vyplatilo i z čistě praktických důvodů. Všechny její diskuze, do nichž lze přispívat bez předchozí registrace, jsou totiž dříve či později zaplavovány spamem, konkrétně nesouvisejícími komentáři, často zřejmě strojově generovanými z textů s provokativním obsahem (reklamy na erotické a hazardní servery, útržky ze zvláště pokleslé pornografie, apod.). V některých případech jde o souvislou řadu desítek takto generovaných příspěvků, jež narušují, ba znemožňují další diskuzi, a navíc působí svou vulgaritou krajně odpudivým dojmem. Je pravděpodobné, že se jedná o nějakou formu počítačového útoku na celý server. Redakce ani webmaster Eurabie.cz se tomtuto spamu nebrání, nepokouší se ho zřejmě ani manuálně mazat, což nasvědčuje poněkud laxnímu přístupu redakce i technické podpory.

Obsahové zaměření
Server Eurabia.cz představuje, jak vysvětleno výše, kompendium různorodých textů různé provenience. Zejména v rubrice Rozhovory se objevují názory jinak redakci cizí. Základní orientace serveru je nicméně patrná z produkce užšího redakčního okruhu (viz výše).

Redakční motto
Eurabia.cz neuvádí na svých stránkách na rozdíl od jiných podobných serverů^9/ žádné deklarované zaměření či poslání. Její motto, začleněné do loga, zní: „Brána do světa obráceného půlměsíce.“ To je ovšem poněkud zavádějící, a nevypovídá to nic o zaměření serveru – Eurabia.cz rozhodně nepodává systematické, a už vůbec ne nezaujaté informace o islámských zemích. Dění v islámských zemích redakci zajímá jen velmi okrajově. Celý server je výhradně a cíleně zaměřen na údajné nebezpečí islamizace Evropy, především prostřednictvím nekontrolované imigrace z islámských zemí, údajně podporované institucemi Evropské unie a živené politikou sociálního státu. To jsou zhruba teze, na nichž se redakce a kmenoví autoři shodnou, i když v dalších jednotlivostech jsou mezi nimi patrné četné názorové rozdíly.

Základní orientaci serveru proto mnohem lépe vystihuje jeho jméno, než jeho motto. Samotný pojem Eurábie (Eurabia) má vcelku přehlednou historii, význam i širší konotace. Kupodivu se zdá, že redakci serveru Eurabia.cz širší kontext tohoto termínu uniká a reflektuje ho pouze na povrchní úrovni jako odraz popularizujícího mediálního diskurzu.

Eurábie podle Bat Ye'or
Pojem Eurabia se poprvé objevil v polovině 70. let 20. století, tehdy ještě v pozitivním významu jako titul časopisu vydávaného Sdružením pro franko-arabskou solidaritu. V negativním významu blízkém autorům kolem Eurabie.cz ho začala používat britská historička židovského původu Bat Ye’or (vl. jménem Giselle Littman). Ta se po nuceném odchodu z rodného Egypta v 50. letech 20. století věnovala zejména otázce postavení náboženských menšin, tzv. dhimmi (Žídé, křesťané) pod vládou islámského chálifátu.

Své pojetí pojmu Eurábie rozvedla Bat Ye'or systematicky v knize Eurabia: The Euro-Arab Axis, vydané počátkem roku 2005. Tato kontroverzní publikace vzbudila značnou pozornost. Autorka se snaží zdokumentovat, že od počátku 70. let se v důsledku systematických snah v jistých politických kruzích v Evropě postupně ustavila „Euro-arabská osa“, propojená celou řadou formálních i neformálních vazeb v kulturním a politickém životě, na parlamentní úrovni, v médiích, apod. Tato nová geopolitická aliance vznikla podle jejího názoru v důsledku mocenských snah de Gaullovy Francie ustavit protiváhu globálnímu vlivu USA znovuoživením tradičních politických svazků Francie s muslimským světem ještě z koloniálních dob. Z arabské strany bylo sbližování motivováno hlavně snahou o deligitimizaci Izraele. V rámci poválečné franko-německé spolupráce získala Francie pro tento projekt tehdejší Západní Německo, a posléze i instituce vznikajícího E(H)S, resp. EU.

K prohloubení euro-arabské spolupráce došlo podle Bat Ye'or zejména po izraelsko-arabské válce v roce 1973 a následné energetické krizi v důsledku ropného embarga ze strany Arabské ligy. K evropským mocenským ambicím se v té době podle ní přidaly ještě ekonomické zájmy ve snaze o zajištění dodávek ropy. Vznikající euro-arabská osa se institucionalizovala v podobě tzv. Euro-arabského dialogu (EAD), ustaveného v Paříži v roce 1974 pod patronací Evropského společenství. Tento orgán potom zastřešoval koordinaci společného postupu v politice, kultuře, apod. Kromě jiného vedla podle Bat Ye'or aktivita EAD k „privilegovanému“ přístupu arabských imigrantů do Evropy, kde se rychle začaly tvořit silné islámské komunity. Evropa současně napomáhala při delegitimizaci Izraele a při prosazování palestinské otázky do centra globální pozornosti jako klíčového problému mezinárodních vztahů (disproporčně zveličeného oproti jiným konfliktům, např. kurdské či tibetské otázce). V současné době sklízí Evropa podle Bat Ye'or trpké plody této politiky v podobě problémů jako je terorismus, pouliční nepokoje, náboženská intolerance, apod. Politika euro-arabské osy podle ní již nezvratně vedla ke vzniku Eurábie, tedy společného euro-arabského prostoru, kde budou nemuslimové stále více zatlačováni do svého tradičního podřadného postavení dhimmi.

Kniha vyvolala silné a rozporuplné reakce. Bat Ye'or má své obhájce i kritiky. V linii její argumentace pokračovala na populárnější rovině známá italská novinářka Oriana Fallaci dalším kontroverzním titulem Síla rozumu (La forza della ragione). Pojem Eurábie se začal běžně používat v médiích, zpravidla jako zkratka pro pronikání vlivu islámu do Evropy.

Eurábie podle Eurabia.cz
Z obsahu stránek Eurabia.cz se nezdá, že by si byla redakce širšího kontextu svého názvu (a klíčového pojmu) vědoma. Bat Ye'or je na serveru letmo zmíněna ve dvou převzatých článcích.^10/ Orianě Fallaci je věnován portrét převzatý z Wall Street Journal. Hojně se zde nicméně používá pojmů, které Bat Ye'or zpopularizovala. Vedle samotné Eurábie je to hlavně dhimmitude,^11/ resp. dhimmi. Kritika pronikání islámu do Evropy v podání serveru Eurabia.cz se tak zdá být spíše odrazem podvědomých, apriorních postojů a některých aspektů obecného mediálního diskurzu, nežli hlubšího zájmu podloženého důkladnými rešeršemi. Vzhledem k základní charakteristice serverů Českého portálu to není zase tak překvapivé.

Základní teze kmenových autorů Eurábie, totiž že Evropa (resp. EU) je bláhově, přímo sebevražedně vstřícná vůči arabským zemím a muslimské imigraci a naopak nepřátelsky zaměřená proti Židům, Izraeli a USA, je v zásadě shodná s názory Bat Ye'or a dalších autorů. Na Eurabii.cz je však prezentovaná beze snahy nějak tuto situaci vysvětlit a analyzovat. Namísto kritiky konkrétních politických rozhodnutí a institucí, na něž se soustřeďuje Bat Ye'or, tak Eurabia.cz často sklouzává do atavistických kulturních předsudků a pudové sebeobrany proti všemu islámskému či arabskému. Problémy s muslimskou imigrací v Evropě nejsou podle této vize důsledkem konkrétních rozhodnutí a politik, ale projevem jakéhosi nadčasového, globálního a totálního „střetu civilizací“ mezi islámem a judeo-křesťanskou tradicí.

Střet civilizací
Termín „střet civilizací“ je očividně redakci blízký. Výslovně se k němu hlásí šéfredaktor Adam Bartoš^12/ i řada dalších autorů. Na serveru je publikována také hojně kritizovaná pasáž z příslušného Huntingtonova díla o „krvavých hranicích islámu“.^13/ Čestnou výjimku mezi převládající adorací teze o „střetu civilizací“ představuje převzatý text od André Glucksmanna^14/. Od termínu se v rozhovoru převzatém z MF Dnes distancuje - k nelibosti některých čtenářů - i Václav Klaus. Pro většinu, ne-li všechny kmenové autory Eurabie.cz, však patří Huntingtonův termín mezi základní východiska.

Typický je z tohoto hlediska článek Jakuba Calatravy Kdo stojí proti nám, aneb nastal čas pro novou reconquistu?, uvedený redakcí jako speciální předvánoční dárek čtenářům. ^15/ Článek je koncipován jako „devět tezí“, které hodnotí islám jako „antagonistické náboženství“ a úhlavního nepřítele usilujícího po staletí o mocenskou likvidaci křesťanství, Evropy a Západu. Autor se výslovně odvolává na Huntingtona, z něhož cituje: „Zásadním problémem Západu není islámský fundamentalismus, je to islám, odlišná civilizace, jejíž příslušníci jsou přesvědčeni o nadřazenosti své kultury a jsou posedlí slabostí své moci.“

Celý článek je uveden známou pasáží z Dantovy Božské komedie, v níž básník líčí útrapy proroka Mohameda a jeho bratrance a zetě Alího jako „rozsévačů sváru“ v (křesťanském) pekle. Tento citát z lůna vrcholného středověku tvoří vhodný úvod pro Calatravovy „teze“: „Tristní dětství, citový deficit, psychické problémy a vliv staroarabských věštců formoval Muhammada, autora nové náboženské soustavy. (teze 2) Muhammad deformoval, zfalšoval a pragmaticky zneužil řadu prvků židovské a křesťanské dogmatiky. (teze 3) Nebo: Korán je východiskem teologického zdůvodnění světovládné role islámu.“ (závěrečná, devátá teze) Tento druh vypjaté rétoriky je pro server Eurabia.cz typický. Dílčí problémy s islámskými komunitami v Evropě, ať už je to terorismus nebo nepokoje po otištění dánských karikatur, jsou jen průvodní jevy širšího, globálního „střetu“ mezi Západem (případně Evropou, křesťanstvím) a islámem. Tento střet představuje nesmiřitelný boj na život a na smrt. Jako bychom se skutečně vraceli do středověké mentality z dob křížových výprav, nebo naopak zrcadlově obrátili fantasmagorické, manicheistické vize islámských radikálů. Eurabia.cz odmítá činit nějakou distinkci mezi běžným („umírněným“) islámem a islámskými radikály. I umírnění muslimové jsou „pátou kolonou bin Ladina“ (jak čteme v titulku již zmíněného rozhovoru s P. Baršou na ePortalu, a průběžně v řadě textů na Eurabii.cz.) S islámem není možný kompromis. Jedinou alternativou je (sebeobranný) boj proti islámu jako takovému. Tento boj naštěstí autoři chápou jako boj ideový, tedy snahu vyburcovat Evropu z letargie, aby začala čelit hrozícímu „nebezpečí“. Citujme opět z reprezentativního článku Jakuba Calatravy:

Islám zbytněl, získal ztracené sebevědomí, populační explozí muslimů infikoval unavenou a v blahobytu a slasti skomírající Evropu a využil degenerace evropské civilizace, otevřené díky levicové ideologii evropských velmocí pro svůj tichý, ale mohutný návrat do Evropy. A tak pod pláštíkem nálepky politické korektnosti, bezbřehé tolerance a falešné a sebevražedné filosofie multikulturalismu se v Evropě vytvořila hustá a důkladná síť islámských enkláv, islámských center a nadací, které v tichosti připravovaly půdu pro setbu zlořečeného semínka páté kolony v týlu evropské civilizace.

Snažte se po přečtení těchto řádků začít vnímat situaci u nás nově získanou optikou. Začněte se zajímat o problematiku muslimské menšiny u nás. Zjistěte si, co jsou islámské nadace, jak funguje Ústředí muslimských obcí. Kdo je a co hlásá M. Abbas a ing. V. Sáňka. Jakou chceme budoucnost pro naše děti a vnoučata? Chcete, aby se státní vlajkou stal zelený list s krvavým půlměsícem? Aby vaše ženy a dcery nosily šátky nebo burky? Nebo aby polovina národa byla bez pravého zápěstí?

Začněte se zajímat, shánět informace. Vystupte z pasivity, řekněte ne plíživému islámu. Dvě mešity, v Praze a v Brně, svědčí o naší neinformovanosti. Víte, co se tam odehrává? Zjistěte si to. A přijdete k šokujícímu odhalení, že to absolutně nekoresponduje s prohlášeními, která na veřejnosti naši muslimové s takovou ochotou podávají. Faleš, klam a lži.

Probuďte se. Začalo to i u nás.

 

Denunciace multikulturalismu
Hlavního viníka „evropské letargie“ spatřují autoři Eurabie.cz v „ideologii multikulturalismu“. Tomu je na serveru věnována celá jedna rubrika s 19 články. Multikulturalismus je tu chápán velmi úzce, a velmi předpojatě, jako snaha nahradit evropskou kulturu jinými tradicemi, především samozřejmě islámem. Do takto konstruované karikatury se potom autoři trefují s velikým gustem a ironií. Ve většině případů prostě kopírují diskurz známý od představitelů spřízněné ODS. Ten je na serveru prezentován jejím předsedou:

Ideologickým výrazem útoku na evropskou kulturu je doktrína multikulturalismu. Po fašismu a komunismu další pokus, jak nahradit tisícileté hodnoty novými velkými ideály.

Není náhoda, že ruku v ruce s multikulturalismem krácí socialistická ideologie státu blahobytu.^16/

 

Topolánkův článek byl příznačně přetištěn pod redakčním, úderným titulkem Evropská kultura se musí přestat rozpouštět v husté a zkažené polévce multikulturalismu. Na webových stránkách autora nese přeci jen střízlivější titul Vraťme Evropě sílu svobody.^17/

„Stát blahobytu“, sociální stát, je dalším oblíbeným terčem autorů Eurabie.cz. Štědré sociální dávky a příspěvky do Evropy přitahují přistěhovalce, umožňují jim pohodlný život bez práce a beze snahy o integraci do hostitelských společností a motivují je k beztak již vysoké porodnosti, která spolu s imigrací rychle mění demografickou strukturu Evropy.

Bílá a černá Evropa
Tato situace již podle Eurabie.cz zcela zachvátila „starou Evropu“ a nyní se hrozí převalit prostřednictvím institucí EU i do nových členských států na Východě. Ty byly prozatím tohoto trendu ušetřeny, takže:

"Evropa je rozdělena na "bílé země" a multikulturní společnosti jinde v EU. "Černé země", "hnědé země". Když tam někdo bydlel jako já, pak chápe, co znamená diskriminace a integrace. Ignorovat pravidla oblékání, pripouštět, že jeho žena je na ulici hrubě obtěžována, nehlásit se veřejně ke své víře, to je hned. "

 

Autor těchto slov Jaroslav Teplý, korespondent Eurabie.cz z Holandska, na serveru uveřejnil několik článků s chmurnými pohledy na současné Nizozemí, pohlcené již zcela islámskými imigranty. To je podle něj, jakož i řady dalších autorů, důrazným varováním a odstrašujícím příkladem pro Českou republiku. Ta má ale současně díky svému statutu „bíle země“ i jisté výhody, neboť neexistence početnějších muslimských komunit v ČR sem může přilákat majetnou „bílou“ imigraci ze zemí jako je Holandsko, odkud se snaží lidé znechucení multikultaralismem vystěhovat kamkoli, kde jsou zatím „normální poměry“:

 

Je zřejmé, že čeští politici nemají ani nejmenší tušení, v jaké situaci by se ČR rychle octla, kdyby připustila takový vývoj [jako v Holandsku]. Je potřeba je na to důrazně upozornit. Pokud ČR zůstane bílou zemí, má dobré vyhlídky na imigraci lidí ze západoevropských států jako je právě Holandsko, kteří mají tamní multikulturistiky už plné zuby - a těch není málo. Rychle by se přizpůsobili, nebyli by nikomu na obtíž a neohrožovali by stabilitu státu.^18/

 

Tato poněkud spekulativní vize se na serveru objevuje v různých obměnách častěji. Povážlivě se blíží rasismu. Ze zkušeností západoevropských zemí s různými modely imigrační politiky je samozřejmě možné vyvodit celou řadu poučení, včetně negativních, avšak paušální rozlišování mezi „bílou“ a „černou“ imigrací je projevem nebezpečně zkratkovitého myšlení.

Vedle textů a ilustrativních obrázků obsahuje server také několik krátkých videí. Většina je převzata z archivů uznávaného Ústavu pro výzkum středovýchodních médií (The Middle East Media Research Institute, www.memri.org), který se zabývá monitorováním předovýchodního tisku, rozhlasu a televize. Převzaté ukázky dokumentují vypjatá protižidovská a protizapádní stanoviska běžně vysíláná ve státem kontrolovaných médiích v oblasti. Kromě těchto výmluvných dokladů státem propagovaných předsudků v islámském světě však redakce považovala za vhodné zařadit do této sekce např. video pochybné provenience zobrazující ženy v burkách při – pochopitelně obtížné - konzumaci těstovin v jakési evropské pouliční restauraci. Server tím opět - jako u mnoha textů - sklouzává na úroveň laciné karikatury.

Memri.org působí přesvědčivě hlavně tím, že prezentuje autentické hlasy z islámského světa, zpravidla pouze s překladem, bez komentáře. Na stránkách Eurabia.cz se takové hlasy bohužel objevují sporadicky. Server uveřejnil převzatý článek od holandské poslankyně somálského původu a současně výrazné kritičky islámu z pozic feminismu Ayaan Hirsi Ali, jakož i recenzi na český překlad knihy Proč nejsem muslimem známého pakistánského bojovníka za sekularizaci islámu publikujícího pod pseudonymem ibn Warraq. Zcela však opomíjí např. jejich webové stránky a weblogy (www.secularislam.org, www.ayaanhirsiali.web-log.nl), které vesměs uveřejňují materiály řádově kvalitnější a zajímavější, než je běžné na Eurabii.cz.

Závěr
Stránky Eurabia.cz vycházejí z premisy o hrozbě islámského pronikání do Evropy a postupné destrukce tradiční evropské kultury a evropského způsobu života, včetně jejích tradičních politických, občanských a náboženských svobod. Příčiny a průběh tohoto trendu, vyjádřeného termínem „Eurábie“ v názvu serveru, se ovšem nesnaží hlouběji analyzovat, ani konkretizovat detailnějším popisem a rozborem specifických institucí, politik, demografických a jiných jevů. Namísto toho argumentují převážně ideologickými koncepty, převzatými z partnerských serverů ve skupině Český portál, jako je europskepticismus, kritika sociálního státu, denunciace multikulturalismu, apod. Vpodstatě tak pouze rozšiřují existující ideologický arsenál serverů jako ePortal o další rozměr kritiky islámu a islamismu (oba pojmy v pojetí Eurabie.cz fakticky splývají). K porozumění problematice islámu v Evropě přispívají články autorského kolektivu kolem Eurabie.cz minimálně. Všichni kmenoví autoři sdílejí téměř shodné postoje, takže při absenci protiargumentů a odlišných stanovisek se vytrácí snaha o věcnou argumentaci. Autoři se jen navzájem ubezpečují o něčem, v co již tak jako tak pevně věří, a shodný skupinový diskurz je jen podněcuje ke snaze o robustnější a extrémnější postoje. Články kmenových autorů jsou tak spíše deklarativní, nežli informativní nebo analytické. Cílem není poznání, ale přesvědčení. Mezi převzatými články se objevuje řada zajímavých textů, jejich výběr je však nahodilý a často značně opožděný, zdrojování nesystematické.

Postavení muslimských komunit v Evropě a způsob a možnosti jejich začlenění do hostitelských společností přitom nepochybně představují důležitý a naléhavý problém, před nímž není radno strkat hlavu do písku. Stránky Eurabia.cz se však k tomuto tématu staví jednostranně, ideologicky a bez zjevné snahy o hlubší objektivní analýzu. Celý problém tak spíše banalizují, než aby přispívaly k jeho pochopení, natož řešení. Ideologická rétorika, politické fráze a některé výrazy na hranici rasismu navíc server de facto staví stranou nezaujaté, objektivní společenské diskuze.

Poznámky: