Vnitro má jasno ohledně budoucí strategie migrační politiky. Poznámky z kulatého stolu

Vláda zadala Ministerstvu vnitra (MV) úkol vypracovat Strategii migrační politiky v návaznosti na události v Paříži a v Belgii na počátku tohoto roku, jak zaznělo v úvodu z úst ředitele odboru, pana Haišmana. Vytvoření nové strategie v oblasti migrace a azylu však nesouvisí pouze s reakcí na lednové teroristické útoky v Paříži, jak ukázaly například diskuze na Národním konventu o EU z 25. listopadu 2014. Strategie má být projednána vládou na konci června 2015. Ze zadání vlády vyplývá, že Strategie má směřovat k cíli „udržet současný klidný stav, nerozkývat ho vzhledem k obyvatelstvu“ a zároveň „dodržet naše mezinárodní závazky“. Také má předjímat i „méně šťastné eventuality“. Strategie byla předjednána se zástupci z rezortů, MV má už podle svých slov ve Strategii relativně jasno a „ve svých názorech se nenechá rozkývat“. Strategie nemá být podle slov jejích tvůrců „velkým dokumentem“, ale má zůstat na obecné úrovni. Její součástí bude i návrh konkrétních opatření a nástrojů včetně návrhů na implementaci, přičemž si její tvůrci chtějí ponechat určitou flexibilitu, aby mohli lépe reagovat na momentální situaci. Strategie migrační politiky má být paralelně doprovázena vytvořením komunikační strategie zaměřené na širokou veřejnost i média. V návaznosti pak bude v roce 2016 aktualizována i Koncepce integrace cizinců.

Návrh struktury Strategie migrační politiky České republiky, který byl základem pro diskuzi u kulatého stolu, je stručným dokumentem, který v obecné rovině nastavuje strategické směřování v sedmi oblastech: (1) integrace, (2) nelegální migrace a návratová politika, (3) azyl, (4) vnější dimenze migrační politiky, (5) volný pohyb osob – schengenský prostor, (6) legální migrace a (7) mezinárodní a evropské závazky v České republiky v oblasti migrace. V každé oblasti je stručně popsán současný stav, specifikovány nástroje, na které se Strategie zaměří a míra harmonizace dotyčné oblasti na úrovni EU.

MV dlouhodobě ve vztahu k migračním tématům přistupuje převážně z pozice bezpečnostního diskurzu, kdy je imigrace v prvé řadě rámována jako možná bezpečnostní hrozba. Nejinak je tomu i v případě Strategie. Bezpečnostní a represivní zarámování migrační problematiky pak dále ovlivňuje související témata. Stojí třeba za nechutí MV, jak v rámci kulatého stolu zaznělo, přiznávat migrantům ze zemí mimo EU politická práva na místní úrovni anebo za obavami ze „zneužívání“ možných práv nebo podpor, pokud by byla imigrantům nabídnuta. MV se též obává, že EU ustoupí ze zásad společné azylové politiky, která umožňuje imigrantům žádat o azyl především v zemi, kudy vstoupili do EU a kterážto politika tak samozřejmě efektivně chrání Česko před přílivem žadatelů o azyl. Důraz na represivní opatření v diskurzu o migraci tak hravě přetaví integrační nástroje, teoreticky pomáhající imigrantům začlenit se do společnosti, na nástroje vytvářející „překážku pro lidi, co tu chtějí žít“, jak to charakterizoval pan Haišman. V současné době je v pilotním zkoušení adaptačně integrační kurz, u něhož se zvažuje povinné celoplošné zavedení. Chystá se také zpřísnění jazykových zkoušek potřebných pro získání trvalého pobytu z úrovně A1 na A2. Diskutující zástupci neziskových organizací, kteří by nejspíše názory MV o migraci rádi trochu „rozkývali“, tak naráželi na všudypřítomného strašáka „bezpečnostního rizika“, o němž prostě na půdě MV není záhodno příliš diskutovat, i když to znamená jednostranné rámování rozličných problémů a efektivní vylučování velké části lidskoprávních principů z diskuze.

Přiznání práv cizincům se tak v očích MV odvíjí od skutečnosti, nakolik se cizinci zvládnou počeštit. Co se týče regularizace pobytu některých skupin cizinců s problematickým pobytovým statusem, tak ačkoli obecně MV vnímá regularizaci spíše jako neefektivní a kontraproduktivní, v konkrétních případech dlouhodobě pobývajících Ukrajinců s dobrou znalostí češtiny by případně podle pana Haišmana bylo možné o regularizaci uvažovat. Přes veškeré výhrady je to povzbudivá zpráva, protože jinak je v případě neregulérních migrantů zpravidla přistupováno k deportaci a výhledově nás v tomto ohledu údajně čeká další posílení bezpečnostních složek. Policie ČR se údajně chystá navýšit své oddělení pobytových kontrol o 700 nových pracovníků. Chmurný výhled byl narýsován i v otázce volného pohybu osob v schengenském prostoru. V reakci na pokračující příliv imigrantů není prý nereálné počítat v budoucnu se znovuzavedením pohraničních kontrol na vnitřních hranicích EU.

Velkým tématem se ukázal být ve výrocích zástupců MV vztah členských států EU a Evropské komise. Komise prý opomíjí stanoviska členských států a prosazuje vlastní agendu. Údajně se 26 z 28 členských států EU vyjádřilo, že nemají zájem o nové směrnice v oblasti migrace. Přesto se na evropské úrovni chystá znovuotevření tématu tzv. modrých karet a směrnice o migraci studentů. Mezitím se v Česku chystá transpozice směrnice o sezónních pracovnících a směrnice o pracovnících vysílaných za prací v rámci mezifiremních dohod. Podle MV lze současnou českou pozici ve vztahu k EU charakterizovat jako „ne dalším legislativním návrhům“, opakovaně též zaznělo odmítání zavedení jakýchkoli kvót na přijímání uprchlíků ze třetích zemí.

Je jistě dobře, že Ministerstvo vnitra má zájem o migrační politice hovořit s různými aktéry, kteří se tématem zabývají nebo s migranty přímo pracují. Na druhou stranu MV prezentuje prakticky hotový názor na problematiku a v diskuzích „válcuje“ alternativní pohledy jak ze strany neziskových organizací, tak podle našich informací i ze strany rezortních partnerů. Účastníci kulatého stolu tak měli jen malou nebo žádnou šanci připravovanou Strategii nějak ovlivnit. Na místě je pak otázka, jestli různé kulaté stoly a diskuze neslouží spíše jako legitimizace pevné vize MV. Pokud tímto směrem bude postupovat i komunikační strategie, která má doprovázet Strategii migrační politiky, může se klidně stát, že se MV podaří nálady ve společnosti spíše vyhrocovat než mírnit, jako tomu bylo v případě výroků ministra a vlády ve věci přesídlení syrských uprchlíků. Doufejme, že na váze získají i takové hlasy v rámci ministerstva, které nedávají důraz jen na bezpečnost.