Připomínky ombudsmana k návrhům zákonů týkajících se pobytu cizinců na území České republiky:

Návrh zákona o pobytu cizinců na území České republiky

Nově navrhovanou právní úpravu nepovažuji za zdařilé dílo ani po obsahové ani po legislativně-jazykové stránce. Jsem přesvědčen, že nově navrhovaná právní úprava nepřinesla deklarované (viz věcný záměr) „jednodušší, kompaktnější a uživatelsky přehlednější právní normy.“ Ba právě naopak. Pro uživatele normy jak na straně správních orgánů tak samotných cizinců bude nově navrhovaná právní úprava stejně nepřehledná, ba ještě nepřehlednější, než ta dosavadní. O některých institutech (jako např. karta zahraničního investora - § 80 a násl.) jsem přesvědčen, že nemohou a nebudou v praxi fungovat.

Navrhovaná právní úprava, až na nepatrné výjimky, naprosto bezprecedentně zeslabuje procesní práva cizinců. V řadě případů dochází sice k odstranění stávající aplikace části čtvrté správního řádu, nicméně v důsledku uplatnění celé řady odchylek od správního řádu (viz např. § 341 a § 345 odst. 6 – popření práva na seznámení se s podklady před vydáním rozhodnutí o udělení národního víza, resp. při žádosti o pobytové oprávnění podávané ze zahraničí) dochází celkově k oslabení procesních práv cizinců. Naprosto bezbřeze jsou definovány důvody vylučující udělení, prodloužení a zrušení národního víza (§§ 40 a 46 zákona
o pobytu cizinců) a totéž pak platí i pro dlouhodobé pobyty (§§ 131 a 140).

Nová právní úprava neodůvodněně a nespravedlivě rozevřela nůžky mezi právním postavením rodinných příslušníků migrujících občanů EU a rodinnými příslušníky občanů ČR. Až na výjimky (možnost získat trvalý pobyt po dvou letech pobytu na území) je procesní postavení rodinných příslušníků občanů ČR nepoměrně slabší než rodinných příslušníků EU a OAMP bude mít v rámci řízení o udělení dlouhodobého pobytu za účelem sloučení rodiny se státním občanem ČR velmi široký prostor pro zamítnutí žádosti (neprodloužení platnosti, zrušení). Rodinní příslušníci občanů ČR jsou tak deklasováni na roveň slučování “běžných“ třetizemců v režimu směrnice 2003/86/ES o právu na sloučení rodiny (viz dále).

Za naprosto nevhodnou a nepřijatelnou považuji navrhovanou právní úpravu měsíčního příjmu obsaženou v § 16 zákona o pobytu cizinců a použitou metodu násobků existenčního minima, bez ohledu na věk společně posuzovaných osob.
U čtyřčlenné rodiny tak dané ustanovení požaduje prokázat čistý měsíční příjem ve výši 28.600,-Kč, což by (pro dokreslení) neprokázal ani právník mé Kanceláře zařazený do 13. platové třídy, pokud by jeho manželka pobývala s dětmi na tříleté rodičovské dovolené. Navíc je takto neodůvodněně vysoko nastavená výše příjmu (např. u dlouhodobých pobytů za účelem sloučení rodiny) zcela jednoznačně v rozporu s čl. 7 odst. 1 písm. c) směrnice 2003/86/ES.

Jestliže důvodová zpráva identifikuje jako nedostatky stávající cizinecké legislativy, mimo jiné, kazuistickou úpravu, špatnou orientaci v zákoně či úpravu problematiky, která jde nad rámec předmětu zákonné regulace (srov. obecnou část důvodové zprávy), pak předložený návrh zákona situaci v mnohém spíše zhoršuje, než aby přinášel zlepšení. Svou kazuistickou technikou se místy podobá spíše podzákonnému právnímu předpisu či dokonce předpisu internímu.

Návrh zákona nekriticky přejímá text současné úpravy obsažený v zákoně o pobytu cizinců a využívá tak legislativní techniku a terminologii z doby svého vzniku.
U mnohých ustanovení jsou zaváděny pojmy a instituty, jejichž charakter je nejasný a velice sporný.

Zásadní výhrady mám rovněž k odůvodnění navrhované právní úpravy. Jestliže podle legislativních pravidel vlády má obsahovat důvodová zpráva odůvodnění jednotlivých navrhovaných ustanovení zákona, vysvětlení jejich účelu, principů, má obsahovat nezbytnosti, případně i srovnání s platným právním stavem, pak předložený návrh zákona tomuto požadavku nevyhovuje. Zákon, oproti dosavadní právní úpravě, zhoršuje postavení cizinců či užívá nestandardní či nezavedené pojmy či formulace, aniž by to bylo řádným způsobem vysvětleno v důvodové zprávě.

Prakticky ke každému ustanovení tohoto zákona by bylo možno vypracovat samostatnou připomínku, ať již rázu věcného, terminologického, legislativně technického či z hlediska celkové koncepce navrhované právní úpravy. Nedomnívám se, že by mezirezortní připomínkové řízení mělo sloužit k tomu, aby jednotlivá připomínková místa formulovala své připomínky ke všem ustanovením předloženého právního předpisu. Z tohoto důvodu jsem se omezil pouze na nejvážnější a nejpalčivější problémy, které jsem v navrhované právní úpravě identifikoval. Přesto jsem přesvědčen, že by předložený materiál měl být přepracován komplexně.

KOMPLETNÍ ZNĚNÍ PŘIPOMÍNEK k návrhu zákona o pobytu cizinců na území České republiky je ke stažení ZDE.

Návrh zákona o volném pohybu občanů Evropské unie a jejich rodinných příslušníků

KOMPLETNÍ ZNĚNÍ PŘIPOMÍNEK k návrhu zákona o volném pohybu občanů Evropské unie a jejich rodinných příslušníků je ke stažení ZDE.

Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím výše uvedených zákonů zákona o pobytu cizinců na území České republiky, zákona o volném pohybu občanů Evropské unie a jejich rodinných příslušníků a zákona o ochraně státních hranic České republiky

KOMPLETNÍ ZNĚNÍ PŘIPOMÍNEK k návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím výše uvedených zákonů, je ke stažení ZDE.