Neziskové organizace a odbory společně diskutovaly o integraci zahraničních pracovníků do odborů
V pondělí 23. května proběhl v Domě odborových svazů kulatý stůl za účasti zástupců a zástupkyň odborových svazů, neziskových organizací pracujících s migranty a zahraničních pracovníků. Zastřešujícím tématem setkání byla integrace zahraničních pracovníků a pracovnic do odborů, jež do diskuse vnesly pořadatelské organizace Multikulturní centrum Praha a Sdružení pro integraci a migraci. Kulatý stůl přinesl návrhy spolupráce v oblasti pracovní migrace a představil témata, která propojují činnost jak neziskových organizací, tak odborů.
V úvodu představil ředitel MKC Praha Marek Čaněk policy paper, který vypracoval společně s politickou teoretičkou Ľubicou Kobovou z Katedry genderových studií FHS UK v Praze.
Policy paper s názvem „Podíl odborových svazů na ochraně práv pracovních migrantů: bariéry a perspektivy“ představuje některé překážky, kterým zahraniční pracovníci na českém trhu práce čelí a také zahrnuje konkrétní doporučení nejen pro odborové organizace. Marek Čaněk při své prezentaci ocenil postoje Josefa Středuly k tzv. uprchlické krizi a dodal, že: „je důležité, aby se odborové organizace tématem mezinárodní migrace zabývaly, protože je to mimo jiné součástí širšího úsilí o snížení nejistot na trhu práce.“ Popsal také typy problémů, které se s nízkou organizovaností cizinců v odborech pojí, jsou jimi nedostatečné povědomí zahraničních pracovníků o existenci a roli odborů a také jazyková bariéra, jíž jsou často limitováni.
Následoval komentář předsedy ČMKOS Josefa Středuly, který na úvod připomenul, že „odborové organizace zastupují své členy a členky, a to bez ohledu na státní příslušnost. Členství je ovšem stěžejní.“ Dále hovořil o tématech, která mohou propojovat práci nevládního sektoru a odborů, jimiž jsou podle něj zejména boj proti levné a prekérní práci a nepřímé zaměstnávání. V závěru také okomentoval téma informovanosti a seznámil přítomné s existencí cizojazyčných brožurek, které odborové organizace distribuují zahraničním pracovníkům.
Z následné diskuse vyplynulo, že neziskové organizace i odbory se v některých oblastech setkávají s podobnými problémy, přičemž nejvíce se skloňovala prekarizace práce. Dagmar Gavlasová z Odborového svazu cestovního ruchu a hotelnictví podotkla, že konkrétně v jejím poli působnosti je největším problémem skutečnost, že pracovníci a pracovnice rotují po hotelech, nemají smlouvy a nejsou zaměstnáváni „na přímo“, což je velmi omezuje v případné organizovanosti.
Odbory vnímají bariéry, které jsou před zahraniční pracovníky a pracovnice kladeny, ovšem domnívají se, že se sami musí chtít organizovat, pokud žádají jejich podporu. S tím někteří zástupci a zástupkyně neziskových organizací polemizovali a zdůraznili, jak důležitou roli hraje pro cizince pracující v České republice pobytový status. Vladislav Günter z Centra pro integraci cizinců a Pavel Čižinský z MKC Praha uvedli, že právě to, jaký typ statusu cizinec má, jej při získávání práce determinuje nejvíce. Dále zmiňovali faktory, jako jsou strach ze ztráty zaměstnání nebo špatná informovanost o pracovních právech a možnosti jejich ochrany. Seid Kelifa, člen Nezávislých odborů Tesco přítomné seznámil s vlastní zkušeností, ze které plyne, že nejohroženější skupinou jsou nízkokvalifikovaní zaměstnanci. Často však neznají český jazyk nebo jsou velmi ohrožení ztrátou zaměstnání z důvodu velmi nejistého postavení na pracovišti, tudíž by jim účast na odborové práci mohla z jejich pohledu uškodit. Na druhé straně dodal, že by odbory neměly čekat, až se pracovníci a pracovnice naučí česky, ale naopak by se měly snažit s nimi komunikovat buď v jejich rodném jazyce, nebo v jiném jim srozumitelném jazyce.
Závěrem se přítomní zamýšleli nad možnostmi vzájemné podpory v oblasti mediální komunikace. Karel Sladkovský z Odborového svazu UNIOS zmínil, že by pokládal za dobré, kdyby téma prekérní práce neartikulovaly pouze odbory, ale právě i neziskové organizace. Místopředseda ČMKOS Vít Samek rovněž podpořil šíření informací o porušování pracovních práv vůči široké veřejnosti. Další oblastí, kde si mohou obě sféry navzájem pomoci je zvyšování informovanosti o činnosti odborů mezi zahraničními pracovníky a pracovnicemi v České republice.
Akce se konala v rámci projektu "Testování evropského občanství jako „pracovního občanství“: Od případů porušování pracovních práv k posílení pracovněprávního režimu", který je financován díky grantu Evropské komise v rámci programu Evropa pro občany. Uvedené informace nutně nereflektují názory Agentury EACEA ani Evropské komise a tyto za ně nenesou zodpovědnost.
Akce byla podpořena z prostředků Ministerstva zahraničních věcí ČR v rámci projektů veřejné diplomacie v oblasti zahraniční politiky ČR a mezinárodních vztahů.