Inspirativní projekt: Města a inkluzivní strategie
Inovativní projekt Města a inkluzivní strategie se nejprve zaměřil na zhodnocení a zmapovaní nástrojů v oblasti integrace migrantů, a to jak na národní, tak na krajské úrovni. Tyto analýzy sloužily jako podklad pro realizaci aktivit a vytvoření potřebných nástrojů, které mohly přispět ke správnému nastavení rámce integrace migrantů. Přestože největším úspěchem projektu byla práce s konkrétními aktéry v nejrůznějších oblastech a celkový posun problematiky, viditelnými a dlouhodobě použitelnými výstupy projektu jsou především příručka pro krajskou i obecní úroveň s názvem Manuál lokální integrace a tzv. Databáze integračních projektů, ze které vznikla řada prakticky použitelných analýz. Další z inspirativních projektů realizovaných v ČR tak nabídl nejen podrobnou a na datech založenou reflexi toho, jak na tom ČR v oblasti integrace migrantů je, ale přinesl i konkrétní nástroje, jak tuto oblast dále rozvíjet.
Projekt Města a inkluzivní strategie reagoval na skutečnost, že ačkoli integrace migrantů stojí v ČR stále na okraji zájmu, jedná se o průřezové téma, které nabývá na důležitosti a kterým se zabývá řada užitečných projektů. Informace o tom, jaké jsou potřeby cizinců v dané lokalitě i jaké jsou jejich počty, ale většinou krajům a obcím chyběly. Neexistoval také přehled o tom, jaké projekty byly v ČR realizovány, kde a jak se inspirovat a jak lokální integrační politiky vytvářet. Projekt se snažil na tyto a další otázky reagovat a přinášet podklady a cesty k politice založené na znalostech, evaluaci a jasně vytyčených cílech. Projekt reagoval na poptávku veřejné správy, zejména se jednalo o MPSV a tři kraje: Jihomoravský, Liberecký a Hl. m. Prahu. A byly to právě tito partneři projektu, kdo ovlivňoval jeho klíčové výstupy.
Vzhledem k tomu, že projekt spadal pod inovativní projekty, měl řadu výhod. Obsahoval v sobě i přiznanou skutečnost, a to, že se jeho cíle nemusí povést naplnit. O to větší důraz však byl v projektu kladen na evaluaci. Již na počátku projektu se ukázalo, že rámcově vytyčené zadání bylo ze strany donora i realizátorů velmi šťastně zvolné. Každý zapojený kraj měl totiž na projekt úplně jinou poptávku, která byla odvozena od situace v oblasti integraci migrantů v daném kraji a jejího řízení. Záhy se ukázalo, že jedním z největších přínosů projektu je propojení aktérů řešících podobné otázky.
Pro všechny partnery projekt nejprve pracoval na rozsáhlých analýzách, které byly podkladem pro další spolupráci. Smyslem těchto analýz bylo jak poskytnout reflexi nastavení integrace migrantů v daném regionu, tak identifikovat, na jaká témata a aktivity by se projekt a projektový partner měli zaměřit. Po celou dobu projektu pak probíhalo v zapojených krajích také průběžné terénní šetření, jehož smyslem bylo přinášet konkrétní postřehy z terénu. Právě terénní šetření bylo často motivem pro velmi konkrétní opatření nebo například změny v praxi různých služeb.
S cílem přinést informace a inspiraci, co dělat v oblasti lokální integrace migrantů, projekt plánoval vytvořit na toto téma brožuru. Nicméně na základě poptávky a s ohledem na zjištěné informace se z nejprve plánované útlé brožur stal skutečně rozsáhlý a volně dostupný Manuál lokální integrace, který přehledně přibližuje jednotlivá témata spjatá s integrací migrantů. Třináct tematických kapitol se věnuje jak velmi konkrétním tématům jako je zaměstnanost, přístup ke zdravotnickým službám nebo vzděláváním, tak tématům vysoce specifickým (např. strategické řízení integrace v samosprávě). Vybraná témata tak vesměs odpovídají na poptávku, která se v průběhu projektu vyskytla. Zpracování jednotlivých kapitola pak přibližuje nejen situaci v dané oblasti, ale upozorňuje i na možnost financování dané tématiky, osvědčenou lokální praxi i případné další zdroje.
Podstatnou součástí projektu bylo i podpora síťování a organizace 28 kulatých stolů, na témata dle podle potřeby jednotlivých partnerů. Řada z těchto kulatých stolů otvírala někdy i ožehavější témata spjatí s integrací migrantů na lokální úrovni. Právě na kulatých stolech se ukázalo, jak je důležité propojovat různé aktéry, vnášet konkrétní příběhy a situace a snažit se hledat pokud možno systémová řešení. Věcný přístup a snaha o hledání způsobů řešení, které fungují, pomohly otevřít a diskutovat řadu náročných a jinak neprobíraných témat.. Příjemný zjištěním bylo, že během těchto kulatých stolů se dařilo najít shodu i mezi aktéry s velmi odlišným pohledem na integraci migrantů. Na stranu druhou se přirozeně často jednalo o témata (např. situace dětí migrantů na středních školách), které může kulatý stůl otevřít, ale které vyžadují dlouhodobou a usilovnou práci.
Samostatnou kapitolou projektu byla tvorba Databáze integračních projektů (dále DIP). Její původní cíl, aby umožnila identifikovat inspirativní projekty v oblasti integrace migrantů realizované v ČR, byl velmi brzo překonán. Z původního seznamu byl totiž pro potřeby tvůrců politik vytvořen nástroj, který umožňuje analyzovat jaké projekty, kým, na jaké téma, pro koho a kde byly v této oblasti v ČR realizovány. Databáze 6700 projektů tak umožňuje vytvářet analýzy jak na konkrétní téma, tak na konkrétní lokalitu a zodpovědět, jakým způsobem by se měla integrační politika v dané oblasti dál vyvíjet. Poptávka po výstupech z databáze přitom ukazuje, že minimálně ze strany krajských samospráv je po takovýchto výstupech značný zájem.
Zahraniční spolupráce s partnery v Belgii, Německu a Kanadě byla nejen zdrojem inspirace, ale pro všechny zapojené v projektu i světlým bodem v tom ohledu, že řada věcí změnit nebo dělat jinak lze, a že cesta ke změně není snadná nikde ve světě. Právě zahraniční cesty pomohly vytvořit důvěru a nastolit porozumění, že všem zúčastněným jde o stejný cíl, a to aby to v oblasti integrace migrantů v ČR fungovalo dobře a ku prospěchu všech.
Podpora takto možná zprvu trochu abstraktně znějícího projektu není v ČR obvyklá, výsledky ukazují, že vytyčené cíle předčil mnohanásobně. To by se jistě nepovedlo bez do projektu vložné důvěry, nasazení celého projektového týmu a mimořádně aktivními spolupracujícími partnery. Jako časově náročné, ale nutné, se ukázalo prvotní tápání, dlouhé diskuze a vytyčování cílů zejména na počátku projektu, ale někdy i v jeho průběhu i výrazná otevřenost aktivit v průběhu trvání celého projektu.
Vzhledem k tomu, že projekt skončil nyní (prosinec 2020), je možná ještě brzo dopad projektu hodnotit. Řada skutečností však ukazuje na to, že dopad bude značný. 200 výtisků Manuálu lokální integrace je čtvrt roku po svém vytištění i přes omezenější kontakty v době pandemie již téměř rozebráno, a to ze strany relevantních a velmi různých aktérů. Vybrané části Manuálu byly vzhledem k poptávce zahraničních institucí přeloženy, zestručněnou verzi Manuálu si objednalo i Ministerstvo pro místní rozvoj, aby ho šířilo mezi starosty. A odkaz na online verzi Manuálu si postupně na své weby přidávají různé instituce. Hlavní město Praha nejen pokračuje v započatých aktivitách, ale také je i samo za vlastní finanční podpory rozvíjí. Jihomoravský kraj mimořádně aktivně pracuje na otevřených tématech a Ministerstvo práce sociálních věcí se chystá použít vytvořené analýzy a podklady z DIP pro svůj strategický materiál v oblasti integrace migrantů. I v době po skončení projektu vznikají další, na projektu založené, výstupy jako jsou odborné publikace a články. A navázaná zahraniční spolupráce funguje k vzájemné spokojenosti i po skončení projektu. Snadno zachytitelných úspěchů je tedy celá řada. Tvůrkyně projektu však vidí hlavní přínos v rovině toho, že projekt pomohl propojit řadu aktivních aktérů, vést s nimi společně diskuzi o směřování integrační politiky v ČR na lokální úrovni a poskytnout jim potřebná data i některé nástroje. Koncepční směřování politik založených na datech bývá dlouhodobým procesem a lokální integrační politiky vůči migrantům jsou i přes značné množství aktivit v ČR stále na začátku, nicméně zdá se, že projekt Města a inkluzivní strategie, pomohl této oblasti hezky poporůst.