Za zavřenými dveřmi v Evropě i v České republice

Stále více evropských domácností si najímá externí pracovní sílu na vykonávání domácích prací, hlídaní dětí či péči o seniory a osoby se zdravotním postižením. Podle výzkumů tvoří většinu osob, které jako nájemné domácí pracovnice[i] působí v Evropě, právě migrantky. Této skupině by s ohledem na rizika obchodování s lidmi a vykořisťování měla být věnována speciální pozornost. Jak totiž upozorňuje Agentura Evropské unie pro základní práva, jedná se o jeden z rizikových sektorů, kde k vykořisťování a obchodování s lidmi může docházet (FRA, 2015).

I české domácnosti využívají v různých podobách služby nájemných domácích pracovnic. Kromě několikahodinové výpomoci se postupně dostává do povědomí i tzv. live-in forma těchto služeb, kdy pracovnice přímo bydlí v domácnosti, kde pracuje. Dosud však máme poměrně málo informací o tom, jak se v České republice ženám - migrantkám v tomto sektoru pracuje,[ii] a ještě méně pak o rizicích spojených s pracovním vykořisťováním a obchodováním s lidmi, kterému jsou tyto ženy vystaveny. To, že nejsou k dispozici oficiální data, však neznamená, že se problém obchodování s lidmi v sektoru nájemných domácích prací České republiky netýká. Naopak zkušenosti ze zahraničí ukazují v mnoha ohledech až překvapivou shodu s problémy, na které narazila organizace La Strada v rámci projektu Zvyšování informovanosti migrantek ohrožených vykořisťováním či obchodováním s lidmi[iii].

Text upozorňuje na některá zjištění aktuálního výzkumu, realizovaného v sedmi evropských státech v rámci projektu DemandAT[iv], které rezonují se situací v České republice. S ohledem na to, že se jedná i o problémy identifikované v dalších státech, měla by se Česká republika zamyslet nad jejich řešením.

1. Nájemné práci v domácnostech a zejména její live-in podobě je z důvodů prevence obchodování s lidmi potřeba věnovat pozornost, i když jsou oficiální počty případů nízké.

Spolehlivých statistických dat, týkajících se obchodování s lidmi a domácích prací, je obecně nedostatek. Ta, která jsou k dispozici v jednotlivých státech, není možné mezinárodně porovnávat. Spíše než faktickou situaci reflektují totiž to, jaký postoj k problému konkrétní stát zaujímá[v] (Ricard-Guay, 2016). Všechny studie však shodně tvrdí, že skutečné počty osob, které jsou obchodované či závažným způsobem vykořisťované v sektoru nájemných domácích prací, jsou mnohonásobně vyšší, než uvádějí dostupné zdroje. Do oficiálních statistik, ale i k pozornosti aktérů, kteří v oblasti prevence obchodování s lidmi pracují, se totiž zpravidla dostávají jen ty nejbrutálnější případy. Situace, kdy jsou k vykořisťování využity méně násilné formy nátlaku včetně psychického, který byl v rámci výzkumu nejčastěji zmiňovanou podobou (Ricard-Guay, 2016), zůstávají odbornou veřejností nepovšimnuté.

V České republice dosud nebyly případy obchodování do sektoru domácích prací souzeny (srov. MVČR, 2016); o jednotlivých kauzách, které např. kvůli diplomatické imunitě nebyly stíhány, ale které mohly být obchodem s lidmi či závažnou formou pracovního vykořisťování, mají informace spíše specializované nevládní organizace.

Opatření politiky boje proti obchodování s lidmi je tedy nutné napřít i tímto směrem.

2. Víza vázaná na jednoho zaměstnavatele vytvářejí vztah závislosti domácí pracovnice a osoby, která ji zaměstnává, a jsou tak významným rizikovým faktorem z hlediska vykořisťování a obchodování s lidmi.

Pracovní resp. pobytové oprávnění vázáné na konkrétní pracovní místo vytváří vztah závislosti domácí pracovnice na konkrétním člověku, který ji nejen zaměstnává, ale často i poskytuje ubytování (Ricard-Guay, 2016). Závislé postavení významně rozšiřuje prostor pro vykořisťování a další nekalé praktiky, které nebudou oznámeny. Tento problém byl kritizován např. ve Velké Británii, kde domácí pracovnice ztratí pobytový status ve chvíli, kdy zaměstnavatele či zaměstnavatelku opustí. To ji dostává do extrémně složité situace ztráty příjmů, ubytování a prakticky i pobytového oprávnění. Fakticky jí to také znemožňuje dosáhnout na nevyplacenou mzdu či kompenzaci v případě újmy (Maroukis, 2016). Podobné je to také v Belgii či na Kypru, kde vízový režim pro domácí pracovnice limituje možnosti změny zaměstnavatele či zaměstnavatelky (Magalhaes, 2016; Angeli, 2016). Strach z deportace je pak tím faktorem, který brání domácím pracovnicím nahlásit porušování pracovních podmínek (Angeli, 2016). Pokud se i přes zmíněné riziko ztráty pobytu, a zároveň také ve většině případů střechy nad hlavou, rozhodnou domácí pracovnice, které byly vystaveny vykořisťování, uprchnout, činí tak bez pomoci úřadů, aniž by vykořisťování nahlásily. Mnohdy jsou pak později nuceny přijmout práci za podobných podmínek, což vede k „cyklu znovuobchodování“ (Angeli, 2016 str. 3).

Také v České republice je pobytové oprávnění pracovnic v domácnostech, stejně tak jako u ostatních migrantů a migrantek z tzv. třetích zemí, kteří v ČR pracují, závislé na trvání pracovněprávního poměru u konkrétního zaměstnavatele a na konkrétní pozici. Toto nastavení bylo již zejména z důvodů vytváření závislosti na zaměstnavateli či zaměstnavatelce několikrát předmětem kritiky ze strany nevládních organizací (např. Faltová, 2014).

3. Kontrola pracoviště inspektorátem práce jako nástroj pro prevenci obchodování s lidmi a vykořisťování i identifikaci obchodovaných osob, který však není možné použít.

Inspektoráty práce nemohou kontrolovat pracovní prostředí v místě výkonu domácích prací. Nemají totiž zpravidla oprávnění vstupovat do soukromých obydlí.  Toto omezení je v zahraničí považováno za jeden z hlavních problémů při detekování špatných pracovních podmínek a obchodování s lidmi v tomto sektoru  (Volder, 2016). Tento problém byl zaznamenán např. v Holandsku, Řecku či v Itálii. Komplikovaný přístup do domácností pak mají také inspektoráty ve Velké Británii či ve Francii. Legislativa, které fakticky neumožňuje kontrolu pracovních podmínek v místě výkonu práce, pak ponechává nájemné domácí pracovnice v podstatě bez externích nástrojů ochrany pracovních práv, které by jinak mohly využít (Angeli, 2016).

Ve stejné situaci jako ve zmiňovaných státech jsou i ženy, které pracují jako nájemné domácí pracovnice v České republice. Ani zde nemohou inspektoráty práce do soukromých obydlí vstupovat.

4. Poptávka po vykořisťující práci v domácnostech (zejména v oblasti péče o osoby se zdravotním postižením a lidi v seniorském věku) úzce souvisí s nastavením sociálních politik ve vztahu k těmto skupinám.

Nedostatek sociálních služeb pro domácnosti, které pečují o závislou osobu, významně přispívá k ohrožování práv nájemných domácích pracovnic.  Studie ukázaly, že např. v Itálii takový stav vede k tomu, že pracovnice dostávají nízké mzdy a zároveň jsou nuceny pracovat extrémně dlouhé směny (Palumbo, 2016). Itálie totiž postrádá dostatečný systém sociálního zabezpečení a málokterá domácnost si může dovolit zaměstnat dvě a více pracovnic, které by byly potřeba, pokud jejich člen vyžaduje nepřetržitou péči. Migrantky pracující v cizích domácnostech tedy v tomto případě kompenzují deficity systému sociální péče - tzv. „neviditelný welfare“ (Palumbo, 2016 str. 1). Ve Velké Británii vede zase k vytváření prostoru pro vykořisťující praktiky v oblasti nájemných domácích prací odnímání sociálních dávek, doprovázené redukcí systému finančně dostupných sociálních služeb. To spolu se stále stoupajícími cenami péče o děti a seniory a se skutečností, že podobně jako au-pair systém není sektor domácích prací téměř regulovaný, má za následek, že jsou mnohé domácí pracovnice zaměstnávány nelegálně a lidé, kteří je zaměstnávají, hledají i další cesty, jak náklady na tyto služby dále pokrátit na jejich úkor  (Maroukis, 2016).

Tyto zkušenosti jsou jen jedním příkladem, kdy zásah v oblasti jedné politické domény může vést k problémům v jiných sférách společenského zájmu – v tomto případě v oblasti politik boje proti obchodování a vykořisťování. Podobným příkladem, který též může reálně potkat Českou republiku, jsou například restriktivní opatření v oblasti migrace či vytváření administrativně náročných schémat pro zaměstnávání zahraničních pracovnic a pracovníků. Oba zmíněné příklady též vedou k tomu, že dochází k zaměstnávání mimo legální rámce a situacím, kdy je zranitelného postavení zneužito k vykořisťování právě v sektoru domácích prací (Ricard-Guay, 2016).

5. Je potřeba neustále hledat cesty, jak zajistit přístup ke spravedlnosti domácím pracovnicím, které byly vystaveny obchodování či vykořisťování.

Nájemná práce v domácnostech probíhá za zavřenými dveřmi, v situaci, kdy kromě výkonu práce ženy v domácnosti zaměstnavatele či zaměstnavatelky také bydlí a stravují se zde. Takové nastavení může vyvolávat falešnou představu, že mohou být k dispozici v podstatě nepřetržitě, což v některých domácnostech skutečně vyžadují. I další nejen výše zmiňované problémy vedou k tomu, že jsou porušována práva domácích pracovnic. Z důvodů jazykové bariéry, prostorové, kulturní a sociální izolace je však extrémně obtížné doručit této skupině osob informace o tom, jaká mají práva, a identifikovat mezi nimi ty, které byly obchodované (Levy, 2016). Navíc běžné otevírací hodiny pomáhajících služeb či materiály, které jsou běžně distribuované jako prevence obchodování s lidmi mezi ohrožené skupiny, specifické potřeby a situaci domácích pracovnic nepokrývají či jim nejsou srozumitelné (Angeli, 2016). Zahraniční studie se shodují, že je nutné hledat cesty respektující specifika práce v domácnostech a potřeby osob, které zde mohou být vykořisťovány. Do prevence a identifikace obětí obchodování s lidmi v sektoru nájemných domácích prací je také potřeba investovat prostředky po dostatečně dlouhou dobu, aby bylo možné ovlivnit nastavení každodenních rutin různých skupin aktérů, kteří v této oblasti působí (Maroukis, 2016). Nutná je též spolupráce s migrantskými spolky a kulturními mediátory, kteří jsou např. v Nizozemí či Belgii právě těmi, kdo často pomoc obětem obchodování s lidmi pomůže zprostředkovat (Volder, 2016; Magalhaes, 2016).

V České republice se vyhledávání domácích pracovnic začala v minulém roce věnovat organizace La Strada. Své zkušenosti z terénní práce, směřované k této obtížně dosažitelné skupině, ale i další, které v této oblasti nasbíraly partnerské organizace projektu, publikovala v manuálu Migrant Women and Human Trafficking - Handbook for Professionals.

Jak ukazují nejen zkušenosti z České republiky, ale také zjištění z rozsáhlého výzkumu projektu DemandAT, v oblasti politik prevence a boje proti obchodování s lidmi je nutné skupině nájemných domácích pracovnic věnovat mnohem více pozornosti. Již nyní je však zřejmé, že kromě proaktivních preventivních opatření a aktivit směřujících k identifikaci obchodovaných osob v tomto sektoru, by bylo vhodné realizovat legislativní změny, které rizika obchodování snižují.

Bibliografie

ANGELI, D. (2016a). Demand in the Context of Trafficking in Human Beings in the Domestic Work Sector in Cyprus. DemandAT Country Study No.2. Vienna : ICMPD. Dostupné na http://www.demandat.eu/sites/default/files/DemandAT_CountryStudies_2_Cyprus_Angeli.pdf [navštíveno dne 10. 11. 2016]

ANGELI, D. (2016b). Demand in the Context of Trafficking in Human Beings in the Domestic Work Sector in Greece. DemandAT Country Study No. 4. Vienna: ICMPD. Dostupné na http://cadmus.eui.eu/bitstream/handle/1814/41927/DemandAT_CountryStudies_2016_04.pdf?sequence=1

[navštíveno dne 10. 11. 2016]

ANGELI, D. (2016c.) Trafficking and exploitation in domestic work in Cyprus. Policy Brief. Vienna: ICMPD. Dostupné na http://www.demandat.eu/publications/policy-brief-trafficking-and-exploitation-domestic-work-cyprus [navštíveno dne 10. 11. 2016]

EZZEDINE, P. (2012). Stáří, péče a migrace. In: HORNOVÁ, M. (ed.). Pečuj a my tě vypečeme. Zpráva o neplacené práci v ČR. Praha: Gender Studies, Str. 55-64. Dostupné na https://aa.ecn.cz/img_upload/8b47a03bf445e4c3031ce326c68558ae/hbs_pecuj_a_vypeceme_te_zprava_o_neplacene_praci_v_cr_pdf_web.pdf [navštíveno dne 10. 11. 2016]

FALTOVÁ, M. (2014). Pracovnice v domácnosti na českém trhu práce v kontextu cizinecké legislativy - právní analýza. In: EZZEDINE, P. (ed.). Migrantky a nájemná práce v domácnosti v České republice. Praha : SIMI, str. 60 -70. Dostupné na http://www.migrace.com/cs/clanky/810_vysledky-vyzkumu-migrantky-a-najemna-prace-v-domacnosti [navštíveno dne 10. 11. 2016]

FRA. (2015). Severe labour exploitation: workers moving within or into the European Union. States’ obligations and victims’ rights. Luxembourg: Publications Office of the European Union. Dostupné na http://fra.europa.eu/en/publication/2015/severe-labour-exploitation-workers-moving-within-or-european-union [navštíveno dne 10. 11. 2016]

LEVY, F. (2016). Demand in the Context of Trafficking in Human Beings in the Domestic Work Sector in France. DemandAT Country Study No. 3. Vienna : ICMPD. Dostupné na http://www.demandat.eu/sites/default/files/DemandAT_CountryStudies_3_France_Levy.pdf [navštíveno dne 10. 11. 2016]

MAGALHAES, B., C. (2016). Demand in the Context of Trafficking in Human Beings in the Domestic Work Sector in Belgium. DemandAT Country Study No. 1. Vienna : ICMP. Dostupné na http://www.demandat.eu/publications/demand-context-trafficking-domestic-work-sector-belgium [navštíveno dne 10. 11. 2016]

MAROUKIS, T. (2016). Demand in the Context of Trafficking in Human Beings in the Domestic Work Sector in the United Kingdom. DemandAT Country Study No. 7. Vienna: ICMPD. Dostupné na http://www.demandat.eu/sites/default/files/DemandAT_CountryStudies_7_UnitedKingdom_Maroukis_0.pdf [navštíveno dne 10. 11. 2016]

MVČR. 2016. Národní strategie boje proti obchdování s lidmi v České republice pro období 2016 -2019. Praha : MVČR. Dostupné na https://www.databaze-strategie.cz/cz/mv/strategie/narodni-strategie-boje-proti-obchodovani-s-lidmi-v-ceske-republice-na-obdobi-2016-2019-2 [navštíveno dne 10. 11. 2016]

PALUMBO, L. (2016). Demand in the Context of Trafficking in Human Beings in the Domestic Work Sector in Italy. DemandAT Country Study No. 5. Vienna : ICMPD. Dostupné na http://www.demandat.eu/sites/default/files/DemandAT_CountryStudies_5_Italy_Palumbo.pdf [navštíveno dne 10. 11. 2016]

REDLOVÁ, P. (2013). Employment of Filipinas as Nannies in the Context of Post-Socialist Czech Republic. Lidé města/Urban People. 2013, 15 (2), Str. 185 – 215. Dostupné na http://lidemesta.cz/assets/media/files/15-2013-2/Redlova.pdf [navštíveno dne 10. 11. 2016]

RICARD-GUAY, A. (2016a). Addressing demand in the context of trafficking in the domestic work sector: perspectives from seven European countries. Vienna : ICMPD. RICARD-GUAY, A. (2016b). Trafficking in domestic work: Looking at the demand-side. Vienna : ICMPD.

VOLDER, E. (2016). Demand in the Context of Trafficking in Human Beings in the Domestic Work Sector in the Netherlands. DemandAT Country Study No. 6. Vienna : ICMPD. Dostupné na http://www.demandat.eu/sites/default/files/DemandAT_CountryStudies_6_Netherlands_deVolder_0.pdf [navštíveno dne 10. 11. 2016]