Ve Švýcarsku převážil hlas proti imigraci

Švýcarští občané přijali 9. února těsnou většinou (50,3 procent) omezení imigrace do Švýcarska pomocí kvót. Jakkoli je referendum hlasem „proti masové imigraci’, jeho schválení se chápe i jako volba proti Evropě, protože jeho následky ve vztazích k EU přesáhují samotnou otázku migrace.

Referendum vzbudilo nebývalou pozornost domácí veřejnosti, ale také dostala Švýcarsko na přední stránky evropských deníků. Neklid, který toto dílčí vítězství pravicového programu vyvolalo, je oprávněný.

V roce 2008 bylo ve Švýcarsku registrováno přes 1,6 milionu cizinců, z čehož přes 60 procent pocházelo z EU/ESVO. Mezi lety 2005 a 2007 narostl příliv z členských zemí EU o 50 procent v důsledku rozšíření dohody o volném pohybu mezi EU a Švýcarskem na EU-25 od dubna 2006. Znovuzavedení imigračních kvót tedy ovlivní životy a pracovní příležitosti mnoha Evropanů.

Kdo byl pro přijetí kvót?

Zajímavý je kantonální profil voličů. Kantony, ve kterých žije a pracuje více cizinců, se spíše postavily záporně k této protiimigrační iniciativě (viz ilustrace). Francouzsky hovořící kantony Švýcarska volily převážně proti, zatímco italsky mluvící Ticino volilo drtivých 68.3% ano a německy mluvící kantony s výjimkou Curychu a Zugu byly též za kvóty.

Zatímco ve velkých městech jsou vidět cizinci pracující na vysoce kvalifikovaných a specializovaných pozicích pro mezinárodní společnosti a organizace, do Ticina a do německy mluvících kantonů proudí mnoho Italů a Němců za pozicemi ve službách, turismu a administrativě. Na rozdíl od převážně anglicky mluvících expatů v ekonomických metropolích jako je Ženeva a okolí či Curych, není spíše nízko-kvalifikovaná konkurence sousedů vítaná.

Výsledky referenda podle kantonů

Překlad legendy:

• Osa y - procento cizinců mezi obyvateli (osa je umístěna na průměru Švýcarska 23.2%) 
• Osa x - procento podpoření iniciativy “proti masivní imigraci”

Christoph Blocher, politický lídr pravicové Švýcarské lidové strany (SVP) a jeden z vůdčích stoupenců tohoto referenda, prohlásil, že francouzsky mluvící část Švýcarska nebojuje dostatečně za švýcarskou nezávislost. Frankofonní odpůrci iniciativy, kteří se musí prizpůsobit volbě převážně německé a rurální většiny, taková nařknutí popírají a oponují svojí otevřeností. Politický filosof Georg Kohler to okomentoval tak, že výběr je buď mezi obranou práva na sebeurčení ve stylu hrdého Asterixe a Obelixe, anebo uznáním toho, že absolutní nezávislost a s ní i ekonomicky-politická izolace není v současné době možnou volbou.

A jaké budou mít dopady?

Federální rada má nyní na starosti uskutečnit potřebné kroky k tomu, aby do tří let převedla výsledky referenda do praxe. Vládu tedy čeká vyhodnocení toho, jaké omezení imigrace je vhodné vzhledem k předpokládanému vývoji. Švýcarsko bude dále vyjednávat s Evropskou unií v oblasti volného pohybu, ale dopady referenda se mohou projevit i v řadě dalších oblastí švýcarsko-unijních vztahů jako je například podpora výzkumu, kinematografie nebo programu Erasmus. Unie tyto oblasti zmrazila, dokud Švýcarsko neratifikuje rozšíření volného pohybu osob na Chorvatsko. Objevují se také petice za pokračování programu Erasmus a spekulace, co všechno by iniciativa mohla ovlivnit. Například organizace Switzerland Cheese Marketing se obává bojkotu švýcarského sýra.

Evropská komise v den schválení švýcarské iniciativy v krátkém komuniké vyjádřila svou „lítost“ nad touto volbou, která jde proti principu volného pohybu osob mezi EU a Švýcarskem. Jakkoli jsou přímé následky relativně opatrně formulovaného referenda stále nejasné, zdá se evidentní, že nejen cizinci ale i Švýcaři budou platit za důsledky přímé demokracie.

Tento článek vznikl v rámci projektu Na práci v ČR, financovaném z Evropského sociálního fondu prostřednictvím OP LZZ a státního rozpočtu ČR.