Od vstřícné důslednosti k nepřizpůsobivým imigrantům? Analýza tématu mezinárodní migrace v programech politických stran před volbami do Poslanecké sněmovny

 V narychlo sepsaných programech politických stran k předčasným volbám je toho ještě méně o mezinárodní migraci a azylu než v předcházejících volebních obdobích. Většinou je vidět, že v rámci politických stran nevykrystalizovaly propracovanější pozice a že strany nemají v oblasti migrace odborné zázemí.

Na jedné straně se toto projevuje přehlížením tématu. Příkladem může být favorit voleb, ČSSD, která nemá ve svém programu o migraci žádnou přímou zmínku. Pojem „člověk“, kterému je věnována jedna kapitola programu této strany, totiž imigranty nezahrnuje. Ať už se hlavní heslo strany pro tyto volby nazývá „Prosadíme dobře fungující stát“ anebo „Fungující stát prosadí jen silná vláda“, migrace je pro stranu z hlediska řízení státu nevýznamná. KSČM ve svém krátkém programu pro podzimní volby také nevěnuje migraci, jen například obecně podporuje spravedlivou odměnu za práci. Další z větších stran, TOP 09, taktéž nezmiňuje mezinárodní migraci jako téma pro tyto volby. Vyjadřuje se pouze k souvisejícím tématům jako je dodržování lidských práv v zahraničí anebo k extremismu.

Některé politické strany zařazují migraci mezi možné mezinárodní hrozby po boku obligátně zmíněného terorismu, organizovaného zločinu, vojenských konfliktů, či šíření zbraní hromadného ničení. Zmiňují se „nekontrolovatelná migrace“ (ANO), či „rozsáhlé migrační vlny“ (Svobodní). Své místo v programech též nachází „[d]ůsledné potírání nelegální imigrace“. Tato věta z programu KDU-ČSL - bez slovesa - je výkřikem, který neznamená nic víc než jen potřebu shrnout program z předchozích programových dokumentů. Vždy ale může být aktualizována v konkrétní politiky, kdyby bylo třeba. Stereotypní představy o domnělých přímých vztazích „nelegální migrace“ a kriminality se objevují i v programu LEV-NS: „Bez řádné kontroly migrace na našem území, bez kontroly nelegálního přistěhovalectví není možno registrovat případné zárodky kriminality a korupce, které nutně následují a zasáhnou pak do života mnoha občanů přímo nebo nepřímo“.

Značné části programů politických stran se točí kolem ekonomické, sociální a kulturní výhodnosti či nevýhodnosti určitých skupin migrantů. „Migrační politika musí být přínosná pro Českou republiku,“ začíná svůj hlavní bod věnovaný migraci ODS a pokračuje: „Považujeme v této oblasti za důležité přijímat pouze tolik cizinců, kolik jich jsme schopni integrovat, ulehčovat podmínky vstupu těm, kteří jsou přínosem, a naopak zpřísňovat podmínky těm, kterým jde jen o zneužívání našeho zdravotního a sociálního systému“. 

Stejně tak jako v předchozích volbách některé strany neskrývají své preference anebo obavy z příchodu migrantů z určitých "kultur" a náboženství (nejen DSSS, ale i např. LEV-NS). Hnutí Hlavu vzhůru se sice přímo ve svém programu imigraci nevěnuje, ale například Suverenita – Blok Jany Bobošíkové preferuje takto definovanou imigraci: staví se za „důsledn[ou] imigrační politik[u], chránící respekt ke křesťanským hodnotám, kulturnímu a historickému dědictví  a  zákonům České republiky“. Politické strany v ČR běžně podmiňují usazení migrantů povinností sociální, ekonomické a kulturní integrace. Tento přístup se dá nazvat jako „vstřícná důslednost“ vůči imigrantům, použijeme-li slova moderátorky letošní pražské konference statutárních měst o integraci cizinců. Tímto směrem se ubírá například program KDU-ČSL: „Známky integrace přistěhovalců do majoritní společnosti (placení daní a zdravotního pojištění, docházka dětí do školy, znalost českého jazyka) by měly být ze strany státu oceňovány“.

Program „vstřícné důslednosti“ nesdílí především Strana zelených (SZ)[1]. Ta dává důraz na práva migrantů (oproti povinnostem) a vyslovuje se za rovnost imigrantů s občany ČR. Například se zasazuje za zahrnutí všech legálních migrantů do veřejného zdravotního pojištění. I na tomto příkladu je však vidět přijetí „důslednosti“ a kontroly státu vůči migrantům bez dokladů, kteří mají zůstat vyloučeni. Výběr kategorie „legálních“ migrantů však spíše než z názorů uvnitř SZ vyplývá z hranic diskursu a politických cílů dalších organizací zapojených do kampaně za zdravotní pojištění migrantů a migrantek, ke které se SZ připojila. Jiný pohled na zdravotní pojištění migrantů zastává ODS, která je proti už zmíněnému „zneužívání zdravotního ... systému“. Tento bod je třeba číst právě ve světle opačného názoru na zahrnutí skupin migrantů z veřejného zdravotního pojištění. Poslanci ODS (např. B. Šťastný) pokračují v hájení zájmů komerčních pojišťoven.

Obecně téma „zneužívání“ sociálního či zdravotního systému ze strany imigrantů však není příliš politicky významné. Když se v programech píše například o tzv. zneužívání sociálních dávek, má se na mysli jiná populace, kterou je třeba kontrolovat a případně i trestat. Je to různorodá populace chudých, „nepřizpůsobivých“, Romů, bezdomovců a nezaměstnaných, kteří i přes přetrvávající krizi si dle názoru velké části politických stran za svoji situaci často mohou sami. Právě na to reaguje politické hnutí Změna, když obrací kdo je „parazitem“. Dle ní jsou to exekutoři, podnikatelé v oblasti hazardu, či nedostatečně kontrolované monopoly. Z programů je možné vyčíst odklon od sociální ochrany populace ohrožené chudobou směrem k policejnímu řešení šířících se sociálních nejistot ve společnosti. Povinnosti jsou důležitější než práva. Dle urbánního sociologa L. Wacquanta sledujeme proměnu státu a jeho „maskulinizaci“, kde má dostat větší prostor policie (např. „Budeme požadovat víc policistů v ulicích, kteří zajistí větší bezpečnost pro občany“ v programu ANO).

Ukázalo se, že o zahrnutí imigrantů do populace „nepřizpůsobivých“ se v aktuálních volbách nejhlasitěji snaží ÚPD. Tato strana usiluje o přísnou imigrační politiku. „Nechceme zde nepřizpůsobivé imigranty[2] nebo příchod náboženských fanatiků,“ píše se v jednom z bodů jeho programu. Program ÚPD byl mimo jiné představen v televizní debatě o imigraci na ČT 14.10.2013 (spolu s Adámkem z Občané 2011 a Vandasem z DSSS). Šlo o významnou debatu, která ilustruje, jak se neparlamentní strany snaží posouvat politický diskurs o imigraci. Moderátor se zde zakladatele ÚPD, T. Okamury, zeptal, koho jeho strana myslí pod „nepřizpůsobivými imigranty“. T. Okamura odkázal na „tisíce“ Ukrajinců, kteří prý pracují načerno v restauracích a zároveň berou sociální dávky. Během debaty se ukázalo, že jsou jeho informace o tzv. zneužívání sociálních dávek nepodložené. Tímto výrokem také urazil tvrdě pracující ukrajinské migranty a migrantky. V kontextu mediální prezentace migrantů v ČR (spojeni s prací, zatímco nezaměstnanost není tématem) ale „nepřizpůsobivý imigrant“ není příliš srozumitelný. V kombinaci se vnímáním imigrantů jako kulturní hrozby (viz např. poslankyně J. Černochová z ODS) se ale může brzy znovu objevit v plné síle. „Zneužívání sociálního systému“ může začít mít větší politickou váhu kvůli většímu přístupu imigrantů k sociálním právům jednak díky růstu počtu imigrantů s trvalým pobytem a také s možným posílením sociálních práv kvůli implementaci směrnice EU o jednotném povolení (č. 2011/98/EU).

Z hlediska posunu politizace migrace v ČR bude vstup ÚPD do Poslanecké sněmovny, pokud překročí pětiprocentní kvórum, důležitý. Objevila by se v ní tak politická strana, která by vyhledávala migrační témata, politizovala je xenofobním způsobem, podporovala proti-imigrantské nálady ve společnosti a ovlivňovala další politické strany v tom, jak přistupují k migraci.

Tento článek vznikl v rámci projektu Na práci v ČR, financovaném z Evropského sociálního fondu prostřednictvím OP LZZ a státního rozpočtu ČR.