Transnacionalismus - Sociálních studia 1/2009
Sociálních studia 1/2009 se věnují transnacionalismu jako významnému společenskému fenoménu organizace života napříč prostory národních států i teoretické perspektivě, jež problematizuje ustanovené hranice aplikované na zkoumání sociálního jednání, vztahů a zkušeností.
Toto číslo představuje transnacionalismus jako kritickou perspektivu otevírající dosud nepromýšlené sociologické otázky a zvyšující citlivost vůči přeshraničním jevům a napětím, které přináší transnacionální procesy ve světě národních států.
ZA HRANICE METODOLOGICKÉHO NACIONALISMU
Metodologický nacionalismus a pohled za jeho hranice: budování národního státu, migrace a společenské vědy
Andreas Wimmer, Glick Schiller Nina
Metodologický nacionalismus je chápán jako předpoklad, že národ/stát/společnost
je přirozenou sociální a politickou formou moderního světa. Nejprve rozlišujeme
tři druhy metodologického nacionalismu příznačné pro hlavní proud sociální vědy
a poté ukazujeme, jak ovlivnily výzkum migrace. Odkrýváme paralely mezi nacionalistickým
myšlením a konceptualizací migrace v poválečných společenských vědách.
Transnacionalismus a kritika metodologického nacionalismu
Csaba Szaló
Má-li zůstat sociologie transnacionalismu coby sociologické odvětví inovativní,
měla by být schopna podněcovat reflexivní analýzu svých vlastních kritických
projektů. Teorie transnacionalismu se zaměřují na transnacionální fenomény a
zkoumají způsoby, jakými jsou nacionální fenomény teoreticky uchopovány v
sociálních vědách. První aspekt vede k příslibu porozumění tomu, jak sociální
podmínky a kulturní procesy konstituují transnacionalitu.
Komparativní přístup v historiografii a transnacionální
historická problematika
Milan Scholz
Článek představuje základní pravidla komparativního historického přístupu a
snaží se nabídnout pohled na vztah mezi historickou komparací,
transnacionálními přístupy a transnacionální problematikou jako předmětem
výzkumu. Úroveň analýzy je teoretická, založená na aktuálních metodologických
diskusích ohledně komparativních přístupů a autorových reflexí. První dvě části
jsou deskriptivní, vymezují povahu a pole komparativního přístupu a pojednávají
o teoretických postulátech historické komparace.
DILEMA TRANSNACIONÁLNÍCH IDENTIT
Nejasné loajality: způsoby přináležitosti a nepatření
migrantů v transnacionálních sociálních polích
Radka Klvaňová
Koncepty inkluze a exkluze jsou v dnešní době běžnou součástí nejen
akademického, ale i politického diskurzu o migraci. Tyto normativní koncepty a
jejich užívání jsou zakořeněny v obrazu migrace jako permanentního
jednosměrného pohybu mezi teritoriálně vymezenými národně státními
společnostmi. Transnacionální perspektiva poukazuje na rozmanitost migranty
obývaných sociálních světů překračujících hranice národních států a na mnohost
přináležitostí migrantů.
Virtuální primordialismus: transnacionální sítě a kulturní
produkce diaspory (příklady Bosňáků a Kabylů)
Ondřej Daniel
Tento článek se zaměřuje na specifickou kulturní produkci ve dvou diasporách:
bosňácké a kabylské. Neomezuje se na komparativní přístup, ale snaží se demonstrovat
relevantní příklady pro obě komunity. Jeho hlavní teze spočívá ve zjištění, že
technologický pokrok učinil šíření etnicky založené imaginace účinějším. I
tehdy, když jsou diasporické komunity deteritorializovanými entitami, je
přináležitost k etnické skupině explicitní.
Rodáci, odrodilci a adoptovaní. Sport v transnacionálních
souvislostech
Radim Marada
Článek sleduje různé podoby transnacionalismu v prostředí sportovních arén, a
to v současných i historických kontextech. Hlavním teoreticko-kritickým cílem
je přispět k precizaci a zvýšení analytické užitečnosti konceptu
transnacionalismu. Transnacionalismus je odlišen nejen od globalizace a jejích
derivátů, ale také (a speciálně) od "internacionality".
MOBILITA A SOCIÁLNÍ ZMĚNA
"Usazeni v mobilitě": genderové souvislosti
evropské migrace po roce 1989
Mirjana Morokvasic
Zánik bipolárního světa a zhroucení komunistických režimů vyvolalo nebývalou
mobilitu lidí a předznamenalo novou fázi evropských migrací. Východoevropanům
se již nenabízela pouze „svoboda odejít“ na Západ, nyní mohli „svobodně odejít
a vrátit se“. V tomto textu se zaměřím na genderované transnacionální,
přeshraniční praktiky a schopnosti Středoevropanů a Východoevropanů, kteří jsou
takzvaně v pohybu a kteří využívají svou prostorovou mobilitu k přizpůsobení se
novému kontextu postkomunistické transformace.
Pohledy z druhého břehu: transnacionalismus, rituál a
sociální změna
David Henig
Může v globalizovaném a vzájemně propojeném světě, po postmoderním obratu v
sociálních vědách nabídnout antropologie nějakou cestu k porozumění komplexitě
lidského života a společnosti? Transnacionální studia poskytují mocný soubor
nástrojů k produkci vědění a analýze. Přestože tento přístup přinesl řadu
cenných příspěvků a vhledů, provází jej i překážky v podobě určitých
předpokladů, jež mohou produkci vědění deformovat.
Naprieč hranicami, mimo autentického a falošného:
transnacionálna antropológia, turizmus a identita
Marek Mikuš
Štúdia skúma možnosti vzájomného obohatenia dvoch zriedka prepájaných oblastí
bádania - transnacionálnej antropológie a turistických štúdií. Sústredí sa na
relevanciu tohto spojenia pre výskum identitárnych konštrukcií a ich vzťahu k
miestu, špecificky v súvislosti s otázkami "autenticity" domorodých
"turistických etnicít" a kultúrneho kapitálu nízkonákladových nezávislých
turistov, ktorý údajne získavajú svojou transnacionálnej mobilitou.