Tisková zpráva: Etnické a náboženské menšiny jsou na trhu práce diskriminovány, říká letošní Stínová zpráva o stavu rasismu v Evropě

Situace v oblasti diskriminace menšin a migrantů se zhoršila během hospodářské krize, která prohloubila rozdíly v zaměstnanosti etnických menšin a majoritní populace. Například ve Finsku nebo Belgii je míra nezaměstnanosti třikrát vyšší u lidí narozených mimo EU než u místní populace. Ve středu zájmu části zprávy věnované České republice stojí dvě skupiny: cizinci a etničtí Romové. Obě se setkávají s diskriminací na trhu práce. Diskriminace se projevuje často už při výběrovém řízení při hledání zaměstnání, a to například výběrem uchazečů podle příjmení. Jak ukázala nedávná studie CERGE, uchazeči o zaměstnání s česky znějícími jmény v obdobných životopisech mají několikanásobně větší šanci být pozváni na pohovor[1]. Někteří cizinci si proto s vidinou větší šance najít zaměstnání své příjmení dokonce počešťují.

Mezi nejčastější projevy diskriminace v zaměstnání patří nižší mzdy, nemožnost postupu, prekérní a náročné pracovní podmínky, obtěžování a neoprávněné propouštění. Na prekérní podmínky cizinců v zaměstnání upozorňují dlouhodobě i české nevládní organizace. Diskriminační praktiky jsou poměrně rozšířené i přes existenci evropské legislativy zakazující diskriminaci v zaměstnání. Stínová zpráva ENAR zdůrazňuje, že tato legislativa není tak efektivní, jak by měla být. „Jedná se zejména o překážky v přístupu k soudům a prokazování diskriminace, nedostatek důvěry v soudní systém, nízké povědomí o možnostech právní ochrany, délka a náklady soudních řízení. To se týká i České republiky. Oběti diskriminace často nedosáhnou na právní pomoc a nevědí jak se proti diskriminaci efektivně bránit“, podotýká k tomu jedna z autorek části zprávy o ČR, právnička Alexandra Dubová.

Další velký problém představuje nezaměstnanost. V České republice sice nejsou dostupné oficiální údaje o zaměstnanosti příslušníků menšin, nicméně regionální výzkum UNDP, Světové banky a Evropské komise[2] i odhady úřadu práce jasně poukazují na podstatně vyšší nezaměstnanost zejména u mladých Romů v porovnání s většinovou populací. Tu není možné svést pouze na diskriminaci, vysvětluje urbanista Jakob Hurrle: „Vysokou nezaměstnanost Romů je též třeba přičíst vzdělávacímu systému a jejich regionálnímu rozmístění. Romové často žijí v oblastech s nejvyšší nezaměstnaností. Rostoucí problémy Romů s bydlením a nebezpečný trend sestěhování Romů do chudých regionů s levným bydlením a chybějícími pracovními příležitostmi situaci jen dále zhoršuje“.

Stínová zpráva ENAR kritizuje Českou republiku zejména za restriktivní politiku vůči cizincům v oblasti zaměstnanosti, dlouhodobé neřešení problematiky nezaměstnanosti romské menšiny a nefungující mechanismy právní ochrany obětí diskriminace v zaměstnávání. Zpráva doporučuje České republice zlepšit mechanismus sběru dat, vytváření pracovních pozicí pro znevýhodněné skupiny, přijetí zákona o bezplatné právní pomoci a sociálním bydlení, odklon od restriktivní politiky vůči cizincům a rozvoj antidiskriminační legislativy, například zvýšení pravomocí veřejného ochránce práv při odhalování diskriminace.