Schröder si vzpomněl na Čečence

Čečencům se možná začíná blýskat na lepší časy. Situace v Čečensku se konečně stala, vedle ekonomických otázek, předmětem diskuse nejvyšších představitelů Německa a Ruska. Gerhard Schröder a Vladimír Putin se na sklonku minulého roku sešli v severoněmeckém Schleswigu ke dvoustranným rozhovorům. Jednalo se mimochodem již o osmadvacátou schůzku obou státníků za poslední čtyři roky.

Schröder si tradičně pochvaloval „mimořádně“ dobré ekonomické vztahy obou zemí. Nezapomněl ani na přání prohloubení spolupráce v energetickém sektoru a nechal si od Putina vysvětlit kontroverzní a na západě kritizované odkoupení klíčových částí ropné společnosti Jukos. Ruský prezident také přislíbil, že v tomto roce dojde na splácení ruského dluhu tzv. Pařížskému klubu věřitelů.

Návštěva Putina v Německu vyvolala řadu protestů ochránců lidských práv, kteří požadovali zastavení války v Čečensku. Schröder, často kritizovaný za své mlčení o lidských právech při jednání s Čínou a Ruskem, tentokrát předložil Putinovi nabídku podpory Německa a EU ekonomickému a společenskému rozvoji Severního Kavkazu, včetně Čečenska, a také nabídku otevřeného politického dialogu mezi Ruskem a Evropskou unií s cílem stabilizace situace v Čečensku.

Putin, který nepoužil obvyklých formulací o nutnosti nekompromisního postupu proti teroristům a nevměšování se do vnitřních záležitostí Ruska, připustil, že Moskva čelí v Čečensku problémům a vyjádřil připravenost otevřeně spolupracovat s Německem a EU na jejich řešení. Demonstranty vyzval k odchodu, poněvadž válka v Čečensku podle něj skončila před třemi lety. Přijetí Schröderovi nabídky však může Čečensku přinést dlouho očekávanou změnu postoje Ruska. Brutální ofenziva ruských vojáků podporovaných spolupracovníky z řad promoskevské čečenské administrativy nepřinesla stabilizaci Čečenska a ukončení bojů. Vraždy, mučení a stále četnější únosy především mladých mužů jsou v současném Čečensku na denním pořádku a není divu, že Rusko dosáhlo v loňském roce smutného prvenství mezi zeměmi, jejichž občané hledali v Evropské unii azyl před pronásledováním. Finanční podpora ze strany EU a politický dialog unie a Ruska tak mohou přinést Čečencům úlevu od vleklého konfliktu a postupný návrat k normálnímu životu. Role Gerharda Schrödera v tomto procesu je zřejmě nezastupitelná.

autor je ředitelem Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU)