Volby 2006: Názory osmi politických stran na imigraci
Otázka č. 1. „Jakou důležitost přikládáte politické diskusi na téma imigrace do ČR, udělování povolení k trvalému pobytu a českého státního občanství (např. na škále 1 nejdůležitější - 10 nejméně důležité)? Proč?“
Politické strany přikládají diskusi na zmíněné téma různou míru důležitosti. Podle KDU-ČSL a 4 VIZE je taková diskuse „velmi důležitá“, podle KSČM, PaS a ČSNS je středně důležitá (na škále pozice 4-5), podle ČSSD je méně důležitá (pozice 7), podle LiRy je lepší, že žádná diskuse není a podle NS žádná není potřebná.
KSČM považuje otázku migrace „za součást širší problematiky bezpečnosti občana. Velkým problémem zůstává zneužívání azylového procesu některými žadateli a podíl žadatelů o azyl na celkovém počtu cizinců zjištěných při nelegální migraci přes státní hranice hlásících se k české národnosti“. PaS je „pro radikální omezení imigrace“, protože imigranti „se podílejí na vzrůstu kriminality a berou našim lidem práci“. ČSNS míní, že „nesmí být realizován masový import Asiatů a Afričanů za účelem posílení populace“. Dle názoru vládní KDU-ČSL „je momentálně toto téma bohužel v pozadí politických priorit České republiky. Z tohoto důvodu tomuto tématu věnuje odpovídající prostor ve volebním programu“. ČSSD přikládá diskusi o imigraci menší důležitost na pomyslné škále od 1 do 10 a dále v odpovědi na tuto otázku tvrdí, že bude „usilovat o integraci rodin přistěhovalců do české společnosti“. LiRA diskusi nezaregistrovala a považuje to za klad, protože „by téměř jistě rozumné názory vytlačili populisté“. Dle NS není důležitá diskuse, nýbrž „přikročení ke schválení zákona o zamezení imigrace, převážně pak ekonomické, a tím ke zrušení organizací parazitujících na řízeném dovozu imigrantů“.
Otázka č. 2: „Co by podle Vás mělo být hlavním cílem české přistěhovalecké politiky? (vyberte prosím jednu možnost a odůvodněte ji)
a) Ochrana české společnosti před terorismem, organizovaným zločinem a jinou kriminalitou, která je nebo může být s pohybem cizinců spojena
b) Dodržování lidských práv cizinců a pomoc cizincům v nouzi
c) Zajištění flexibilní pracovní síly pro českou ekonomiku dle potřeb českého trhu práce
d) Jiná priorita, jaká?“
Politické strany pouze částečně využily navržené varianty odpovědí u této otázky. ČSSD považuje za hlavní prioritu dodržování lidských práv cizinců. NS považuje za důležitou ochranu před terorismem a kriminalitou. LiRA chce „umožnit maximálně svobodný pohyb lidí při efektivním zvládání a zmenšování problémů (kriminalita)“. U PaS přistoupila k ochraně před terorismem ještě „ochrana našeho kulturního prostředí před jiným kulturním vlivem“. ČSNS považuje za optimální kombinaci bodů a) a c). Pro KDU-ČSL jsou všechny zmíněné cíle přistěhovalecké politiky důležité, zejména body a) a b). 4 VIZE považuje otázku za nesprávně položenou, „jako by kladná odpověď na jednu z možností vylučovala kladné odpovědi na možnosti zbývající“. Zavedení programu „národní výchovy“ (viz dále) by se podle ní projevilo „kladně při posuzování všech tří výše uvedených otázek“. KSČM uvádí, že všechny uvedené možnosti jsou velmi důležité, zejména bod a), vidí však jinou hlavní prioritu, a sice „nutnost dlouhodobě modelovat a formovat optimální strukturu obyvatelstva žijícího na území ČR, tak, aby objektivně se rozvíjející a mohutnějící proces migrace v rámci globálního světa byl pro dnes většinovou společnost (český národ) co nejšetrnější, aby se udržovaly příznivé podmínky určité kulturní integrace v rámci nutně nastupující multikulturní společnosti, aby se udržovalo příznivé sociální prostředí bez drásavých konfliktů, řešily se demografické problémy, nevznikaly izolované, ze společnosti vyloučené a radikalizující se ostrovy a ghetta a aby se uchoval pluralitní a otevřený demokratický politický systém. a potřebná komunikace mezi všemi skupinami obyvatel“.
Otázka č. 3: „Zdají se Vám zákony související s imigrací (např. zákon 326/1999 Sb. o pobytu cizinců na území ČR, zákon 40/1993 Sb. o státním občanství ČR) vůči cizincům příliš benevolentní, nebo vyhovující, či naopak příliš svazující a omezující? Proč?“
Jediná LiRA je „pro otevřenější model, snižující roli/moc policejních složek, posilující roli soudů, ombudsmana a neziskových organizací“. Parlamentním stranám právní úprava víceméně vyhovuje. Kupříkladu ČSSD tvrdí, že „k jakékoli liberalizaci opatření ohledně pobytu cizinců v ČR a vůči cizincům se musí brát v úvahu i externí rizika (ochranu české společnosti před terorismem, organizovaným zločinem a jinou kriminalitou, která je nebo může být s příchodem cizinců spojena a s ochranu vnitřního pracovního trhu)“. KSČM považuje za „určitý problém stále přístup k nelegálně pracujícím, kterým by mělo být více umožněno vymanit se z různých struktur blízkých organizovanému zločinu a nalézt cestu k legálnímu zaměstnání. Do budoucna je třeba řešit i otázku zdravotního a sociálního pojištění pro imigranty, kteří nemají trvalý pobyt“. KDU-ČSL kritizuje cizineckou policii: „Současnou legislativu považujeme za odpovídající, nevyžadující zásadních změn. Změnu by však zasloužil způsob její aplikace a kultura či objektivita jejího uplatňovaní. Z toho důvodu navrhujeme v rámci našeho programového dokumentu Reforma policie zásadně zreformovat v podstatě nejhorší policejní článek – cizineckou policii“. Ke spokojenosti parlamentních stran se současným legislativním stavem se připojily 4 VIZE, které ji odůvodňují slovy „Zákon 326/1999 Sb. byl přijat po roce 1989, t.j. jedná se o demokraticky přijatý zákon, který poměrně komplexně řeší problematiku pobytu cizinců na našem území. Je proto značně rozsáhlý, o čemž svědčí ne méně než 200 paragrafů tohoto zákona. Z některých ustanovení zákona, zejména těch umožňujících dočasné ubytování cizinců bez vlastních finančních prostředků ve specializovaných zařízeních přímo vycházíme“. ČSNS odpověděla: „současná imigrační politika nám vyhovuje“ 2/. PaS si myslí, že „naše zákony jsou vůči imigrantům příliš benevolentní. Dnes v celé Evropě vidíme snahu o zpřísnění těchto zákonů naposled ve Francii či v USA. Pokud se PaS dostane do sněmovny, půjdeme stejným směrem zpřísnění těchto zákonů“. Národní strana „bude požadovat přijetí zákona o zamezení ekonomické imigrace, případně zákona o zpřísnění podmínek pro pobyt cizinců v ČR“.
Otázka č. 4. „Bude Vaše strana prosazovat změny, pokud se dostane do Poslanecké sněmovny? Jaké?“
ČSNS nebude usilovat o nic, poněvadž „jsou důležitější oblasti k řešení, než je tato“. NS již zmínila zákon o zamezení ekonomické imigrace. U PaS „půjdou změny směrem ke zpřísnění imigračních zákonů. Naším cílem je radikálně omezit imigraci až na výjimky skutečně pronásledovaných křesťanských rodin z náboženských důvodů“. Strana 4 VIZE bude „prosazovat legislativní zakotvení programu „národní výchovy“, který by odstranil jazykovou bariéru, seznámil cizince – imigranty s českou kulturou a základy občanského práva, včetně návazných opatření v oblasti práce a bydlení. … Cílem programu je dát imigrantům pocit sounáležitosti s naší populací“. LiRA by uzákonila „prodej pobytových a pracovních víz“ a dále uvažuje „o možnosti prodávat občanství (cílem by bylo přitáhnout úspěšné a schopné lidi z celého světa)“. Komunisté se chtějí v dalším období „zabývat novelou zákona o Policii ČR, zákona o azylu a zákona po pobytu cizinců na území ČR“. Vládní ČSSD chce „1) zachovat a rozvíjet dotační podporu poskytovanou nestátním neziskovým organizacím na integraci cizinců, zvláště zaměřenou na jejich rodinné soužití, 2) dbát na udržení rovného přístupu k předškolnímu vzdělávání dětí legálních přistěhovalců a 3) zajistit rovnoprávné postavení cizinců - pojištěnců v systému veřejného zdravotního pojištění“. A konečně KDU-ČSL je přesvědčena že „v rámci reformy Policie ČR je nezbytné zreformovat … cizineckou policii. Po vzoru vyřizování pasů českými občany zváží, zda by vyřizování povolení k pobytu apod. neměly řešit pověřené obecní úřady a pozůstatek cizinecké policie se k tomuto řízení pouze vyjadřoval či připravoval podklady obsahující bezpečnostní aspekty dané osoby. … Povolování pobytu musí být přísné, kulturní, transparentní a zásadně nekorupční“.
Otázka č. 5: „Jakých chyb by se česká politika vůči cizincům měla v budoucnu vyvarovat? Jaké zahraniční příklady jsou špatné a jaké jsou naopak následováníhodné?“
Lidovci se vyvarují „[u]náhlených změn v oblasti imigrační politiky či legislativy či její politizace různými xenofobními způsoby“. ČSSD varuje před přílišnou liberalizací pobytu cizinců v ČR, „aniž by se dostatečně zajistila jejich sociální práva a možnosti uplatnění na pracovním trhu. Bez zohlednění těchto podmínek nebude integrace cizinců do většinové společnosti úspěšná a ve společnosti bude narůstat sociální a národnostní napětí. Stejně tak kulturní zvláštnosti jednotlivých národnostních komunit nebudou přispívat k jejich vzájemnému obohacování, ale spíše k jejich odcizování“. Špatný příklad těchto jevů vidí v Nizozemí. Komunisté se v odpovědi soustřeďují na otázku azylu: „azylová politika je dnes slabinou řady zemí. Je těžko říci, kde v zahraničí je azylová problematika dobrá a kde špatná. Problémy mají i země jako Francie, Německo,Velká Británie, dokonce i skandinávské země nebo Nizozemsko apod. Ani tvrdá azylová politika USA nepřináší dobré výsledky. Obecně je možno říci, že v podmínkách kapitalismu zákonitě vznikají nerovnosti a rozpory mezi různými skupinami obyvatel, které přerůstají v konflikty. Promítají se sem rozpory globálního kapitalismu jako takového. Imigrace a obchod s lidmi se stává atraktivním podnikáním často spojeným s organizovaným zločinem“. Právo a spravedlnost považuje za chybnou politiku Francie, „která v minulosti otevřela svou zemi imigrantům z neevropských zemí a dnes neví, co si s nimi počít. Imigrační občanská válka, které jsme byli v minulosti svědky, kdy hořela francouzská města, je toho smutným dokladem. Naopak dobrou imigrační politiku vždy dělalo Švýcarsko, Norsko a v současné době se imigrační normy zpřísňují téměř v celé Evropě včetně Francie, neboť občané těchto zemí již nemíní tyto experimenty multikulturalistů déle tolerovat“. O obratu ve Francii mluví i Národní strana, pro kterou „rozumným zákonem, i když stále ještě měkkým, je právě přijatý francouzský. Měli bychom se především vyvarovat „zvaní“ nežádoucích imigrantů a vyváření jim „vhodných“ podmínek pro migraci“. ČSNS chce „nechat na pokoji ty chudáky, co skutečně chtějí dělat a nabízejí svoji pracovní sílu (např. u Fučíkárny) a tvrdě zlikvidovat všechny jejich bossy“. Strana 4 VIZE varuje, že „česká politická scéna nesmí být lhostejná vůči cizincům“. Následováníhodná není podle ní žádná ze zemí EU. Podle LiRy „nesmíme dovolit/vypěstovat závislost imigrantů na sociální síti, je třeba je maximálně zapojit do společnosti. Problémem však je, že i česká společnost (95%) je mimořádně pasivní a čeká až to „tam nahoře“ někdo zařídí“.
Otázka č. 6: „Je dle názoru Vaší strany možné migraci efektivně řídit? Anebo je migrace spíše živelným procesem, který moderní státy nejsou schopny příliš ovlivnit?“
K názoru, že lze migraci efektivně řídit se s výhradami přiklonila většina z osmi stran. NS tvrdí, že stačí jen vůle, PaS pak, že „suverénní vláda samozřejmě rozhoduje, kdo vstoupí na území jejího státu“. Ta nynější je však podle této strany jen loutková a slouží „zločinecké organizaci zvané EU“. ČSNS se domnívá, že to možné je, „ale ne při zcela otevřených hranicích“. I LiRA si myslí že „[n]aše země může z mnoha důvodů migraci efektivně řídit. Nejsme a nebudeme příliš atraktivní pro „problémové“ (nám kulturně vzdálené) země“. Pro KDU-ČSL „je migrace složitý, ale racionálně řešitelný problém“. Naopak pro KSČM jsou „[v] kapitalismu možnosti, jak efektivně řídit migraci, velmi omezené. … Přesto určité možnosti, jak ovlivňovat procesy migrace jsou a je nutno je využívat“. ČSSD označuje migraci za do značné míry živelný proces, který se nedaří regulovat. Naději vidí ve vytvoření optimálních nadnárodně sdílených pravidel evropské přistěhovalecké politiky. Straně 4 VIZE zavání pojem „řízení migrace“ totalitními praktikami. Řešení leží „v komplexním programu pomoci cizincům, který zamezí jejich sociální vyloučení ze společnosti a to na samém začátku“.
Otázka č. 7: „V České republice žije podle odhadů nelegálně od několika desítek tisíc do 250 tisíc cizinců. Jak byste chtěli tuto situaci řešit? Vyberte z následujících možností:
a) Všichni tito cizinci by měli být deportováni do svých zemí původu
b) Umíme si představit provedení tzv. regularizace, tedy hromadného legalizování pobytu těm nelegálním cizincům, kteří splní určité podmínky (uvést jaké podmínky)
c) Nelegalita cizinců a jejich počet nepředstavuje nutně vážný problém
d) Jiné řešení. Jaké?“
ČSNS, NS a PaS bez větších komentářů zvolili možnost a). PaS by připustilo výjimku: „politickým uprchlíkům z náboženských důvodů by umožnilo zůstat“. Zbývající strany se za jistých okolností přiklánějí k eventuální regularizaci, přičemž si ji vykládají různým způsobem. 4 VIZE by umožnilo „legalizaci pobytu těm nelegálním cizincům, kteří splňují kritéria vyplývající z Ústavy ČR, Listiny práv a ustanovení zákona 326/1999 Sb. o pobytu cizinců na území ČR“. LiRA žádné podmínky nespecifikovala. KSČM se taktéž přiklání „k variantě b), samozřejmě za podmínek výrazného uplatňování možnosti vyhoštění [tedy varianty a) vůči těm, kdo v ČR páchají závažné kriminální činy, zejména ve spojení s organizovaným zločinem (např. dealeři drog, obchodníci s lidmi a organizátoři prostituce, násilníci, vrazi apod.)]. Je třeba velmi uvážlivě, ale důsledně přistupovat i k těm osobám, které porušují pobytový režim, vykonávají práci bez povolení, maří úřední rozhodnutí, nedovoleně překračují hranice a pobývají na území ČR bez cestovních dokladů“. KDU-ČSL „dlouhodobě prosazuje aktivní politiku v oblasti migrace, nelegální migrace, zaměstnávání cizinců a všech souvisejících jevů. Bude aktivně spolupracovat na rozvoji koncepce integrace pracujících, bezúhonných a daně platících cizinců na území ČR, včetně koncepce dopadu na trh práce“. Na základě této koncepce bude „přijata i podrobná strategie, která zohlední individuální přístup k přistěhovalcům“. Existují situace, kdy si lidovci „dokáží představit realizaci písm. b) stejně tak jako realizaci písm. a)“. ČSSD také zvažuje regularizaci, přičemž je podle ní třeba zvážit podmínky, které by zaručily „integrovatelnost těchto lidí do většinové české společnosti při zachování jejich národnostních a kulturních práv. O konkrétních podmínkách se musí vést celonárodní diskuse“.
Otázka č. 8: „Nelegální cizinci mají i děti. Jste proto, aby děti nelegálních cizinců mohly chodit do škol anebo jste pro to, aby školy směly navštěvovat jen děti, které mají potřebné doklady?“
ČSSD by umožnila přístup do škol pouze dětem legálně pobývajících cizinců, „protože pochybuje, že ti nelegální by posílali děti pravidelně do školy, když sami mají nějaký problém s pobytem“. Podle Národní strany „[n]aprosto nepřipadá v úvahu, aby daňový poplatník hradil školné dětem černých imigrantů. Repatriace s rodiči je jedinou variantou“. Podobně uvažovala i strana Právo a spravedlnost: „Pokud by přistěhovalci dostali povolení zůstat, budou chodit do našich škol. Nelegální imigranti budou deportováni“. Naopak ČSNS by umožnila vzdělání všem, stejně jako strana 4 VIZE, pro kterou je „právo na vzdělání jedním ze základních práv, jeho porušování stojí v rozporu s mezinárodním i českým právem“. Znemožnění přístupu do škol ilegálním cizincům je také „v rozporu i s naším programem národní výchovy“. I KSČM je pro to, „aby bylo umožněno navštěvovat školu pokud možno všem dětem imigrantů, zejména nemajetných, samozřejmě za podmínek, že děti i jejich rodiče nebudou narušovat obvyklé normy života ve škole“. KDU-ČSL vidí vnitřní rozpor v položené otázce, protože má za cíl, „aby školy mohly navštěvovat všechny děti a rovněž, aby se na našem území nevyskytovaly žádné osoby v rozporu s legislativou“. Konečně Liberální reformní strana tvrdí: „v naší představě nic jako nelegální cizinec neexistuje, buď zde žije, nebo je turista, nebo bude za nějaký trestný čin vypovězený, děti potřebují nejen školy – ale kvalitní školy!“
Poznámky