Současná migrace Ukrajinců a Rusů do Česka - Podobnosti a rozdílnosti

Tento příspěvek je velmi stručným výtahem závěrů dvou výzkumů ukrajinské a ruské imigrační komunity v Česku na konci 90. let (viz - související odkaz). Přináší snad přehledný, avšak zjednodušující obrázek dané reality. Mimo jiné z důvodu omezeného prostoru také vůbec nediskutuje vazbu k teoretickým konceptům a neodvolává se na jiné odborné prameny.

Ukrajinská migrační komunita je, společně se slovenskou, v Česku nejpočetnější. Například z 211,000 cizinců, kteří vlastnili k 31. prosinci 2001 povolení k pobytu na území Česka, mělo 25% osob ukrajinské občanství. Z hlediska prostorového rozložení „ekonomických migrantů” je patrné poměrně široké rozprostření po území Česka, s tím, že koncentrace do Prahy a středočeské oblasti v absolutním vyjádření dominuje. Odhaduje se, že i v počtech ilegálních pracovníků budou Ukrajinci v Česku převažovat nad ostatními etnickými skupinami.

Ruská imigrační komunita naproti tomu představuje pouze cca 1/15 všech legálně usazených cizinců v Česku. Rusové se od Ukrajinců významně odlišují tím, že jsou v mnohem větší míře držiteli povolení k trvalému pobytu (33% versus 19% na konci roku 2001). Tedy i díky tomuto statusu je naznačeno, že primárně je jejich pobyt v Česku „stabilnější povahy”. Statistiky rovněž ukazují, že oproti Ukrajincům a dalším imigrantům z Východu jsou Rusové ve větší míře zapojeni do intelektuálních typů činností. Jejich výraznější koncentraci lze nalézt zejména v Praze a Karlových Varech.

Rozdílnosti v povaze imigrace, struktuře a chování imigrantů těchto dvou daných imigračních skupin byly dále zkoumány speciálními výzkumy formou dotazníkových šetření.

Výzkum Ukrajinců proběhl v Praze v říjnu a listopadu 1999, výzkum Rusů v tomtéž termínu v Praze a Karlových Varech. Byla aplikována metoda výběru „efektu sněžné koule” v oblastech s předem vytipovanou vysokou koncentrací reprezentantů obou skupin. U Ukrajinců byl užit prostředník ukrajinské národnosti, který organizoval distribuci i sběr dotazníků (ze 130 bylo 100 navrácených), u Rusů tuto úlohu do jisté míry převzaly instituce sdružující Rusy v Česku, jakož i konzulát Ruské federace. Ze 100 distribuovaných dotazníků se v tomto případě navrátilo 70 (43 v Praze a 27 v Karlových Varech).

Hlavní výsledky výzkumu

Ukrajinci:

Je zřejmé, že migrace Ukrajinců do Česka je podmíněna katastrofálním stavem ukrajinské ekonomiky a z toho vyplývajícím nízkým životním standardem jejích obyvatel. Prokázalo se, že ve vzorku respondentů mladí (většinou ženatí) muži převažují mezi danými imigranty. Rodiny a děti imigrantů většinou nepřicházejí s hlavou rodiny. Zřejmá je rovněž vysoká vzdělanostní úroveň imigrantů (často záměrně podhodnocovaná), kontrastující s povahou vykonávané práce. Již tradičně totiž Ukrajinci v Česku vykonávají nekvalifikované práce, především ve stavebnictví. Jejich práce je náročná a pracovní intenzita vysoká. Tomu však neodpovídá odměna za vykonanou práci ani existující, a Ukrajinci přijímané, pracovní podmínky. Imigranti jsou tak často v mnoha směrech vykořisťováni. K typickým rysům spojeným s Ukrajinci v Česku rovněž patří jejich malá znalost českého jazyka (ale i dalších cizích jazyků), i malá účast na kulturním a společenském životě majoritní společnosti. Legální pobyty jsou v nikoliv malé míře doplněny ilegálními pobyty a prací (zejména charakteristické pro mladé imigranty). Ukazuje se, že ilegalita pobytu a práce je spjata obecněji s nelegální činností (falešné doklady, „sňatky na oko”, apod.).

Rusové:

Kontaktovaná skupina ruských imigrantů byla reprezentována většinou osobami mladšími nebo ve středním věku (dvě třetiny mezi 21 a 40 let, často relativně vysoce vzdělaní, sezdaní a s minimálně jedním dítětem). Kontaktovaná skupina byla rovněž nadprůměrně ekonomicky aktivní, zejména ve sféře podnikání. V oblasti životní úrovně neměli respondenti ve většině žádné problémy a v souladu s tím také proklamovali, že důvodem jejich příchodu nebyla „nouze”, nýbrž spíše strach o jejich bezpečnost kvůli politické nestabilitě a vysoké kriminalitě v Rusku. Významným faktorem podmiňujícím jejich příchod byla rovněž skutečnost, že 44% respondentů mělo příbuzné v Česku. Na studovaném vzorku se ukázalo minimální zapojení imigrantů do činnosti jakýchkoliv organizací majoritní společnosti, ale i jejich komunitního života. Na příkladu Karlových Varů se potvrdil proces separace/segregace, a to jak v ekonomickém významu (naznačení tzv. etnické ekonomiky - zaměstnávání pracovníků daného etnika), tak u sociálních kontaktů a částečně i v prostorové koncentraci bydlení. Zdá se, že právě dobrovolná izolace (separace) ruské imigrační komunity hraje v celkové izolaci této skupiny významnou roli. Celkově ruští imigranti své aktivity v Česku hodnotí celkem příznivě, přičemž cca třetina z nich byla v době výzkumu již přivyklá způsobu života v nové zemi. Z hlediska získaného statusu, většina Rusů byla v dané době držiteli povolení k dlouhodobému pobytu a nevyjadřovala zájem o zisk jiných forem pobytu (zejména těch, zajišťujících více práv, větší jistotu „stability” - např. získání povolení k trvalému pobytu nebo zisk českého občanství). Rovněž tak např. jejich zájem učit se češtinu je spíše malý. Navzdory proklamovanému dobrému vztahu s českou majoritou převládá snaha intenzivnější sociální komunikace pouze v rámci vlastního etnika.

Jaké jsou podobnosti v chování a struktuře imigrantů obou skupin?

- Spíše „dlouhodobý “ typ pobytového režimu;

- velmi omezená znalost českého jazyka;

- minimální účast na kulturním a sociálním životě majoritní české společnosti, minimální „institucionalizace” života imigrantů;

- převládající intenzivní komunikace pouze v rámci vlastní etnické skupiny, malá integrace do majoritní společnosti.

Jaké existují rozdíly v chování a struktuře imigrantů obou skupin?

Ukrajinci:

- Byl potvrzen již dlouhodobý trend cirkulační migrace, jehož motorem je trvalá tristní socioekonomická situace ve zdrojové zemi - Ukrajině (velmi nízký životní standard).

- Pokračuje zejména trend imigrace ženatých mužů, kteří přicházejí do Česka bez rodin.

- Relativně vysoká vzdělanostní úroveň příchozích Ukrajinců se velmi často neslučuje s povahou jimi vykonávané práce (nekvalifikované činnosti málo odměňované).

- Ilegální forma pobytu a/anebo práce je velmi častá a mnohdy spjatá s dalšími souvisejícími „podzemními” aktivitami (např. falešné dokumenty) - je spíše typická pro mladé imigranty (ve srovnání např. s imigranty středního věku).

- Existuje vysoká „mikrokoncentrace” Ukrajinců v ubytovnách umístěných většinou v okrajových částech Prahy.

Rusové:

- Hlavním důvodem imigrace do Česka je především politická nestabilita a vysoká kriminalita v jejich mateřské zemi - Rusku.

- Jde o relativně uzavřenou komunitu, zabývající se často podnikáním.

- Respondenti byli většinou ve věkovém rozmezí 21-45 let, vdané/ženatí a pobývali v Česku společně se svými rodinami.

- Existuje velmi výrazná koncentrace Rusů v několika málo městech (Karlovy Vary a Praha), přičemž „vnitřní ruský ostrov” v samotném centru Karlových Varů představuje vlastně doposud jedinou významnou prostorovou enklávu cizinců v Česku.

Dané výsledky jsou významně zatíženy metodickými limity provedených výzkumů (především statistická nereprezentativnost výběru respondentů). I když autoři výzkumů v souladu s celosvětovou zkušeností (obdobné „nereprezentativní výzkumy” se standardně provádějí) předpokládají, že výsledky přinesly poměrně věrohodné a důležité poznatky o migrační realitě studovaných imigračních skupin, musejí být brány pouze jako vstup do dané problematiky a prověřovány dalšími analýzami.