Rusové v Karlových Varech aneb čí je to město?

Karlovy Vary jsou lázeňským městem, které každý rok navštěvují tisíce turistů a pacientů z celého světa. Mezi jinými si ho oblíbili i Rusové. Ti tvořili minulý rok nejpočetnější skupinu návštěvníků. Určitý počet občanů Ruska se však v Karlových Varech rovněž usazuje, bydlí a podniká zde. Otázka, kterou si kladu v tomto článku, je následující: jak vnímají ruskou přítomnost ve městě místní občané? Článek je založen především na informacích získaných z devatenácti krátkých a částečně strukturovaných rozhovorů s českými obyvateli Karlových Varů v září 2004.

Rusové v Karlových Varech jako relativně uzavřená skupina

Podle oficiálních informací bylo v Karlových Varech na začátku roku 2004 491 občanů Ruské federace na trvalý pobyt a 450 jich mělo povolený pobyt na základě víza nad 90 dnů (k 31. lednu 2004). Jde většinou o movitější migranty. Mnoho z nich tu žije se svými rodinami. K snadnějšímu pohybu mezi Ruskem a Karlovými Vary slouží ruským lázeňským hostům a migrantům pravidelná letecká linka Moskva - Karlovy Vary. Ta létá čtyřikrát týdně.

Podle výzkumu z roku 1999, který proběhl i v Karlových Varech, je v rámci ruské komunity silná vnitřní komunikace a malá komunikace s majoritní skupinou a uzavřenost vůči ní (viz Drbohlav, D. a E. Janská, 2001, Ruská komunita v České republice, in: Menšiny a migranti v České republice, Praha). Málo příslušníků této menšiny ovládá český jazyk. Spoléhají na to, že Češi většinou ruštinu ovládají, protože se v minulému režimu povinně vyučovala ve škole. Příslušníci ruské menšiny navštěvují ruské společenské a kulturní akce (přednášky, koncerty, divadelní představení, bohoslužby), ale účastní se často i českých. Vyčleňování se z majoritní skupiny se projevuje i v ekonomické sféře. Raději zaměstnají příslušníka vlastního etnika (to souvisí i s tím, že tito jsou pro ně ekonomicky výhodnější). Separují se i prostorově, kupují si byty v jednom domě nebo staví rodinné vily v jedné čtvrti.

Nápisy v obchodech aneb čí je to město?

Při procházce městem si v jeho centru všimnete mnoha cizojazyčných nápisů, kterými se vychází vstříc zahraničním turistům. Některé nápisy jsou psány ve více jazycích, přičemž někteří dotázaní obyvatelé Karlových Varů si všímají, že čeština není vždy na prvním místě.

Lázeňským centrem prochází mnoho turistů a nejvíce zaznívá ruština a němčina. V ulici naproti Mlýnské kolonádě přes řeku se v přízemí domů nacházejí obchody hlavně s luxusními oděvy, sklem a porcelánem. Vzhledem k sortimentu a vysokým cenám jsou mnohé obchody určené spíše turistům než místním obyvatelům. Přesto si někteří čeští zákazníci stěžují, že na ně prodavačky v některých obchodech nemluví česky. Vyvolává to v nich pocit, že obchody nejsou určeny pro ně.

Co se týče převahy ruských nápisů, které se vyskytují v centru, je názor respondentů následující. Zdůrazňují, že vícejazyčné nápisy jsou v lázeňském městě velmi důležité a všichni dotázaní je vítají. Pokud by ale nápisy pouze v některém jazyce převažovaly nebo by byly umístěny před češtinu či jinak zvýrazněny, je to odsuzováno. Respondenti se domnívají, že čeština má být v Karlových Varech dominantní. Jeden dotázaný shrnuje podobné názory: Jsme lázeňské město, proto tu samozřejmě musí být nápisy v několika jazycích, ale pokud jsou jenom rusky, tak mi to silně vadí. Jiný respondent také upozorňuje na ruské nápisy: Nápisy v cizích jazycích mi tu nevadí, ale ne jen v ruštině. O Rusech v Karlových Varech se většina respondentů domnívá, že málo používají češtinu a že se spoléhají na to, že Češi umí rusky: Proč by mluvili česky? Oni si myslí, že díky minulému režimu tady mluví rusky každý.

Jak jsou vnímáni ruští obyvatelé/migranti?

Ruská menšina v Karlových Varech se podle respondentů skládá většinou z bohatých podnikatelů, kteří podnikají s realitami, v obchodu a zdravotnictví a lázeňských službách. Nejvíce je přítomnost ruských obyvatel pociťována v lázeňském centru města. S lokalizací jejich bydlišť pak většina respondentů váhá, někteří uvádějí opět centrum města, Doubí, Zlatý kopeček, Háje, Kolovou a další okolí Karlových Varů. Je zdůrazňována honosnost jejich novostaveb.

Velká část respondentů popisuje ruského obyvatele v Karlových Varech jako suverénního, arogantního až bezohledně se chovajícího člověka. Domnívají se, že Rusové jsou ochotni utratit daleko více peněz než jiní a to především za luxus. Také jsou podle respondentů pověstní nevhodně kombinovaným značkovým odíváním a ženy výrazným líčením. Já je většinou poznám podle značkových tepláků, sportovních bot, kožichu a zlata, říká jeden respondent.

Usazování a kupování nemovitostí občany Ruska je dotázanými vnímáno spíše negativně. Jejich názory a pohledy jsou stále z určité části zatíženy antipatií ke všemu ruskému, což má své kořeny v minulosti (vpád ruských vojsk v roce 1968 a proruská orientace minulého režimu). Na druhé straně se respondenti domnívají, že jejich antipatii nezpůsobují zkušenosti z minulosti v tak velké míře, jako zkušenosti současné. Dá se vyslovit hypotéza, že je dnes přítomnost ruských občanů viděna především z hlediska jejich bohatství a moci ve městě.

V rozhovorech s respondenty se objevuje strach ze ztráty možnosti rozhodovat o svém městě. Mnoho obyvatel má pocit, že některé budovy, které koupili cizinci, jsou historicky spjaty s městem a měly by zůstat v českých rukách. Jednalo se například o prodej domu v Divadelní 3 a prodej mnoha lázeňských domů a hotelů jako jsou Kolonáda a Bristol.

Pozitivně je respondenty vnímáno, jak obchod ve městě díky ruskému kapitálu prosperuje. Také se část respondentů domnívá, že Rusové podporují některé kulturní akce. Přestože ruské investice pomáhají zlepšovat vzhled města, naprostá většina dotázaných se domnívá, že by bylo lepší, kdyby nemovitosti a pozemky vlastnili Češi. Oni to sice opraví, ale je to v Čechách, měli by to vlastnit Češi, tvrdí jeden z respondentů. Objevuje se však i názor, že je lepší aby budovu vlastnil Rus, který ji opraví, než Čech, který ji z nějakého důvodu nechá ve špatném stavu: Furt lepší, když si dům koupí Rus, než aby se nechal chátrat.

Vinu za to, že mnoho lázeňských domů vlastní Rusové, dávají někteří respondenti městu: Magistrát jim rozprodává majetek města. Mělo by to být v českých rukách anebo Lázeňské domy rozprodali Rusákům, proč si to nenechali? Tito respondenti se domnívají, že jim město poskytuje nějaké výhody nebo občany Ruska upřednostňuje při prodeji pozemků a nemovitostí. Magistrát jim ustupuje a vše jim prodá, uvádí jeden respondent. Objevuje se dokonce názor, že může docházet i k uplácení: Při prodeji domů se upřednostňují Rusové, možná to nějak i uplácí.

Zaměstnanec magistrátu, s kterým byl proveden rozhovor, byl toho názoru, že město prodalo Rusům pouze minimum budov. Většinu jim podle něho prodali čeští podnikatelé, kteří je před tím koupili od města. Takže ruská menšina se k takovýmto pozemkům či budovám dostala tzv. z „druhé ruky.“ Město prý nikoho nezvýhodňuje, přednost dá vždy nejvyšší nabídce. Navíc se dá těžko zjistit, čí peníze figurují, i když kupujícím je Čech.

Mnoho dotazovaných má pocit, že s přibývajícím počtem budov koupených Rusy roste i jejich moc a vliv. S tím je spojen i strach ze zvětšující se ruské menšiny: Skoupí tady všechno možný a nakonec nás tu budou i ovládat anebo Peníze jim dávají možnosti a moc. Jiní respondenti vyjadřují strach před množstvím Rusů (respektive cizinců) žijících ve městě: Mám strach, že jich tu bude za chvíli víc než nás. Jiný respondent se domnívá, že za chvíli tu bude méně Čechů než Rusáků a Vietnamců.

Ruským podnikatelům je někdy vyčítáno, že preferují při výběru zaměstnanců své krajany: Nedávají pracovní příležitosti, i když ty možnosti sebrali; zaměstnávají své lidi. Jeden respondent, který pracoval u ruského zaměstnavatele řekl, že jeho plat je nižší než u českých zaměstnavatelů. Stejný názor měli i další tři respondenti, kteří měli zkušenosti s ruskými zaměstnavateli. Jeden respondent vyjadřuje tento názor následujícím způsobem: Myslí si, že Češi pro ně budou dělat za málo peněz.

Z rozhovorů s respondenty se mi zdá, že jim spíše vadí, že se v Karlových Varech z Rusů stávají usedlíci. Jako problematický je viděn prodej nemovitostí cizincům. V této souvislosti byla vyslovena obava ze ztráty možnosti rozhodovat o vlastním městě.