Stanovisko IN IUSTITIA o.s. k publikaci:Problematika Hate Crime. Zahraniční zkušenosti a možnost aplikace tohoto přístupu v ČR s důrazem na trestné činy z nenávisti proti cizincům
Předkládaná studie byla zpracována na základě požadavků Odboru pro bezpečnostní politiky Ministerstva vnitra ČR a to s cílem analyzovat problematiku hate crime (zločinů z nenávisti) v České republice. Studie je metodicky dělena do několika částí, ve kterých představuje různé přístupy k dané problematice, dosavadní vývoj protiextremistické politiky v ČR a v závěru jsou stanovena doporučení pro ČR ve vztahu ke konceptu hate crime. Na základě požadavků zadavatele je studie zaměřena především na hate crimes namířené proti cizincům. Analýza vychází ze zdrojů domácí i zahraniční literatury a to s důrazem na zdroje z prostředí bezpečnostních a justičních složek, mezinárodních organizací a nevládních organizací. Významným inspirativním zdrojem pro prvních šest kapitol se stala monografie Jiřího Herczega „Trestné činy z nenávisti“. Pojetí hate crime z hlediska nevládní sféry v ČR je čerpáno především z textu Kláry Kalibové ze sdružení In-IUSTITIA „Násilí z nenávisti a média“ z roku 2011. Při zhodnocení problematiky využívá autor svých poznatků a zkušeností, načerpaných například při práci konzultanta Kanceláře pro demokratické instituce a lidská práva Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě v oblasti hate crime.
Reakcí na zde představenou studii Problematika Hate Crime. Zahraniční zkušenosti a možnost aplikace tohoto přístupu v ČR s důrazem na trestné činy z nenávisti proti cizincům, bylo organizací In IUSTITIA vydáno Stanovisko, zpracované Mgr. Károu Kalibovou (In-IUSTITIA je právnická organizace, zabývající se problematikou násilí z nenávisti v celé jeho šíři). Základní osa stanoviska spočívá v tezi, že koncept extremismu nevylučuje koncept trestné činnosti z nenávisti. Mgr. Kalibová zdůrazňuje, že nelze odmítat koncept trestné činnosti z nenávisti z důvodu vzdálenosti od českého prostředí a naopak předkládá důsledky tohoto přístupu, vedoucí ke kriminalizaci a prevenci pouze té trestné činnosti, kterou budou páchat tzv. extrémisté a neadekvátně k trestné činnosti páchané neextremisty. Rozdělení populace pachatelů trestné činnosti z nenávisti na extremisty a neextremisty je dle Mgr. Kalibové naprosto nevhodné, a to z důvodů jako je například kriminalizace členství osob v některém hnutí. Stanovisko dále nesouhlasí s tvrzením, že koncept extremismu je v ČR vžitý a pevně ukotvený ve vládní politice a diskutuje ho v souvislostech s konceptem trestné činnosti z nenávisti. Studie dále uvádí, že problémy nevznikají, pokud je pachatel jako extremistický ve statistikách identifikován. Autorka Stanoviska se tedy zamýšlí, kdo pachatele jako extremistického identifikuje a zda by měly být vedeny seznamy extremistických pachatelů. Koncept trestné činnosti z nenávisti je dle studie konceptem anglosaským, s čímž se Mgr. Kalibová neztotožňuje a vysvětluje tento fakt na mnoha příkladech, které shrnují, že koncept trestné činnosti z nenávisti je v českém právním systému přítomen zhruba osm desítek let, extremistická doktrína v jeho vně necelé dvě.
Stanovisko In-IUSTITIA navrhuje v návaznosti na komentář ke studii Problematika Hate Crime, učinit závěry, mezi něž patří například, rozeznat trestnou činnost z nenávisti jako závažnou trestnou činnost ovlivňující kohezi společnosti a vnitřní bezpečnost státu a současně ji přestat vnímat, jako trestnou činnost na menšinách a její prevenci a represi již dále nedefinovat jako postupy ve prospěch menšin. V závěru navrhuje intenzivně sledovat a identifikovat trendy v prevenci a represi trestné činnosti z nenávisti.
Zdroje:
Vypracoval: Doc. JUDr. PhDr. Miroslav Mareš, PhD. Brno, 2011
Stanovisko In IUSTITIA, o.s., k textu doc. JUDr. PhDr. Miroslava Mareše, PhD., Problematika Hate Crime. Zahraniční zkušenosti a možnost aplikace tohoto přístupu v ČR s důrazem na trestné činy z nenávisti proti cizincům Mgr. Klára Kalibová, In IUSTITIA, 2012.
Analýza a Stanovisko jsou dostupné ke stažení níže.