Novela zákona o pobytu cizinců přináší plno otazníků

Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD), který návrh za vládu předkládal, jej ve sněmovně odůvodnil tím, že hlavním impulsem k přípravě novely byla povinnost České republiky transponovat směrnici Evropského parlamentu a Rady o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí za účelem výzkumu a studia. „Nově dochází k usnadnění situace cizinců, kteří zde pobývají za účelem vědeckého výzkumu nebo studia, “ upřesnil. Podle slov ředitelky Sdružení pro integraci a migraci a předsedkyně správní rady Konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty Magdy Faltové směrnice přináší širší penzum práv pro tuto cílovou skupinu.  „Například možnost zůstat po skončení studia v České republice a během devíti měsíců si najít práci. Také se zvyšuje mobilita studentů-cizinců v rámci Evropské unie, kdy povolení k pobytu umožňuje participaci na Erasmu a podobných programech, “ uvedla pro web MigraceOnline.cz. Vítá též, že v novele zákona o pobytu cizinců se poprvé objevují zmínky o integraci a dochází k zakotvení regionálních integračních center, které díky tomu získají silnější pozici.

 

Zaměstnanecké karty

Jinak na novelu zákona hledí spíš kriticky. „Největší problém vidím v oblasti zaměstnaneckých karet, kde dochází k výraznému zpřísnění. Právní úprava říká, že cizinec, který do České republiky přijede na základě zaměstnanecké karty, nemůže po dobu šesti měsíců od vydání karty změnit zaměstnavatele, v reálu to bude osm měsíců, neboť dva měsíce cizinec čeká, než je karta vydaná. Může to způsobit zvýšení pracovního vykořisťování,“ uvedla. Nová úprava, prosazená Hospodářskou komorou, kterou formou pozměňovacího návrhu načetli poslanci ANO, sice počítá s tím, že pokud dojde k závažnému porušení zákoníku práce, nebude se to na cizince-zaměstnance vztahovat, podle Faltové jsou ale zkušenosti takové, že toho cizinci nevyužijí ani tehdy, neboť se budou bát, že ochranu nedostanou. Pro zaměstnavatele se navíc zachovává zkušební lhůta tři měsíce, kdy může zaměstnance-cizince vyhodit, přičemž on nemůže nastoupit jinam, ale musí opustit Českou republiku.

 

Adaptačně integrační kurz

Novela dále obsahuje kupříkladu novou povinnost pro cizince, kteří chtějí v Česku pobývat déle než rok a nejsou občany EU – absolvovat osmihodinový adaptačně integrační kurz, kdy „se seznámí s právy a povinnostmi souvisejícími s jeho pobytem, se základními hodnotami České republiky, místními poměry a převládajícími kulturními zvyklostmi“. Doposud byl kurz dobrovolný, nyní bude povinný a zpoplatněn, s možností, nikoli povinností, aby jej hradil zaměstnavatel. Předpokládaná cena kurzu je asi 1200 korun, což může mít podle Faltové pro cizince, kteří v té době budou platit kauci na bydlení, poplatky za biometrické průkazy či za nostrifikaci, zátěž. Zároveň neexistuje analýza případných dopadů. Neabsolvování kurzu bude přestupkem se sankcí až 10 tisíc korun. Faltová uvedla, že není zásadně proti zavedení povinnosti absolvovat kurzy a vítá, že cizinci dostanou potřebné informace a kontakty, kromě výše uvedeného ale jako problém vidí i to, že kupříkladu nejsou připraveny specifické kurzy pro teenagery, kteří je od patnácti let musí také absolvovat.

 

Kvóty pro ekonomickou migraci

Novela zákona zavádí i kvóty pro ekonomickou migraci. „Zaměstnavatelé poukazují na nedostatek pracovníků a žádají zvýšený přísun zahraniční pracovní síly, dochází tak k výraznému nárůstu podaných žádostí o pobytová oprávnění. Česká republika disponuje na svých zastupitelských úřadech omezenými kapacitami, a proto není schopna efektivně čelit tomuto nárůstu žádostí. Snahou vlády je usměrňovat a zejména zodpovědně řídit migraci za účelem výkonu ekonomické činnosti, a to v závislosti na očekávaném vývoji ekonomického cyklu, konkrétních potřebách trhu práce a rovněž v závislosti na zemi původu cizinců,“ odůvodnil to ve sněmovně Hamáček. Podle Faltové mohou být kvóty zlepšením současného stavu v tom, že cizinec bude dopředu vědět, kolik volných míst je, tedy, zda má, nebo nemá šanci získat práci v ČR. Jinak je ale podle ní nejasný mechanismus stanovování kvót, problém vidí v tom, že „kvóty spíše kopírují kapacitu zastupitelských úřadů, tedy kolik lidí může reálně odbavit konzulární úředník, místo aby zohledňovaly potřeby pracovního trhu a integrační kapacitu“.

 

Mimořádné pracovní vízum

Problematické podle Faltové je i zavedení nového institutu mimořádného pracovního víza, v němž je cizinec-zaměstnanec redukován na pouhou pracovní sílu, bez možnosti, aby sem přijela jeho rodina a mohli zde pospolu žít. „To může mít negativní vliv na jeho vnitřní motivaci k integraci, protože zde nebude moci zůstat poté, co mu vydané vízum skončí,“ uvedla. Někteří cizinci kvůli tomu nebudou mít potřebu učit se český jazyk, navíc na pomoc s integrací nejsou připravené obce. Norma obsahuje i další problematické změny – kupříkladu o zrušení pobytu, kde se škrtá mezičlánek. „Doposud probíhala dvoukolová správní řízení, rozhodlo oddělení pobytu cizinců na ministerstvu vnitra, poté se cizinec mohl odvolat k příslušné komisi, následovala správní soudní žaloba. Nyní se to bude řešit rovnou ve správním soudnictví, dochází k zalhůtování soudů a ministerstvo slibuje, že to bude rychlejší. Uvidíme, jak dalece budou soudy lhůty dodržovat,“ řekla Faltová. „Jsou to všechno zásadní problémy, které na určitou skupinu cizinců mohou dopadnout,“ uzavřela.