Portál pro kritickou diskuzi o migraci v České republice
a v zemích střední a východní Evropy

MigraceOnline.czE-knihovna › Nikdo nechce skončit jako poslední - schvalování rusko-ukrajinské readmisní smlouvy může skončit neúspěchem

Nikdo nechce skončit jako poslední - schvalování rusko-ukrajinské readmisní smlouvy může skončit neúspěchem

15. 11. 05
Zdroj: migraceonline.cz
Liberalizace vízového režimu pro část Ukrajinců ze strany Evropské unie má svoji cenu: EU vyžaduje podepsání readmisní dohody mezi EU a Ukrajinou. Bez podepsání rusko-ukrajinské dohody o předávání migrantů, kteří přešli nelegálně vzájemnou hranici, se však Ukrajina obává, že se stane "odkladištěm" migrantů, kteří nejsou v EU vítáni. Roli Ukrajiny jako nárazníkové zóny a komplikace při schvalování rusko-ukrajinské readmisní dohody komentuje Oleksa Livinský.
Poté, co Ukrajina na jaře tohoto roku jednostranně zrušila turistická víza pro občany Evropské unie, Švýcarska, Lichtenštejnska, USA, Kanady a Japonska, požadoval na oplátku Kyjev zjednodušení vízového režimu pro své občany ze strany EU. Jednání Evropské komise a ukrajinského ministerstva zahraničních věcí o liberalizaci vízového režimu by mělo začít během listopadu nebo prosince 2005. Podle ukrajinských diplomatů jde zatím o zjednodušení vízové procedury pro ukrajinské podnikatele, novináře, studenty a vědce; zrušení pozvání; snížení počtu dokladů nutných pro podání žádosti o vízum; možnost odvolání proti rozhodnutí o zamítnutí vydání víza a zlevnění konzulárního poplatku za vízové řízení do 6 EUR. EU však takový krok podmiňuje podepsáním readmisní dohody s Ukrajinou, která by umožnila návrat "nelegálních" migrantů ze států EU na Ukrajinu. Kyjev ale nemá ekvivalent takové dohody podepsaný s Moskvou, a proto readmisní dohodu s EU odmítal (výjimkou jsou pouze státy hraničící s Ukrajinou - Polsko, Slovensko a Maďarsko) v obavách, že se z Ukrajiny stane jakýmsi odkladištěm pro migranty.

Ukrajina jako "cordon sanitaire"
Ročně se přes území Ruska a následně Ukrajiny snaží desítky tisíc občanů Afganistánu, Pakistánu, Indie, Bangladéše, Srí Lanky a jiných asijských a afrických států dostat do EU bez příslušných povolení. Podle náměstka ukrajinského ministra vnitra Hennadije Moskaľa bylo od ledna do listopadu roku 2005 na území Ukrajiny zadrženo 13 tisíc cizinců bez povolení k pobytu anebo za nepovolený přechod hranic; z tohoto počtu bylo 10 tisíc osob vyhoštěno. Mnozí však skončí v zařízeních pro migranty a utečence buď ještě na východě Ukrajiny nebo na lépe střežených západních hranicích státu. Často tam musejí strávit 3 až 8 měsíců než pohraničníci rozhodnou o jejich osudu. Náklady na deportace a na chod speciálních zařízení nesou ukrajinský stát a humanitární organizace.

Moskaľ dodal, že podezírá kolem 1000 ruských převaděčských firem, jejichž hlavním zdrojem příjmu jsou právě nelegální migranti. Byl vytvořen seznam těchto firem, který byl předán do Moskvy. Konstatoval, že problém už trvá přes 10 let. Jeho přetrvávání napomáhá i váhání Ruska s podpisem readmisní dohody s Ukrajinou. Kolem 80 % všech nelegálních migrantů se na území Ukrajiny dostane přes ukrajinsko-ruskou hranici, která není mimochodem dodnes správně označena. Rusko nemá povinnost přijímat tyto nelegální migranty nazpět, a to dokonce ani v případě, kdy existují důkazy o tom, že na Ukrajinu přišli právě z Ruské federace. Jestli Kyjev v blízké době - kvůli liberalizaci vízového režimu s EU - podepíše readmisní dohodu s Bruselem, aniž by měl uzavřenou podobnou dohodu s Moskvou, pak Ukrajině hrozí prohloubení nezáviděníhodné role nárazníkové zóny Evropské unie, kde se budou hromadit nelegální migranti jak ze zemí EU, tak z Ruska.

Podobná situace Moskvě vyhovuje: Rusko se zeměmi střední a jihovýchodní Asie, ze kterých pochází většina nelegálních migrantů, readmisní dohody uzavřené nemá. Jedná se zejména o Indii, Srí Lanku, Čínu a Kazachstán. Přitom například s Kazachstánem má Rusko 7 tisíc kilometrů dlouhou společnou hranici, přes kterou míří do Evropy řada migrantů. A je málo pravděpodobné, že by se Rusko v blízké budoucnosti podařilo readmisní dohody s těmito státy uzavřít.

Ukrajinsko-ruský spor o migraci
Projekt rusko-ukrajinské readmisní dohody má k dokončení ještě daleko. Ukrajinský ministr zahraničí Borys Tarasjuk právě proto doposud nejel na pracovní návštěvu do Moskvy. Samotný text dokumentu o readmisi (týkající se vracení, přijímání a tranzitu osob, které se nezákonně nalézají na území Ruska a Ukrajiny) byl ukrajinskými a ruskými diplomaty připraven už v květnu 2005. Navrh dohody platí pro všechny kategorie cizinců a osob bez občanství, kteří porušili zákon o přechodu hranice a pobytu na území státu. Znamená to, že pokud budou u nelegálního migranta zadrženého na Ukrajině objeveny jakékoliv důkazy o tom, že přišel z Ruské federace, bude tam vrácen. Cestu zpět zaplatí Ukrajina.

Aby byla dohoda připravena k podpisu, musí nejprve projít procedurou schválení zainteresovanými ministerstvy a úřady. Na ukrajinské straně žádné problémy nebyly, zato na ruské straně se schvalování protahuje: projekt už čtvrtý měsíc koluje po všech instancích ruských ministerstev a úřadů. Ruští úředníci tvrdí, že proces schvalování se může protáhnout o další tři až čtyři měsíce. Ve skutečnosti se proces "prostudování smluvního projektu" bezpečnostními orgány, migrační a pohraniční službou Ruska může protáhnout i na blíže neurčitou dobu. Moskva má také strach, aby se z Ruska nestala nárazníková zóna.

Vliv EU na podepsání ukrajinsko-ruské readmisní dohody
Na zahájení jednání v prosinci 2003 přistoupila ruská strana pouze pod vnějším tlakem. Svoji roli tehdy sehrála Evropská unie, která na podnět Kyjeva stanovila uzavření readmisní dohody mezi Ruskem a Ukrajinou jako jednu z podmínek liberalizace vízového režimu pro ruské občany. Ukrajinští diplomati rovněž využili precedens, když musela Moskva v rámci řešení otázky tranzitu do Kaliningradské oblasti podepsat readmisní dohodu s Vilniusem. A právě rusko-litevský dokument si vzali při přípravě ukrajinsko-ruské varianty za vzor.

Bouřlivá diskuse se strhla okolo 4. článku ukrajinsko-ruské readmisní dohody. V něm se totiž upravuje otázka přijetí a předání občanů třetích států a osob bez občanství. Ruská strana dlouhou dobu odmítala, aby smlouva o občanech třetích států vůbec pojednávala. Tlačila na Ukrajince, aby podepsali "zkrácený" dokument, který by se týkal pouze návratu a přijímání občanů Ruska a Ukrajiny. Otázka tzv. nelegálních imigrantů (ne-občanů Ruska a Ukrajiny) mělo být "předmětem dodatečné smlouvy", jejíž příprava by se však mohla protáhnout i na několik let. To by zároveň znehodnocovalo význam ukrajinsko-ruské readmisní dohody, která by tak nefungovala v plném rozsahu.

Dnes vedou ukrajinští a ruští diplomaté boj o datum, kdy 4. článek vstoupí v platnost. Ukrajinská strana nabízí kompromisní variantu, aby se v textu smlouvy uvedlo, že 4. článek vstoupí v platnost 1. ledna 2007. Ukrajinské MZV bude v rámci úspěchu jednání připraveno případně přistoupit i na 1. leden 2008. Hlavní pro ně je, aby datum vstoupení zmíněného článku v platnost bylo v dohodě pevně dáno předem.

Podpis readmisní dohody Ukrajiny s EU a uzavření analogické dohody s Ruskem spolu vzájemně souvisí. Strach ukrajinské společnosti, že se z jejich státu stane cordon sanitaire pro nelegální migraci, je značný. Bez existující plnohodnotné ukrajinsko-ruské readmistní dohody by ratifikace readmisní dohody mezi Ukrajinou a EU probíhala více než bouřlivě. Na úspěchu ukrajinsko-ruských jednání závisí také datum podpisu readmisní dohody mezi Ukrajinou a Běloruskem. Rusko-běloruská hranice je v důsledku zvláštních vztahů Moskvy a Minsku prakticky nestřežená. Na připravený text ukrajinsko-běloruské readmisní dohody sedá prach už od roku 1998, ale Minsk se ho dodnes nerozhodl podepsat. Běloruská vláda zpočátku spojovala podepsání readmisní dohody se schválením smlouvy o ukrajinsko-běloruské státní hranici. A později dal Minsk zřetelně najevo, že jeho podpis pod readmisní dohodu závisí na úspěšném vyřešení této otázky mezi Ukrajinou a Ruskem.


Ke stažení
Oleksa Livinský
Autor je šéfredaktorem časopisu Ukrajinců v ČR „Porohy“.


...nahoru▲   

Kontakt

Multikulturní centrum Praha
Náplavní 1
120 00 Praha 2

Tel: (+420) 296 325 345
E-mail: migraceonline@mkc.cz

Doporučujeme



Sponzoři

Partneři

Webdesign & publikační systém Toolkit - Econnect