Inspirativní projekt: Ženy na vedlejší koleji (?)

Integrační politiky vůči osobám s migrační zkušeností v České republice zatím příliš nerozlišují mezi postavením mužů a žen a jejich individuálními potřebami v rámci integrace. Mezi oběma skupinami jsou přitom významné rozdíly nejen v prožívání migrační zkušenosti, ale i v podobě bariér, které musí překonat. Větší zapojení žen do pracovní migrace způsobilo, že ženy již nejsou oproti minulosti vnímány pouze jako partnerky migrantů, ale jako strůjkyně vlastních osudů. Problémy, se kterými se jednotlivci během migrace a integrace potýkají, jsou různé, je tedy třeba volit specifické legislativní a praktické přístupy v rámci jejich řešení.

Projekt Ženy na vedlejší koleji (?),^[1] realizovaný Sdružením pro integraci a migraci (SIMI), se proto zaměřil na v ČR dosud opomíjené téma migrantek v důchodovém věku, které jsou často oběťmi diskriminačních praktik. Rizikové postavení těchto žen vychází z jejich genderu, příslušnosti k sociální skupině, etnicity i právního postavení. Vstup do důchodového věku bývá obtížným obdobím i pro domácí populaci, zachování důstojného sociálního statusu je ale ještě obtížnější pro ženy s migračním původem. Specifické potřeby migrantek ve středním a vyšším věku přitom migrační politika i integrační praxe v České republice zatím ignoruje. Ženy-migrantky (i ty, které získaly české občanství a mají nárok uplatňovat výhody z něj plynoucí), jsou například vystaveny většímu riziku pádu do chudoby. Je tomu tak mimo jiné kvůli nedostatečnému počtu let odpracovaných v ČR či omezeným rodinným a sociálním vazbám.

Vzhledem k nedostatečným informacím o stárnoucích migrantkách v ČR se projekt zaměřil na sběr dat ze dvou perspektiv. První z nich byl kvalitativní výzkum skupiny migrantek z bývalé Jugoslávie, kterým je 40 let a více. Výzkum především analyzoval způsoby, jakými tyto ženy prožívají specifické postavení na českém trhu práce, jakým způsobem koordinují své pracovní a osobní životy (zejména péči o rodiče v zemi původu), jaké strategie sociálního, finančního a zdravotního zabezpečení volí s ohledem na svou nejistou situaci v období důchodu. Výstupy jsou zveřejněny v dostupné odborné publikaci. Výzkum ukázal, že jedním z hlavních problémů, kterým ženy-migrantky čelí, je neuznávání pracovních zkušeností a kvalifikací získaných v jiném státě. Důchodové dávky nebo podpora v nezaměstnanosti se stávají aktérkám nedostupné, neboť s jejich mateřskými zeměmi nemá ČR uzavřenou dohodu o sociálním zabezpečení. Pod tímto tlakem ženy raději volí méně kvalifikované práce na nejistých pozicích s výrazně nižší mzdou. Většinou se jedná o tzv. 3D jobs (dirty, dangerous, demanding), nejen, že jsou tato povolání zpravidla finančně podhodnocena, ale i v rámci společnosti jsou nahlížena jako podřadná. Mnohdy tyto pracovnice v cizích domácnostech, zemědělství či pohostinství fungují na principu nehlášené práce. Integrace migrantek z bývalé Jugoslávie se stala nejen předmětem akademického výzkumu, ale i tématem dokumentárního filmu Ženy od vedle, který ukazuje integraci jako dlouhodobý proces. V různých obdobích svého života řeší ženy-migrantky situace, které zahrnují ztrátu sociálního statusu spojenou s opuštěním mateřské země, nemožnost pracovního uplatnění v oboru vlastní kvalifikace, jazykové bariéry, odchod partnera, ztráta rodinného zázemí apod.

Další část sběru dat vyústila v rozsáhlou srovnávací analýzu veřejných politik, která cílila na to přiblížit téma genderu a stárnutí v migraci odborné veřejnosti. Její výsledky ukazují na neadekvátnost současných řešení a poukazují na rizika, na která není ČR připravena. V každé kapitole pak publikace nabízí konkrétní doporučení, která by v ČR měla být realizována.

Tyto i další aktivity projektu jako bezplatné poradenství migrantkám a prosazování individuálních práv poukázaly na oblasti, které jsou pro cílovou skupinu projektu klíčové a zatím nejsou v ČR dostatečně řešeny. Poradenství využily desítky osob. Co se týče problémových oblastí, jednalo se například o absenci jazykových kurzů zaměřených na profesní využití nebo takových, které by ohleduplně pojaly vzdělávání starší generace migrantů. Lepší znalost jazyka by přitom otevřela migrantům v seniorském věku dveře do klubů seniorů nebo jiných center umožňujících setkávání lidí v seniorském věku. Další problematickou oblastí je bydlení. Dostupné bydlení poskytuje jistotu a stabilitu potřebnou pro sociální integraci. Mnoho migrantek jej ale ve svém životě postrádá, neboť jsou odkázány na bydlení v ubytovnách či přeplněných sdílených domácnostech s enormně vysokými nájmy, které ale neodpovídají potřebám seniorů ani migrantek s dětmi. Ve snaze napomoci řešení některých těžkostí tohoto charakteru vytvořilo SIMI vícejazyčný Manuál pro řešení obtížných životních situací.

SIMI také s tématem ženské chudoby a nedůstojného stárnutí migrantek vstupovalo mnohokrát do veřejné debaty formou odborných i mediálních vystoupení. Spustilo také blog o stárnutí migrantek Bez vrásek.

Projekt Ženy na vedlejší koleji (?) a jeho dílčí aktivity přispěly k vyššímu povědomí širší veřejnosti o tom, jakým způsobem gender ovlivňuje životní strategie migrantů. Hlavní přínos spočíval v analýze a zmapování systémových nástrojů a jejich přímých dopadů na aktéry. Ve výstupech projektu byly právní nedostatky ilustrovány praktickými zkušenostmi migrantek a odborní pracovníci SIMI k nim přidali svá doporučení a návrhy na možná zlepšení (nejen) integračních praktik, pouze část z nich se zatím podařilo promítnout do praxe. Výsledkem projektu je i aktualizovaná vládní Koncepce integrace cizinců – Ve vzájemném respektu (2016), která reaguje do určité míry na nerovné postavení žen v migraci. Jakkoli je pozornost vůči této skupině pozitivním prvním krokem, nenavazují na tyto zmínky konkrétní praktické kroky. Obecně se projektu podařilo téma stárnoucích migrantek v ČR zvednout, zviditelnit a prosadit dílčí změny ve zmiňované Koncepci. Zásadní podněty však implementovány nebyly.

 

---