Inspirativní projekt: Analýza cizinců ve městě Brně – analýza komunit
Jihomoravský kraj a město Brno využily jako jeden z podkladů při tvorbě ucelené lokální Strategie integrace cizinců unikátní analýzu vybraných sociálních sítí cizinců z tzv. třetích zemí ve městě Brně. Výzkumný projekt se zaměřoval na sběr a analýzu dat o sociálních sítích cizinců ze tří vybraných komunit (ukrajinské, arabské a indické) a jejich propojení s českou společností. Výsledky poukázaly na rozmanitost zkušeností, potřeb a vazeb různých skupin migrantů, nutnost sběru relevantních dat a přizpůsobení politických opatření zjištěným skutečnostem. Článek tak přináší další popis českého inspirativního projektu v oblasti integrace migrantů.
Brno se díky svému rozvoji, zapojení do mezinárodního obchodu a sítí globalizovaného světa stalo pro cizince atraktivním místem. Počet cizinců žijících v Brně se každoročně zvyšuje a v roce 2017 dosáhl počtu 29 717 osob. Od roku 2013 do roku 2017 tak počet cizinců ve městě stoupl o 29 procent. Cizinci usazení v Brně pocházejí ze 148 států světa, jedná se tudíž o velmi pestrou skladbu obyvatel. I když platí, že cizinci pobývající v Brně pocházejí převážně ze zemí mimo EU (63 % k 31. 12. 2017), počet cizinců pocházejících z EU roste stále rychleji. Od konce roku 2013 do konce roku 2017 tak počet cizinců pocházejících ze zemí EU stoupl o 37,7 %.
Uvedená a další detailnější data o sociodemografických trendech populace migrantů v Brně byla jedním ze základních zjištění výzkumu cizinců v Brně, kterou v roce 2017 a 2018 realizoval tým vedený Danielem Topinkou ze společnosti SocioFactor. Autoři je poté využili především jako podklad pro podrobnější analýzu sociálních sítí vybraných místních skupin cizinců.
Výzkumníci nejprve identifikovali hlavní sociální sítě migrantů ve městě. První zjištění pak byla prezentována na 27. zasedání Poradního orgánu statutárního města Brna pro otázky integrace cizinců, které se konalo v červnu roku 2017. Účastníci jednání v diskuzi pomohli vybrat k následné podrobnější analýze sociální sítě tří vybraných skupin cizinců. Shodli se na potřebě analyzovat síť Ukrajinců, protože občané Ukrajiny jsou nejpočetnější skupinou cizinců v Brně. Dále byla ke zkoumání doporučena síť cizinců z Indie a síť arabsky mluvících cizinců ze třetích zemí. Indická síť byla vybrána, protože v rozmezí let 2013–2017 zaznamenali občané Indie největší skok v pořadí počtu cizinců ve městě. Poslední síť, se – na rozdíl od dvou předešlých – nezakládá na společné státní příslušnosti, ale na sdíleném jazyce (arabštině). Důvodem výběru této sítě bylo chybějící povědomí místních aktérů integrace o těchto cizincích a jejich obtížné vyhledávání na území města (Topinka 2018: 49).
Samotné síťové analýze těchto tří vybraných sítí předcházelo vyhledávání kontaktních míst s cizinci, „otevření“ terénu a sestavení nástrojů tvorby dat. Teprve poté probíhal sběr dat a analýza vybraných sociálních sítí, včetně grafického zpracování.
Výzkumníci na základě kvalitativních polostrukturovaných rozhovorů se 60 dotazovanými, které probíhaly od července do prosince roku 2017, vytvořili sítě zahrnující 740 jedinců. Ty rozkrývaly základní charakteristiky sítí, včetně obsahu vzájemných směn, transakcí a komunikací a uzlová propojení cizinců zachycovala jednotlivé vztahy, např. podle „centrality“ a „periferity“ aktérů. Výsledkem analýzy takto pořízených dat bylo grafické vyobrazení prvků zkoumaného sociálního systému.
Výzkumníci se potýkali s řadou problémů především při vyhledávání respondentů a jejich přesvědčování k účasti ve výzkumu. Využívali přitom několika metod, mezi jinými získávali respondenty prostřednictvím pracovníků nevládních organizací a spolků pracující s cizinci, dále cizince oslovovali prostřednictvím skupin na sociálních sítích (Facebook), v obchodech prodávajících zboží, které vybrané skupiny cizinců kupují, v restauracích, které cizinci navštěvují, a během návštěv kostela či mešity. Především arabsky mluvící cizinci odmítali účast na výzkumu z důvodu obav z panující nesnášenlivosti k arabsky mluvícím cizincům. Ukrajince vykonávající manuální práci bylo zase obtížné přesvědčit, aby výzkumu věnovali zbytek svého volného času.
I přesto výzkumníci dokázali odhalit řadu nových skutečností o charakteristikách a životě cizinců v Brně a narušit některé panující stereotypy. Z analýzy demografických dat například vyplynulo, že cizinci přicházející do Brna jsou často osoby s vyšším vzděláním, čtvrtina těchto cizinců má vzdělání vysokoškolské, magisterské či inženýrské. Výzkum sociálních sítí pak především ukázal, že v případě zkoumaných skupin nelze mluvit o jednolitých a homogenních kulturách, ale že spíš než původ migranta hraje ve vzájemných interakcích mnohem významnější roli vzdělání, socioekonomický status nebo transnacionální zkušenosti. Vzájemná podpora, kterou si členové těchto sítí poskytují, je limitována zdroji, které mají cizinci k dispozici, a dalšími charakteristikami sítě a okolnostmi, které souvisí s jejich příchodem a migrací celkově.
Analýza zároveň doložila, že jedinci ve zkoumaných sítích jsou provázáni hustým předivem vztahů a nejedná se o jedince separované či marginalizované, kteří by byli zcela bez podpory druhých. Formy a intenzita těchto vazeb se ale liší. U indické sítě například výzkumníci zjistili poněkud nižší provázanost ve srovnání se sítí ukrajinskou a arabskou. Zásadní odlišnost pak spočívala v tom, že v ukrajinských sítích převažovala důležitost (centralita) českých aktérů, což podle výzkumníků naznačuje, že mají vyšší potenciál integrace této skupiny migrantů.
Výsledky celé analýzy byly prezentovány zástupcům magistrátu a odborné veřejnosti v dubnu 2018. Podle vyjádření zúčastněné Heleny Dluhošové, zástupkyně Ministerstva vnitra, jež poskytlo dotace nejen na vznik samotné analýzy, ale také na navazující tvorbu Strategie integrace cizinců, výzkum ukázal novým způsobem systém vztahů a způsobů kontaktu mezi cizinci i majoritou. Náměstek primátora Matěj Hollan pak ocenil, že analýza přinesla konkrétní data, které městu umožní lépe s cizinci zacházet, komunikovat s nimi a zapojit je do české společnosti. Celá studie byla následně publikována pod názvem Cizinci v Brně: Vztahy, vazby a sítě podpory.
Projekt Města a inkluzivní strategie č. CZ.03.3.X/0.0/0.0/15_124/0006483 je spolufinancován Evropskou unií z Evropského sociálního fondu v rámci Operačního programu Zaměstnanost.
