Boj o městská útočiště v USA pokračuje

Na konci února 2018 se v USA opět vystupňoval politický a právní střet mezi federální vládou a jednotlivými státy a městy, které se označují za „útočiště“ pro migranty. Tlak na městská útočiště trvá i nadále, také v měsíci březnu. Tzv. „Sanctuary cities“ se dlouhodobě snaží vzdorovat restriktivním imigračním politikám Trumpovy administrativy, a především snahám federálních úřadů o deportování migrantů, kteří nemají platná povolení k pobytu. Migranti bez dokladů přitom v mnoha místech Spojených států dlouhodobě tvoří důležitou součást místní ekonomiky, především tím, že zastávají špatně placené pozice například v zemědělství, stavebnictví či pohostinství.

Konflikt ohledně „městských útočišť” zahrnuje zatýkání migrantů, každodenní střety ohledně pravomocí federálních orgánů na místní úrovni, mediální přestřelky mezi politiky a soudní spory. Vyústil rovněž v různé zákonodárné iniciativy na půdě Kongresu i zákonodárných sborů jednotlivých států. K posledním iniciativám na půdě Kongresu patří návrh nazvaný Zastavme nebezpečná městská útočiště předložený republikánským senátorem Patem Toomeym. Navržený zákon zakazuje výplatu federálních prostředků určených na ekonomický rozvoj či rozvoj místních komunit do měst, která nepředávají informace o migrantech federálním orgánům. Konkrétní finanční dopady by se velmi lišily podle toho, jakých federálních programů by se zákon týkal, ale jak spočítala CNN, mohla by města jako Seattle přijít až o 276 milionů, Los Angeles o více než 500 milionů a Chicago dokonce o více než 3,6 miliardy dolarů. To by už pro městský rozpočet znamenalo zásadní problém. Zda se tento již několikátý pokus o prosazení právního omezení městských útočišť v dohledné době podaří prosadit, není zatím jasné, již teď ale naráží na výrazný odpor nejen očekávatelných odpůrců z řad politiků za Demokratickou stranu či ochránců lidských práv z ACLU, ale také například bezpečnostních expertů z The Law Enforcement Immigration Task Force nebo Americké konference starostů. Tyto organizace argumentují především tím, že efektivní boj proti kriminalitě musí být založen na důvěře místních obyvatel k policejním složkám. K těm podle obhájců imigrantů již po léta či dokonce desetiletí patří i cizinci bez platných dokumentů, kteří ve městě bydlí, podnikají či pracují jako zaměstnanci, přispívají k jeho ekonomickému rozvoji a podílejí se na běžném sociálním a kulturním životě. Snahy o plošné deportace pak takovou důvěru významně podrývají a mohou vést k izolaci různých skupin obyvatel a podezřívavosti vůči úřadům i sousedům. Opakování podobných proimigrantských stanovisek však v minulosti nijak nezabránilo federální vládě v prosazování přesně opačných politik.

Již 24. ledna 2018 rozeslalo ministerstvo spravedlnosti[1] výzvu celkem 23 městům a státům, aby prokázaly, že spolupracují s federálními imigračními úřady a předávají jim informace o cizincích bez platných dokladů. Ve výzvě zároveň federální ministerstvo varovalo zástupce států a měst, že pokud neprokážou tuto spolupráci, či ministerstvo zjistí, že místní legislativa obdobné spolupráci brání, budou města donucena vracet některé federální dotace za léta 2016 a 2017. Jak informovala agentura Reuters, mezi obeslanými úřady byly i administrativy tří největších měst v USA – New Yorku, Los Angeles a Chicaga a také tří států – Kalifornie, Illinois a Oregonu. Ministerstvo zároveň pohrozilo, že pokud mu tyto úřady plně a okamžitě nevyhoví, vydá v tomto smyslu soudní příkazy. Podle ministerstva totiž města porušují federální zákony, když odmítají sdílet s Federální celní a migrační policií (dále ICE) informace o imigračním statutu osob, které byly zadrženy místní či městskou policií. Na základě těchto informací ICE posílá na místo své agenty, kteří zadržené převezmou a odvezou do svých zadržovacích zařízení.

Starostové měst zvolení za Demokratickou stranu z New Yorku, Denveru a New Orleansu proti oznámení ministerstva vzápětí protestovali odvoláním své účasti na schůzce s Donaldem Trumpem, ke které mělo dojít téhož dne. Starosta Chicaga Rahm Emanuel také podle Reuters prohlásil, že „akce Trumpovy administrativy podkopávají veřejnou bezpečnost tím, že ohrožují naši filozofii community policing a hloubí příkop mezi imigrantskými komunitami a policií, která jim slouží.”

Mnohé z měst na seznamu se proti výzvě ohradily také s tím, že federální zákony dodržují. Jiné, jako například Las Vegas nebo Miami v lednu oznámily, že budou s ICE plně spolupracovat. Některé pak již v minulém roce podaly k soudu podnět pro přezkoumání postupu žalobu Ministerstva spravedlnosti poté, co jim pohrozilo odebráním milionů dolarů federálních dotací na bezpečnost. V případě žaloby podané Chicagem již federální soud rozhodl, že Ministerstvo spravedlnosti dotace zadržovat nemůže. Ministerstvo se však odvolalo a za rok 2017 dotace ještě nerozdělilo s odvoláním na pokračující soudní spor.

I další oficiální odpovědi na lednovou výzvu federálního ministerstva byly značně vzdorovité. Například chicagské úřady poslaly poslední den vymezené lhůty, tedy 23. února 2018 dopis, k němuž sice přiložily dokumenty požadované federálním ministerstvem (včetně rozkazů chicagské policie a její směrnice pro vstřícné zacházení s migranty), zároveň v něm ale ohradily proti snahám federálního ministerstva trestat místní orgány za vstřícnost vůči migrantům. Právní zástupce města v něm uvedl, že je „čím dál jasnější, že spíše než upřímnou snahou o omezení násilného zločinu v Chicagu a dalších městech, jsou politiky ministerstva…vedeny záměrem démonizovat migranty a trestat města, která odmítají vyhovět nezákonným požadavkům ministerstva.” Zástupce města zároveň poukázal na to, že federální vláda dosud neodpověděla na žádost podle zákona o Svobodném přístupu k informacím (Freedom of Information Act), jímž se město domáhalo poskytnutí jasného právního podkladu, který by opravňoval federální vládu k získávání informací o osobách, které spadají pod místní jurisdikci.

Nejasností ve vymezení pravomocí federálních imigračních úřadů pak využili v loňském roce zejména kalifornští zákonodárci. Přijetím zákona o Kalifornských hodnotách nejen že zakázali místní policii ve většině případů předávat federálním úřadům informace o právním statutu migrantů, ale ukončili také praxi zadržování migrantů v celách místních šerifů až do doby, než si je vyzvednou federální agenti. Zákon navíc stanoví, že kalifornský generální prokurátor má do 1. října tohoto roku (2018) vydat instrukce, které mají omezit předávání informací o migrantech federálním úřadům i ze strany škol, knihoven, zdravotnických zařízení, soudních a dalších institucí financovaných státem Kalifornia. Tyto instituce mají podle výše zmíněného zákona také zajistit, aby do nich měli přístup a mohli využívat jejich služeb všichni obyvatelé, bez ohledu na jejich právní status. Lidem bez dokumentů tak mají být lépe přístupná například ubytovací zařízení pro bezdomovce, nemocnice, včetně psychiatrické péče, sportovní zařízení a vzdělávací instituce, včetně například Kalifornské univerzity.

Kalifornský zákon vstoupil v platnost na začátku tohoto roku (2018) a podnítil představitele federální vlády k řadě ostrých prohlášení. V jednom z posledních prezident Donald Trump koncem února dokonce pohrozil, že z Kalifornie úplně odvolá federální bezpečnostní složky. Kalifornie podle Trumpa tím, že podporuje městská útočiště zároveň i ochraňuje „hrozné zločince“. Trump také dodal, že: „Pokud bychom stáhli ICE a řekli: ‚Jen, ať si to Kalifornie sama, ať si to sama přebere,‘ za dva měsíce by žadonili, abychom se vrátili zpátky. Žadonili by. A víte co, přemýšlím o tom.“ Tyto hrozby ovšem na představitele Kalifornie zatím příliš nezabraly a i nadále prezentují svůj stát jako útočiště pro migranty.

Reakce Trumpovy administrativy se však neomezují jen na prohlášení, právní výzvy a soudní pře se zastánci liberálnějšího přístupu k imigraci. Média plní zprávy o rozsáhlých raziích ICE, při nichž se snaží zatýkat a následně vyhošťovat migranty bez dokumentů. Zátahy jsou často zaměřeny na cizince, kteří se zasazují za práva migrantů, nebo na obyvatele právě městských útočišť. Například v polovině února informovala rozhlasová stanice NPR, že ICE zatkla při hromadné akci v oblasti San Franciska více než stovku tzv. „nelegálních migrantů“. Kalifornské San Francisco nejen že spadá pod „útočiště“ vyhlášené v rámci celého státu, ale jako „útočiště“ se deklarovalo také město samotné. Starosta San Franciska Eric Garcetti loni dokonce v rozhovoru pro rozhlas prohlásil „jsme rozhodně město, které nejen poskytuje útočiště pro imigranty, ale také je bráníme.” Podobná vyjádření však ICE nerespektuje a v únoru kromě razie v San Francisku rovněž podle zprávy San Francisco Chronicle zkontrolovala právní status zaměstnanců 77 různých firem v severní Kalifornii. 27. února 2018 pak Libby Schaafová, starostka Oaklandu – města, které rovněž leží v Kalifornii a označuje se za městské útočiště – veřejně varovala, že se ICE chystá v oblasti provést razii. Toto varování odsoudil hned následujícího dne šéf ICE Thomas Homan, který prohlásil, že tak starostka chrání kriminálníky a pomohla zhruba 800 lidem bez platných povolení k pobytu vyhnout se zatčení.

Celková čísla o efektivitě protiimigračních opatření Trumpovy administrativy a schopnosti liberálně orientovaných místních úřadů bránit své migranty ovšem vypovídají nejednoznačně. ICE zveřejnila 23. února 2018 kompletní statistiky za rok 2017 z nichž vyplývá, federální celní a migrační policie v roce 2017 zadržela přes 155 000 tisíc migrantů, což představuje nárůst o 41 procent proti předchozímu roku. Tento nárůst byl způsoben především tím, že ICE zadržela více migrantů, kteří nemají žádnou trestní minulost. Zatímco totiž počet zatčených zločinců stoupl o 17 procent, počet zadržených, kteří nespáchali trestný čin, ale pouze nemají platné doklady k pobytu (což v USA stejně jako v ČR není trestným činem) stoupl o 171 procent. Tato čísla do velké míry zpochybňují argumentaci Trumpovy administrativy, která protiimigrační opatření zdůvodňuje nutností boje proti kriminalitě. Jak poukázala stanice CNN, nárůst počtu zadržených byl zároveň doprovázen poklesem počtu vyhoštěných lidí. Předchozí Obamova vláda tak při menším počtu uvězněných zvládala vyhostit větší množství migrantů bez povolení k pobytu. Statistiky o deportacích ovšem komplikuje skutečnost, že v některých případech mohou soudní řízení o deportaci trvat i roky. Navíc se v nich odráží i pokles počtu lidí, kteří byli v uplynulém roce zadrženi na samotné hranici.

Oblasti, kde je vysoký výskyt migrantů bez dokumentů a zároveň jejich představitelé vyhlásili nějakou formu „útočiště“ pro migranty, se ve statistikách ICE rovněž odrážejí nejednoznačně. Zatímco v oblasti San Franciska zadržela ICE od října 2015 do září 2016 celkem 6651 lidí bez platných dokumentů, ve srovnatelném období o rok později to bylo 7 231 osob. Nárůst počtu zadržených o necelých devět procent byl podstatně menší než federální průměr. Naopak v oblasti města New York, kde je rovněž mnoho osob bez oprávnění k pobytu a městská administrativa také odmítá spolupracovat s federálními orgány při jejich vyhledávání, skončilo za mřížemi přičiněním ICE od října 2015 do září 2016 pouhých 1847 osob, zatímco v roce následujícím už to bylo 2576 migrantů. Nárůst o více než 71 procent tak významně předčil federální průměr. Zda se ovšem jedná o nějakou formu trestání města New York za odbojnost vůči federálním úřadům, je těžké prokázat

Projekt Města a inkluzivní strategie č. CZ.03.3.X/0.0/0.0/15_124/0006483 je spolufinancován Evropskou unií z Evropského sociálního fondu v rámci Operačního programu Zaměstnanost.