Analýza Masarykovy univerzity: mediální pokrytí uprchlické krize je nevyvážené
Fakulta sociálních studií brněnské Masarykovy univerzity publikovala výsledky analýzy mediálního pokrytí uprchlické krize, prováděné na podzim loňského roku. Předchozí výzkumy (Stará a nová média v každodennosti českých publik (výzkumná zpráva)) ukázaly, že hlavním zdrojem informací české populace bez ohledu na věk je stále televize. Lze proto předpokládat, že je možné televizní kanály s celostátním pokrytím považovat za média s největším vlivem na utváření názorů české veřejnosti. Analýza se zaměřila na dva nejsledovanější zpravodajské pořady: Události, produkované veřejnoprávní Českou televizí, a Televizní noviny, vysílané na TV Nova.
Z hlediska regionálního zaměření se více než 35 % zpráv odvysílaných v obou sledovaných pořadech zabývala dopadem uprchlické krize na ČR. Zhruba čtvrtina zpráv se věnovala dopadům krize v jiných zemích a 30 % zpráv zobrazovalo uprchlickou krizi jako celoevropský problém. Hlavními tématy zpráv byly uprchlické kvóty, aktuální situace v různých místech Evropy (Calais, Maďarsko, Rakousko) a bezpečnostní otázky masové migrace.
V souvislosti s uprchlickou krizí se v televizi nejčastěji objevoval ministr vnitra Milan Chovanec, následován premiérem Bohuslavem Sobotkou a ministrem financí Andrejem Babišem. V téměř 50 % případů to byli právě politici (ať už čeští nebo evropští), kteří měli možnost ve sledovaných pořadech prezentovat své názory. V 10 % případů se k situaci vyjadřovali experti a také samotní uprchlíci.
Z výzkumu plyne, že informování o příčinách uprchlické krize a širších kontextech situace hrálo ve zpravodajství jen podružnou roli. Absence těchto informací může působit dojmem, že příčinou uprchlické krize jsou uprchlíci samotní.
Výzkumná zpráva konstatuje, že mediální pokrytí uprchlické krize je nevyvážené a jednostranně zaměřené na bezpečnostní a administrativní rizika migrace. Dle autorů může tento způsob informování v divácích vzbuzovat obavy, přičemž potlačování humanitárního hlediska a opomíjení informování o kritické situaci ve zdrojových zemích migrace ústí v nízkou míru soucitu s lidmi na útěku. Tento strach a nedostatek empatie se pak jasně odráží ve výzkumech veřejného mínění, prováděných v době vrcholící uprchlické krize.
Analýza je k dispozici zde:
Analýza mediální pokrytí uprchlické krize