Portál pro kritickou diskuzi o migraci v České republice
a v zemích střední a východní Evropy

MigraceOnline.czE-knihovna › Zelené karty? Čekalo se více

Otevřená platforma. Texty nemusí vyjadřovat stanovisko redakce.

Zelené karty? Čekalo se více

8. 4. 08
Zdroj: migraceonline.cz
Reakce na aktuální verzi tzv. modelu zelených karet, kterou přijala vláda na svém zasedání 2. dubna. Návrh zákona o zaměstnanosti a související zákony najdete v přiložených souborech.

V českých médiích byla v roce 2007 dosud nebývalým způsobem tematizována pracovní migrace cizinců. Zaznívala zejména dvě tvrzení: jednak, že české hospodářství cizince potřebuje, a zadruhé, že zaměstnávání cizinců je zatíženo zbytečnými administrativními překážkami. Na politické rovině začala pod patronací Ministerstva průmyslu a obchodu a v souladu se zájmy některých podnikatelských svazů vznikat myšlenka tzv. zelených karet, které by měly usnadnit zaměstnávání jak „vysoce“ tak i „nízce“ kvalifikovaných cizinců. Minulou středu schválila vláda novelu zákona, která má zelené karty uvést v praxi. Nyní se nabízejí otázky: jak byla kampaň podnikatelů za jednodušší zaměstnávání cizinců úspěšná? Jsou zelené karty kýženým průlomem v oblasti práce cizinců a zároveň lékem na současné vážné neduhy pracovní migrace?

Zelená karta je novým druhem povolení k pobytu. Přináší s sebou určité výhody: bude stačit jen jedno povolení namísto dosavadních tří (pracovní povolení, povolení zaměstnavatele získávat zaměstnance ze zahraničí a vízum), čímž se ušetří až 2 500 Kč na správních poplatcích; povolení bude na dobu dvou či tří let; jeho vyřízení bude trvat jeden až dva měsíce na rozdíl od dosavadních čtyř a více a některé doklady postačí předložit až po příjezdu do ČR. Toto jsou významná ulehčení, tím to ovšem také končí. Vše ostatní zůstane při starém. Žádat se bude na ambasádě, na zelenou kartu nebude ani při splnění všech podmínek právní nárok a úředníci nebudou muset její zamítnutí odůvodňovat. Cizinci nebudou moci měnit zaměstnání, aniž by si vyřídili nové povolení, které se bude dávat opět jen z milosti Ministerstva vnitra.

Podívejme se, jak při tvorbě zelených karet dopadli jednotliví aktéři pracovní migrace. Cizinci si nakonec oproti původním nápadům poněkud otrokářské povahy (mít jméno zaměstnavatele uvedené v pase, nemít právo přivést si svou rodinu) nepohoršili: zelené karty jim sice dávají poněkud menší míru práv než dosavadní povolení, jsou ovšem skutečně byrokraticky pružnější a lze z nich přestoupit do standardního pobytového režimu. Zaměstnavatelé sice ocení úbytek razítek, ale jinak jim i nadále nezbude než věřit, že co Ministerstvo vnitra činí, dobře činí. Nebudou mít totiž možnost (s výjimkou úniků informací) zjistit důvody, které například vedly k zamítnutí jejich žádosti, když žádostem jejich konkurentů bylo třeba vyhověno. Nechvalně známé zprostředkovatelské agentury cizinců ze zelených karet vyloučeny nejsou, pouze by neměly tyto zaměstnance zapůjčovat jiným podnikatelům. Možná budou tedy častěji figurovat formálně coby subdodavatelé. Nic ale zatím nenasvědčuje tomu, že by jejich dominantní role na pracovním trhu cizinců měla být ohrožena.

Jednoznačným vítězem je ovšem státní správa, zejména Ministerstvo vnitra. Zelená karta, jejíž držitel má v USA práva téměř stejná jako americký občan, se v jeho režii stala běžným pracovním vízem, jehož povaha připomíná nábory gastarbeiterů v šedesátých letech a šla by charakterizovat slovy: rychle do práce, integrace může počkat.

Zajímavá je rovněž extrémní centralizace systému: nejenže obce a kraje nemají v migrační politice žádné slovo, ale o zelených kartách už nebudou rozhodovat ani z centra řízené úřady práce a inspektoráty cizinecké policie, nýbrž přímo a pouze ministerstva. Ministerstvo vnitra zatím nemá regionální pobočky a v důvodové zprávě k zákonu se tato otázka neřeší. Důsledkem tak může být, že cizinci pracující v regionech budou muset jezdit na ministerstvo a dojde tak zároveň i ke snížení významu situace v regionech pro migrační politiku vůbec. Nelze také přehlédnout, že se ze zákona vytratila situace na trhu práce jako jedno z kritérií pro vydávání povolení cizincům, které mělo upřednostnit při obsazování pracovních míst domácí pracovníky před cizinci. Zelené karty jsou výrazem snížení významu ochrany domácího pracovního trhu proti cizincům a naopak zvýšení pravomocí úředníků nad rámec standardního správního řízení.

Z hlediska práv cizinců a jejich pracovní migrace zelené karty zřejmě nebudou zásadním krokem zpět. Vezmeme-li však v potaz ohromný potenciál vyplývající z toho, že si česká společnost potřebu cizinců uvědomila a že má nižší strach z konkurence cizinců na pracovním trhu, domnívám se, že tento potenciál zůstal opět z velké části nevyužit.



czechmade_logo_clanky.JPG

Článek vznikl v rámci projektu "Czech Made?" Multikulturního centra Praha za podpory Evropské komise.




Ke stažení
Pavel Čižinský
Mgr. Pavel Čižinský, právník a politolog, v současné době působí jako advokát v Praze, specializuje se též na migrační právo, úzce spolupracuje s nevládní organizací Poradna pro občanství/Občanská a lidská práva a s některými dalšími organizacemi. Je členem Výboru pro práva cizinců při Radě vlády ČR pro lidská práva.
V této sekci budeme rádi publikovat vaše texty týkající se aktuálního dění v oblasti migrace. Texty musí být ucelené a v rozsahu 1 až 3 normostrany. Texty v sekci „komentáře“ nejsou striktně žánrově vymezené, mohou být například reakcí na politické dění nebo popisem osobní zkušenosti. Publikované texty nemusí souhlasit s názory redakce. Pokud však vyjadřují rasistické či jinak diskriminační postoje nebo nesplňují základní předpoklady formální kvality, nebudou publikovány. Přečtěte si informace pro autory. Kontaktní adresa pro sekci komentářů je na migraceonline@mkc.cz.


...nahoru▲   

Kontakt

Multikulturní centrum Praha
Náplavní 1
120 00 Praha 2

Tel: (+420) 296 325 345
E-mail: migraceonline@mkc.cz

Doporučujeme



Sponzoři

Partneři

Webdesign & publikační systém Toolkit - Econnect