Portál pro kritickou diskuzi o migraci v České republice
a v zemích střední a východní Evropy

MigraceOnline.czE-knihovna › Záznam z debaty: Nelegální práce zahraničních zaměstnanců (zápis a video)

Záznam z debaty: Nelegální práce zahraničních zaměstnanců (zápis a video)

Sdružení pro integraci a migraci v partnerství s Organizací pro pomoc uprchlíkům a Multikulturním centrem Praha uspořádaly dne 6. června 2013 ve Vzdělávacím institutu Charity ČR veřejnou debatu na téma Nelegální práce zahraničních zaměstnanců: postihy a důkazy. Zástupci ze státní správy a neziskového sektoru se v debatě pokoušeli hledat odpovědi na řadu otázek ohledně postihování nelegální práce v Česku a v Německu. Zvláštní pozornost pak byla věnována vyplácení mezd a dopadům transpozice tzv. sankční směrnice o postihování zaměstnavatelů a zahraničních pracovníků bez oprávnění k pobytu. První část tohoto příspěvku nabízí ucelený zápis z debaty, druhá pak video záznamy z debaty.

V první části debaty vystoupili pozvání panelisté, v druhé části byl pak prostor pro debatu.

Milena Křivánková Beranová z Ředitelství služby cizinecké policie představila, jaké jsou současné zákonné postihy zahraničních zaměstnanců za nelegální práci a přiblížila praxi kontrol, při kterých je přítomna cizinecká policie. Cizinecká policie je oprávněna vstupovat do objektů a provádět kontrolu při odůvodněném podezření, že se v objektu zdržují cizinci. Pokud pracovníci cizinecké policie pojmou podezření, že dochází k neoprávněnému zaměstnávání, je jejich cílem zajistit co nejvíce důkazů- tedy popis toho, jak situace vypadala, co dotyčná osoba konkrétně dělala, zda byly zajištěny nějaké listinné důkazy atp.

Přestože k odhalení nelegální práce dochází, statistky ukazují, že míra odhalení nelegální práce cizinců je poměrně nízká. V roce 2012 bylo uděleno dle statistiky cizinecké policie 2066 správních vyhoštění, z nichž pouze 119 cizinců bylo vyhoštěno za nelegální zaměstnávání, pouze v 10 případech byl zjištěn výkon nelegální práce při současném pobytu bez potřebných povolení. V roce 2013 za období leden až květen bylo uděleno 702 rozhodnutí správního vyhoštění, z toho 163 za nelegální práci. Pouze ve dvou případech šlo jak o nelegální práci, tak o pobyt bez patřičných povolení.

Radek Kapoun z Oblastní inspektorát práce pro Středočeský kraj přiblížil, že inspektoráty práce přebraly kontrolu nelegálního zaměstnávání od úřadů práce na počátku roku 2012. Kontrola nelegální práce v současnosti (2013) zaměstnává zhruba polovinu zaměstnanců inspektorátů práce. Inspektoráty práce přitom provádějí kontroly dle stanoveného ročního plánu, případně reagují na konkrétní podněty. Pokud dopředu ví, že na kontrolovaném místě jsou zaměstnáni cizinci, provádějí kontrolu ve spolupráci s celní správou nebo cizineckou policií. Ve výjimečných případech dochází i ke spolupráci s Útvarem pro odhalování organizovaného zločinu, v poslední době se v této oblasti jedná zejména o rozšířený problém, kdy (zejména) Vietnamci provozují ve větším rozsahu jiné práce než ty, na které mají pracovní povolení.

Výše udělených pokut za nelegální zaměstnávání se pohybuje od 250.000 Kč do 10.000.000 Kč pro zaměstnavatele, přičemž první uvedená částka představuje minimální hranici výše pokuty. Inspektoři se proto v případě pokut za nelegální zaměstnávání nemusí (oproti jiným pokutám) zabývat tím, zda uložená pokuta nemá likvidační dopad na daného zaměstnavatele. Pokuta pro zaměstnance je omezena maximální výší 100.000 Kč, ale v této výší bývá udělena jen zřídka a zejména v případech, kdy nelegálně zaměstnaný člověk souběžně pobírá sociální dávky.

Martina Vácová z Ministerstva práce a sociálních věcí přiblížila aktivity MPSV v oblasti potírání nelegální práce, zejména pak pravidelné předávání informací při zasedání meziresortního orgánu pro potírání nelegálního zaměstnávání. MPSV by se rádo vydalo více cestou preventivního přístupu, než tomu bylo dosud, jako zemi, kde by mohla ČR v tomto ohledu čerpat inspiraci bylo uvedeno Estonsko.

O něco jiný pohled na potírání nelegální práce představila Dr. Barbara Weiser, právnička německé Charity v Osnabrücku. V Německu může být nelegální zaměstnávání považováno jak za správní delikt, tak i trestný čin[1]. Trestným činem je, jak vyžaduje i Sankční směrnice, nelegální zaměstnávání zejména v případech, kdy zaměstnanci pracovali za velmi špatných pracovních podmínek, došlo k ochodu s lidmi, bylo zaměstnáno víc než pět lidí, k nelegálnímu zaměstnávání docházelo opakovaně či byli zaměstnáni nezletilí. Zaměstnavatelé využívající nelegální práci navíc bývají vyloučeni z nejrůznějších zakázkových tendrů, může jím být pozastavena možnost vykonávat činnost v daném oboru atp. V případech, že nelegální zaměstnání je hodnoceno pouze jako delikt, dostává zaměstnavatel výraznou pokutu. Zaměstnanci zase mohou přijít v případech opakovaného neoprávněného výkonu práce o povolení k pobytu.

Norbert Grehl-Schmitt, rovněž z německé Charity v Osnabrücku, dodal, že v případě nelegálního zaměstnání vždy dochází k pracovnímu vykořisťování (ke kterému může přirozeně docházet i v případě legální práce). K problematice porušování pracovních práv je dle něj třeba přistupovat s vědomím, že se jedná o jakési kontinuum, kdy na jedné straně je obchod s lidmi, uprostřed pracovní vykořisťování a na druhé straně prekérní práce. Ve své práci se v osnabrücké Charitě pak mimo jiné zabývají tím, kam odhalené případy pracovního vykořisťování na pomyslné výše zmíněné ose umístit, jak pracovnímu vykořisťování bránit a jak využívat potenciál lidí, kteří v Německu žijí.

Poslední panelistka, Magda Faltová, ředitelka nevládní organizace Sdružení pro integraci a migraci, vysvětlila, že hlavní problém, se kterým se potýkají právníci v její organici ve vztahu k porušování pracovně-právních předpisů, je vymáhání dlužné mzdy pro cizince. Cizinci mají slabé postavení v jakémkoli řízení a nemohou se na rozdíl od majoritní populace opřít o ochranu inspektorátu práce či jiné instituce. Další problém je spojen s přístupem k informacím v řízení – pokud právníci nevládní organizace podají podnět, že jejich klientovi nebyla vyplacena mzda, nestávají se účastníky řízení a nemohou se domoci informací o probíhajících případech.

Jako zásadní problém v oblasti neoprávněné práce pak Magda Faltová vnímá sdružené kontroly nelegálního zaměstnávání, tedy skutečnost, že inspektoráty práce provádějí kontroly dohromady zejména s cizineckou policií. V situaci, kdy jsou pobytová a pracovní povolení provázána, lze těžko očekávat, že se migranti, kteří jsou na zaměstnání závislí i z pobytového důvodu, budou obracet na inspektoráty práce s problémy týkajícími se jejich zaměstnání. Mimo potřebného výdělku je jejich primárním zájmem neohrozit svůj pobytový status. Již samotným nahlášením problému riskují případnou ztrátu práce, nemluvě o tom, že nezřídka nevědí (a někdy ani nemohou vědět), zda jejich zaměstnávání probíhá zcela podle příslušných předpisů. V případě povinnosti informovat cizineckou policie o všech pobytových problémech, na které inspektoři práce narazí, jsou z hájení svých pracovních práv v praxi předem vyloučeni migranti bez oprávnění k pobytu nebo k práci, tedy ti, kdo jsou na pracovním trhu nejvíce ohroženi vykořisťováním. Navíc i v případech, které inspektorát práce vyšetřuje, bývá pouze navázání kontaktu a následné zastihnutí zaměstnavatele velmi často obtížné. Poznatky z terénu navíc ukazují, že často jsou kontrolované zejména formální povinnosti zaměstnavatele, které ne vždy korespondují s vykonávanou praxí.

Magda Faltová rovněž upozornila na to, že implementace tzv. sankční směrnice nepřinesla výraznou změnu v tom ohledu, aby migranti, kteří jsou na základě neoprávněného zaměstnání vyhoštěni, měli reálnou možnost domoci se dlužné mzdy. Na druhou stranu implementace této směrnice zvýšila obavu zaměstnavatelů z odhalení a pokutování neoprávněného zaměstnávání, což vedlo k tomu, že po telegonických urgenci dnes častěji vyplatí dlužnou mzdu, než jako tomu bylo před implementací této směrnice.

Následná diskuze se točila kolem implementace sankční směrnice, systému nastavení a průběhu pracovních kontrol a odhalování nucené kriminality. Barbara Weiser k této problematice dodala, že tzv. sankční směrnice byla v Německu implementovaná v mnohem větším rozsahu než v ČR, nicméně i tak je v praxi obtížné domoci se dlužné mzdy a transpozice sankční směrnice neproběhla tak, jak by organizace pomáhající migrantům pokládali za opravdu účinné. I lidé zaměstnaní bez patřičných povolení mají právní nárok na dlužnou mzdu, musí ovšem prokázat (např. svědectvím dalších pracovníků), že jejich zaměstnanecký vztah trval alespoň tři měsíce a že bylo domluveno místo výkonu práce. K této problematice její kolega Norbert Grehl-Schmitt dodal, že v Německu je v oblasti nelegální práce efektivita finančních kontrol mnohonásobně účinnější než akce zaměřující se na nelegální práci ze strany policie, která se v této oblasti především soustředí na odhalování organizovaného zločinu.

Jedním z hlavních diskutovaných témat bylo, zda ČR brala při implementace sankční směrnice v potaz čl. 26 směrnice, který uvádí, že by státy měly pro prosazování směrnice zavést „účinné mechanismy podávání stížností, které by umožnily dotyčným státním příslušníkům třetích zemí podávat stížnosti přímo nebo prostřednictvím určených třetích stran.“  Zástupci občanské společnosti kladli otázku, zda a jak ČR plní tento závazek. Dle zástupců cizinecké policie a MPSV je tento závazek naplněn prostřednictvím poučení přeloženého do čtrnácti jazyků, které bývá cizincům předkládáno během řízení o správním vyhoštění (poučení viz příloha článku).

Nutno dodat, že přestože atmosféra veřejné debaty nebyla konfrontační, ukázalo se množství témat, která jsou akutní, ale v praxi velmi často nepostihnutelná či v současnosti téměř neřešitelná (např. odpovědnost hlavního zadavatele práce vůči subkontraktním pracovníkům, prokázání pracovního poměru). Stejně tak byl patrný značný rozdíl mezi postoji státní správy a pracovníků občanského sektoru v hodnocení nástrojů i praxe v oblasti efektivního vymáhání pracovních práv cizinců.

Video záznam z debaty (Eva Valentová)

V první části debaty vystoupili pozvání panelisté, v druhé části byl pak prostor pro debatu. Zástupci státní správy představili zákonné postihy zahraničních zaměstnanců a jejich zaměstnavatelů za nelegální práci a přiblížili praxi kontrol v oblasti zaměstnanosti. Hosté z Německa nabídli srovnání zákonných podmínek pro postihy nelegální práce a praxe tamějších organizací pomáhajících migrantům. Kolo uzavřel příspěvek z řad českého neziskového sektoru, který vznesl kritický pohled na praxi kontrolních orgánů z pohledu zkušeností migrantů pracujících v ČR.

.

Posléze se debata zavedla na otázku průběhu kontrol v oblasti zaměstnanosti, kdy zástupci státní správy vylíčili konkrétní postupy a způsoby vedoucí k dokazování nelegální práce. Velice aktuální a zdaleka nedořešenou se ukázala otázka vyplácení mezd cizincům, kteří kromě výkonu nelegální práce nemají ani potřebná pobytová povolení. Nevládní organizace vyjádřily přání hledat efektivnější mechanizmy pro posazování tohoto základního pracovního práva.

.

Dále se probírala problematická otázka odpovědnosti koncových zadavatelů v rámci řetězců zaměstnávajících pracovníky na nízko kvalifikovaných pozicích a dokazování existence pracovně právních vztahů.

.

Druhá část debaty vycházela z otázek kladených ze strany publika. Odbornou veřejnost zajímala také otázka prevence nelegální práce a opatření státních orgánů v této souvislosti. Němečtí partneři přinesli zajímavý příklad dobré praxe, spočívající v tlumočnických službách pro zaměstnance i kontrolní orgány.

.

Na řadu přišla i otázka postihů výkonu nelegální práce způsobem odpovídajícím tzv. švarcsystému.

.

V závěru se debata dotkla i problematiky identifikace a odhalování různých forem nucené práce a případného zajištění ochrany pro postižené pracovníky.

.


Záznam a videa vznikla v rámci projektu „Zahraniční zaměstnanci na trhu práce“, který realizuje Sdružení pro integraci a migraci ve spolupráci s Organizací pro pomoc uprchlíkům a Multikulturním centrem Praha. Mezinárodními partnery projektu jsou Caritasverband für die Diezöse Osnabrück z Německa a Anti - Slavery International z Velké Británie.

esf_eu_oplzz_podporujeme_horizontal_cmyk.jpg



[1] Podle § 342 Trestního zákoníku může být neoprávněné zaměstnávání trestným činem i v ČR (pozn. redakce).


Ke stažení
Marie Jelínková

PhDr. Marie Jelínková Ph.D., pracuje jako výzkumná pracovnice v Centru pro sociální a ekonomické strategie Fakulty sociálních věd v Praze a externě přednáší kurz o mezinárodní migraci na téže fakultě. Ve svém výzkumu se zaměřuje na témata migrace a integrace osob s migrační zkušeností, podrobně se věnovala situaci osob bez oprávnění k pobytu, přístupu migrantů ke zdravotní péči či oblasti pracovního vykořisťování. Disertační práci obhájila na téma mongolské migrace do ČR. Studovala na FSV UK a na University of Queensland. V minulosti pracovala rovněž jako editorka portálu migraceonline.cz.

Eva Čech Valentová
Eva Čech Valentová působí dlouhodobě ve Sdružení pro integraci a migraci jako expertka na mezinárodní spolupráci, projektová koordinátorka a právnička. Zodpovídá za veškeré projekty SIMI z podpory Norských grantů, věnuje se oblasti pracovní migrace, genderu v migraci a rozvoji interkulturní práce. Je kontaktní osobou pro spolupráci s evropskými sítěmi PICUM, ENAR a ENoMW a působí v Regionální poradní platformě při MHMP.


...nahoru▲   

Kontakt

Multikulturní centrum Praha
Náplavní 1
120 00 Praha 2

Tel: (+420) 296 325 345
E-mail: migraceonline@mkc.cz

Doporučujeme



Sponzoři

Partneři

Webdesign & publikační systém Toolkit - Econnect