Vzdělávací uprchlické bubliny

Reportér TV Nova čte z metodiky na pozadí atomového výbuchu
Zdroj: TV Nova

Meta představila vzdělávací program ve středu 20. ledna. Pro Televizní noviny zde natáčel i reportér TV Nova, Jakub Bystřický. Jeho reportáž „Svérázný komiks má mládež naučit pochopit migraci“ se stala úvodní zprávou večerních zpráv. Reportér si vybral jednu kapitolu ze vzdělávacího programu, kdy si děti mají představit, že došlo k jadernému útoku a musí z Česka odejít jako uprchlíci do asijské země. Celou zprávu ilustruje záběr na jaderný hřib. K metodice se následně vyjádřili dva učitelé, kteří byli na její prezentaci. Většina učitelů a učitelek zatím metodiku vůbec nezná, to ale nebrání předběhnout reportérovi dobu a prezentovat ji jako konfliktní téma: „Radioaktivní sice není, ale i tak tato nová metodická příručka štěpí naše pedagogy na dva tábory“. V reportáži se k využití situace jaderného útoku objevuje věta od jednoho učitele: „Tak fantasmagorické teze nebudu komentovat“. Podle účastnice semináře Mety, která poslouchala celý několikaminutový projev tohoto učitele pro TV Nova, bylo jeho hlavním sdělením, že takovéto vzdělávací aktivity podporuje. Nakonec však TV Nova použila jednu větu vytrženou z kontextu. V reportáži následně novináře zajímalo, co si o programu myslí rodiče, kteří „mají branná cvičení v plynových maskách a pláštěnkách ještě v živé paměti“. Získal dvě vyjádření, která se velmi podobají: „Nemyslím si, že to je vhodné na studium pro děti do školy“ a „Není to vhodný strašit děti“. Dá se tak zpětně rekonstruovat návodná otázka novináře, která nejspíše zněla: „Myslíte si, že je vhodné, aby se vaše děti učili podle takovéhoto programu?“. Celá reportáž je rámována tím, že metodiku zaštítilo Ministerstvo školství.

O den později, 21. ledna, interpelovala ministryni školství, Kateřinu Valachovou, poslankyně za ODS, Miroslava Němcová. Metodiku pro školy prezentovala jako kampaň, která má vyvolávat soucit s uprchlíky a kritizovala podporu ze strany MŠMT. Samotnou metodiku označila za propagandu: „Mně jde prostě o to, jestli, je-li spuštěna nějaká kampaň, která má za cíl, aby děti pochopily, co se v současném světě děje, jestli je tahle kampaň vedena vyváženě, anebo propagandisticky ve smyslu, když nepochopili rodiče blahodárnost  multikulturalismu, tak to musíme nalít do těch dětských hlav“.

Ministryně odmítla propojení ministerstva se vzdělávacím programem, ať už ve smyslu záštity, finanční podpory anebo to, že by se v nějakém smyslu jednalo o dokument MŠMT. Často citovanou větou v médiích z její odpovědi pak byla tato: „Já si uvědomuji, že současná situace v případě uprchlické krize je velmi citlivá, myslím si, že je to velmi složitá a vážná věc pro dospělé a v žádném případě nedovolím, aby tímto způsobem byly strašeny nebo zatahovány do celospolečenské vážné debaty děti.“ Ministryně Valachová si stěžovala na paniku, kterou vyvolávají média, ale těžko pochopit prozatímní postoj ministerstva než tak, že se od vzdělávacího programu distancuje.

Shrneme-li si výtky vůči vzdělávacímu programu, jednalo se o tyto hlavní tři: „straší děti jaderným výbuchem“, „tlačí do škol multi kulti“ a propaguje ho Ministerstvo školství. Zaprvé, jaderný hřib TV Nova, který zastínil celou metodiku, se objevuje jako hypotetická situace v jedné z mnoha aktivit, Útěk do Peacestánu. Její popis pro žáky začíná následovně: „Píše se rok 2030 a v České republice došlo k jaderné havárii. Země bude po příštích 200 let neobyvatelná. Deset miliónů Čechů okamžitě prchá do zahraničí. Jen jedna země světa projevuje ochotu přijmout uprchlíky z České republiky. Je to Peacestán, asijská země se 300 milióny obyvatel“. Nejspíše nezáměrně vnesla Meta do vzdělávacího programu ekologické téma jaderné energetiky a její ne/bezpečnosti. To ve svém komentáři pro deník Právo v sobotu 23. ledna kritizoval Jan Keller: „Bylo by ostatně s podivem, pokud by vláda, která má rozvoj jaderné energetiky ve svém programu, zároveň připravovala mladou generaci na to, že v důsledku této pronikavé modernizace bude jednou muset opustit českou kotlinu“. Před zveřejněním proběhla pilotáž metodiky na školách a podle Mety se během zkoušení v tomto ohledu neobjevily negativní reakce a obavy žáků a studentů. Hypotetické situace, při které se zkouší různé role, patří do běžného repertoáru vzdělávacích metod. Podporují schopnost žactva umět argumentovat a kriticky přemýšlet o světě okolo sebe a také lépe porozumět situaci nově příchozích.

Zadruhé, Meta jde proti politickým zájmům těch, kteří nechtějí přijímat uprchlíky v ČR. Jednak od dětí chce, aby si představili, že se i obyvatelé Česka mohou stát uprchlíci, což není nerealistická představa z hlediska historie 20. století. Meta si však dovolila víc, skrze svůj program diskutuje o české identitě a kultuře a tedy ji v očích některých zpochybňuje. Uprchlictví navíc ukazuje jako něco normálního, vždyť Hamíd již ve švédské škole odpovídá běžným způsobem poté, co se ho učitel zeptá na jeho záliby: „rád chodím do školy a hraju fotbal“. S tím nejsou spokojeni ti, kteří vidí uprchlictví jako kulturní hrozbu. Podle prezidenta Zemana, který nazval vzdělávací program „idiotským“, se prý prostřednictvím podobných metodik stanou děti v českých školách naivní a neschopné reagovat správným způsobem při setkání s uprchlíky.

Zatřetí, jak již bylo zmíněno, Ministerstvo školství se velmi rychle po negativní medializaci metodiky vyjádřilo, že s metodikou nemá nic společného. Ve skutečnosti však lavírovalo mezi podporou programu Mety (na prezentaci metodiky 20. června byl náměstek MŠMT) a distancováním se. Když média zmínila, že je projekt zaštítěn MŠMT, uvedla tak čtenáře a diváky v omyl pouze částečně. To, že od něj aktuálně dalo ministerstvo ruce pryč, prezentuje například Islám v ČR nechceme jako vítězství aktivismu svých příznivců („stojí za to se ozvat“). Meta byla rovněž adresátem těchto kritik a výhrůžek.

Tato kauza ukazuje, jak důležité je vzdělávání k lidským právům a demokratickému občanství. To zahrnuje informované a otevřené diskuse o uprchlictví, jeho příčinách a důsledcích, jakož i vysvětlování práva na azyl a jeho významu v Evropě a ve světě. K tomu přispívá i vzdělávací program Mety a UNHCR, který je mimochodem v souladu s Rámcovým vzdělávacím programem usilujícím o to „vést žáky k toleranci a ohleduplnosti k jiným lidem, jejich kulturám a duchovním hodnotám, učit je žít společně s ostatními lidmi“. Ministryně školství by měla mít důvěru v učitele, že téma uprchlictví a migrace ve svých hodinách zvládnou probrat a vyberou si vhodné vzdělávací metody. Školství potřebuje podporu ze strany politiků, ale ne k tomu, aby se nafukovaly uprchlické bubliny.

Marek Čaněk, Multikulturní centrum Praha

Článek vyšel též na Deníku referendum.