Vzhledem k zvyšujícím se počtům žadatelů o azyl se v posledních letech odehrálo mnoho pokusů o harmonizaci evropské azylové politiky. Amsterdamská smlouva z roku 1997 zavázala členy EU k tomu, aby otázky vízové politiky, azylu a imigračních opatření byly do roku 2002 přesunuty z třetího pilíře (mezivládní spolupráce) do pilíře prvního (komunitární záležitosti). Nicméně tento harmonizační proces je nyní nutné zasadit do kontextu současného evropského politického prostředí. V květnu 2005 vstoupilo do EU deset nových států ze střední a východní Evropy a tento posun evropských hranic na východ změnil i způsob přijímání žadatelů o azyl, snažících se dostat se do EU. Tato studie se zaměřuje na to, je-li vhodné popisovat současné evropské praktiky termínem "pevnost Evropa", jejíž přístup k žadatelům o azyl se posunul od poskytování ochrany směrem k důrazu na odmítání a vyloučení. Zvláštní zřetel bude věnován tomu, nakolik jsou azylové a imigrační politiky v nových členských státech EU v souladu či v rozporu s konceptem "pevnosti Evropa". Studii publikujeme v anglickém originále.