Ve svém stručném příspěvku se oba akademici snažili vystihnou podstatu imigrační reality v České republice a zmapovat tendence příchozích imigrantů usadit se v určitých regionech republiky. Preference příchozích imigrantů zvolit si příslušný region závisí dle výzkumníků na několika vzájemně propojených faktorech: důvodu imigrace (ekonomické, sloučení rodiny), na národnosti (americké, německé,vietnamské, čínské, polské, slovenské, ukrajinské), a také na výskytu etnických minorit, sociálních sítí a pracovních příležitostí. Urbanizované zóny a velkoměsta (Praha, Brno, Plzeň, Ostrava) si nejčastěji volí imigranti přicházející do ČR na víza nad 90 dnů za účelem zaměstnání nebo podnikatelé. V ČR se jedná především o Číňany. V těsném závěsu se nacházejí Američané, Rusové a Ukrajinci. Pro mnohé imigranty představují velkoměsta anonymní prostředí, ve kterém se snadněji hledá práce a lépe investují finanční prostředky. Z národnostního složení imigrantů a jejich rozptýlení po regionech ČR podle autorů vyplývá, že Slováci, Poláci, Vietnamci a Němci mají spíše tendenci usazovat se v pohraničí (nejčastěji s domovskými zeměmi - pochopitelně s výjimkou Vietnamců). Důvodem je zřejmě snadná dostupnost práce ve společnostech s mezinárodní účastí a možnost pendlování (přejíždět do domovské země za prací).

Ekonomičtí migranti mají podle obou odborníků tendenci usazovat v uvedených velkoměstech popř.v pohraničí, naproti tomu migranti vstupující na území ČR za účelem sloučení rodiny se žádnými prioritami neřídí a jsou rovnoměrně rozptýleni po celém území ČR. Usazují se tedy i v regionech na severu Čech a jihovýchodě Moravy, kde prakticky neexistují žádná kulturní pouta a kde sociální, demografické a ekologické aspekty nejsou vůbec příznivé. 

Příspěvek Dušana Drbohlava a Dity Čermákové na pracovním semináři v Budapešti jen potvrzuje hypotézy o regionálním rozmístěním imigrantů z předchozích let. Podle výzkumníků je vždy třeba mít na paměti další přímé a nepřímé faktory, které usazování imigrantů ovlivňují.