Směrnice určila mechanismus a minimální záruky udělení dočasné ochrany (TP - temporary protection), kterou definuje jako „opatření výjimečné povahy, které lze použít v případě masového přílivu vysídlených osob třetích zemí, které se nemohou vrátit do zem původu“ (článek 2a). Směrnice říká, že masový příliv může být způsoben jak spontánním příchodem na území EU, tak evakuačními programy (čl.2 c) a d)). Dočasnou ochranu může vyhlásit Rada skrze rozhodnutí přijaté kvalifikovanou většinou na základě návrhu Komise (článek 5).

Osoba v režimu dočasné ochrany má právo pobytu a odpovídajících dokladů a na práci jako zaměstnanec nebo samostatně výdělečná osoba. V této hierarchii mají ale větší slovo členské státy, které mohou osobám s dočasnou ochranou právo na práci omezit s odvoláním na přednost vlastních občanů a občanů třetích zemí legálně pobývajících na jejich území. Osoby v režimu dočasné ochrany mají dále právo na odpovídající ubytování, děti a nezletilí mají obecně téměř stejné nároky na přístup ke vzdělání jako občané členských zemí EU, Směrnice pamatuje také na zvláště ohrožené skupiny a děti bez doprovodu.

Dočasná ochrana by měla platit po dobu jednoho roku, přičemž je možné ji automaticky prodloužit o dvě šestiměsíční období. Rada může rozhodnout o dalším prodloužení o jeden rok. Rada také režim dočasné ochrany ukončuje. Opatření v rámci dočasné ochrany mohou být financována z prostředků Evropského fondu pro uprchlíky.

Dočasná ochrana by měla být doplňkem azylového systému a měla by být použita pouze ve výjimečných situacích. Problémem je určení podmínek aplikace Směrnice – náhlost přílivu osob z krizové oblasti není podmínkou použití Směrnice, ale pouze jednou z možností. Některé organizace pracující s uprchlíky se proto obávaly, že by systém dočasné ochrany mohl být použitý i v případech, kdy by byla příhodnější klasická azylová procedura. Článek 19 dovoluje členským státům vyjmout osobu z režimu dočasné ochrany, pokud požádá o azyl. Jinými slovy, ve Směrnici se říká, že žadatel v systému dočasné ochrany může o azyl požádat, ale zároveň ponechává státům možnost odejmout takovému žadateli výhody plynoucí ze statutu dočasné ochrany, a ani nijak nezamezuje použití zrychlené azylové procedury pro ty, kteří do azylového systému vstupují z režimu dočasné ochrany.

Směrnice může být do 31.12.2004 n návrh Komise doplněna.
Originální název: Council Directive 2001/55/EC of 20 July 2001 on minimum standards for giving temporary protection in the event of a mass influx of displaced persons and on measures promoting a balance of efforts between Member States in receiving such persons and bearing the consequences thereof