Pomineme-li znevýhodnění, které ilegální zaměstnávání cizinců způsobuje v oblasti sociálního zabezpečení (cizinec je vyloučen ze sociálního pojištění, neúčastní se na zdravotním pojištění, nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti) a obecnou sníženou míru právní jistoty v soukromoprávních vztazích se zaměstnavatelem, hrozí cizinci ze strany státu:

• pokuta až do výše 10 000 Kč uložená přestupkovou komisí obecního úřadu za přestupek dle § 28 odst. 1 písm. j přestupkového zákona, kterého se dopustí cizinec zaměstnaný bez pracovního povolení a/nebo

• pokuta až do stejné výše uložená cizineckou policií za přestupek dle § 157 cizineckého zákona, který spočívá v porušení pobytového režimu; nejčastějším případem je, že cizince poruší jak předpisy o zaměstnanosti, tak i pobytový režim,

• správní vyhoštění.

Správní vyhoštění

Nejtvrdším postihem je správní vyhoštění, které policie dle § 119/1 cizineckého zákona musí udělit, pokud „cizinec byl na území zaměstnán bez povolení k zaměstnání, ačkoli je toto povolení podmínkou výkonu zaměstnání nebo na území provozuje dani podléhající výdělečnou činnost bez oprávnění … ,anebo bez povolení k zaměstnání cizince zaměstnal nebo takové zaměstnání cizinci zprostředkoval.“ Sankce je obdobná i v případě, že cizinec jednal nebo měl jednat za právnickou osobu, která cizince bez povolení k zaměstnání zaměstnala, anebo která takové zaměstnání zprostředkovala.

Správní vyhoštění znamená stanovení lhůty (v horizontu dní či týdnů) k opuštění státu a stanovení doby, po kterou cizinci nebude umožněn vstup na území. Tato doba může být až 5 let. Oblastní ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie rozhoduje jen o délce této doby a o tom, zda by toto správní vyhoštění nevedlo k nepřiměřenému zásahu do osobního nebo rodinného života cizince.

Do vězení bez soudu

Správní vyhoštění je často spojeno s internováním cizince do tzv. detenčního zařízení. V českém právu se jedná o jeden z nejdrastičtějších případů zbavení osobní svobody, o kterém nerozhoduje soud. Cizinecká policie zajišťuje cizince, u nichž je „nebezpečí, že by mohl ohrozit bezpečnost státu, závažným způsobem narušit veřejný pořádek nebo mařit anebo ztěžovat výkon rozhodnutí o správnímvyhoštění, což platí například v těch případech, kdy cizinec před rozhodnutím o správním vyhoštění nelegálně překročil hranice nebo se o to pokusil.

Poté, co rozhodnutí o správním vyhoštění nabude právní moci, odveze policie cizince na hranice. Cizinci, kteří nejsou internováni, mají povinnost vycestovat sami.

Součástí sankce je i úhrada nákladů za správní vyhoštění. Ty se hradí nejprve z tzv. jistoty, tedy částky ve výši ceny letenky, kterou musí cizinec dle § 27 složit před žádostí o krátkodobé vízum na zastupitelském úřadě (nemá-li jeho stát s ČR bezvízový styk) a pak z prostředků, které má vyhoštěný cizinec u sebe (není jasné, zda cizinec musí platit i svým zbylým majetkem, který „u sebe“ nemá). Pokud to nestačí, vymáhá pak stát tuto částku na cizincově nelegálním zaměstnavateli a poté na zprostředkovateli.

Pavel Čižinský

Poradna pro občanství, občanská a lidská práva