Portál pro kritickou diskuzi o migraci v České republice
a v zemích střední a východní Evropy

MigraceOnline.czE-knihovna › Jaké právní normy upravují zaměstnání cizinců?

Jaké právní normy upravují zaměstnání cizinců?

Odborný pracovník Poradny pro občanství, občanská a lidská práva se specializací na mezinárodní migraci Pavel Čižinský ve svém článku na téma Jaké právní normy upravují zaměstnání cizinců? podrobuje komplexní analýze právní předpisy týkající se zaměstnávání cizinců v České republice.
Nynější podmínky zaměstnávání cizinců autor považuje za přísné a přehnaně byrokratické. Cizinci i jejich zaměstnavatelé je dle Pavla Čižinského mohou dodržovat jen s obtížemi a v případě problémů jsou doslova vháněni do porušování zákona.

 

Jaké právní normy upravují zaměstnání cizinců?

Právní předpisy týkající se zaměstnávání cizinců lze rozdělit do dvou skupin:

  • vztahy mezi zaměstnanci a zaměstnavateli (tzv. soukromoprávní dimenze pracovního práva) upravuje především zákoník práce a řada dalších prováděcích a speciálních předpisů týkajících se například kolektivního vyjednávání, pracovní doby, bezpečnosti práce, mezd, různých daňových ustanovení atd.

  • práva a povinnosti zaměstnanců a zaměstnavatelů vůči státu (tzv. veřejnoprávní dimenze) upravují předpisy o zaměstnanosti. Tyto zákony zajišťují realizaci veřejných zájmů, jako je plná zaměstnanost, integrace osob se změněnou pracovní schopností do pracovního procesu, zabezpečení uchazečů o zaměstnání aj. a svěřují příslušné kompetence různým státním orgánům.

Jedná se především o zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, zákon č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti nebo o nařízení vlády č. 103/2002 Sb., o hmotné podpoře na vytváření nových pracovních míst a rekvalifikace zaměstnanců v rámci investičních pobídek.

Ochrana před cizinci

Ve vztahu k cizincům je nejdůležitější normou zákon o zaměstnanosti, který chrání český pracovní trh před nabídkou pracovních sil ze zahraničí. Zákon zavedl systém dvou povolení: zaměstnavatel musí mít povolení k získávání zaměstnanců ze zahraničí dle § 19 odst. 3 a cizinec potřebuje povolení k zaměstnání dle § 2 a násl. tohoto zákona.

Z těchto zákonů vyplývá, že zaměstnavatel musí

  1. Nejprve nahlásit úřadu práce místo jako volné, úřad práce tam pak posílá české uchazeče o zaměstnání.

  1. Následně podat žádost o povolení získávat zaměstnance ze zahraničí (tzv. povolení k náboru). Tuto žádost může podat vlastně ihned po nahlášení volného místa, ovšem je otázkou, zda potom úřadu nebude připadat, že se nesnažil obsadit místo českými občany.

  2. Žádost o povolení k náboru musí být doplněna celou řadou dalších příloh a zaměstnavatel musí splnit mnoho dalších podmínek, které se naprosto nedají odvodit ze stručného ustanovení § 19/3 zákona o zaměstnanosti a které se zřejmě zakládají na vnitřním předpisu ministerstva práce a sociálních věcí. Na povolení není právní nárok, úřad práce rozhoduje dle situace na trhu práce, a tak může od zaměstnavatele vyžadovat další podklady pro své rozhodování a stanovovat mu pro využívání tohoto povolení omezení jako dodatečné podmínky.

Zaměstnavatel musí předložit:

  • návrh pracovní smlouvy, která musí být písemná a jen na dobu určitou v rámci povolení

  • úředně ověřené potvrzení o zajištění ubytování pro cizince

  • způsob zajištění prostředků na cizincovu cestu zpět domů

  • úředně ověřené kopie registrace firmy (výpis z obchodního rejstříku, živnostenské oprávnění, zřizovací listinu, potvrzení o zřízení provozovny, apod.)

  • uvést, kolik z požadovaných cizinců mají být ženy

  • prokázat, jak řešil nedostatek pracovních sil a snažil se o obsazení volného místa občany ČR aj.

Za povolení k práci zaplatí cizinec každý rok 2500 Kč

Pokud úřad povolení vydá, zaplatí zaměstnavatel správní poplatek 2 000 Kč a může začít jednat s cizincem.

Cizinec potřebuje povolení k zaměstnání. Úřady práce opět vyžadují předložení řady dokumentů, např. dokladu o ukončení vzdělání, potvrzení o ukončení předchozího zaměstnání v ČR.

Imigrant žádá přesně o konkrétní místo u konkrétního zaměstnavatele. Do žádosti dokonce uvádí i číslo jednací zaměstnavatelova povolení k náboru. Při vyřizování pracovního povolení může být cizinec zastoupen, např. zaměstnavatelem. Správní poplatek činí 500 Kč.

Dostane-li i cizinec pracovní povolení, musí požádat o pracovní vízum, a to na zastupitelském úřadě v zahraničí, nejspíše tedy ve svém státě. Teprve s ním pak cizinec přicestuje do ČR a může nastoupit do práce (úřad práce vede dotyčné místo jako volné až do chvíle faktického nástupu cizince).

Sečteme-li jednotlivé správní lhůty pro rozhodování úřadů (30 až 60 dní pro povolení k náboru, pak tatáž lhůta pro cizincovo povolení k zaměstnání a 12 dní na udělení pracovního víza), může proces vyřizování všech povolení trvat 8 měsíců, než cizinec může začít pracovat.

Další omezení

Práce cizince se musí po celou dobu zaměstnání pohybovat v mezích stanovených oběma povoleními: cizinec má přesně určený druh práce, místo práce (nelze pracovat mimo území okresu), změna není možná - muselo by se žádat o nové pracovní povolení a absolvovat všechna povolení včetně uhrazení poplatků znovu. Povolení navíc může platit maximálně 1 rok a nelze ho prodloužit. Nejdéle po roce tedy musí jak zaměstnavatel, tak cizinec získat znovu obě povolení, přičemž o prodloužení víza lze požádat na území ČR. Je ovšem nutné nezmeškat stanovené termíny pro podání žádostí, úřad práce znovu zkoumá, zda nelze místo obsadit českým občanem a zaměstnavatel i cizinec musí znovu uhradit správní poplatky.

Smlouvy o vzájemném zaměstnávání - žádné výhody

Mezi právní normy upravující zaměstnávání cizinců v ČR patří i dvoustranné mezinárodní smlouvy o vzájemném zaměstnávání. Česká republika uzavřela tuto smlouvu např. s Ukrajinou, s Vietnamem, s Ruskem či Bulharskem. Obsahem těchto smluv je ale jen ujednání mezi oběma stranami, že budou své příslušníky zaměstnávat v souladu se svým vnitrostátním právem, a žádnému konkrétnímu cizinci tedy z toho neplyne nárok na jakýkoli nadstandard. V praxi existuje například pro žádost o povolení k náboru Ukrajinců pouze zvláštní formulář a možnost, že se do zprostředkování konkrétního pracovníka zapojí i ukrajinské úřady (pokud zaměstnavatel nemá svého budoucího zaměstnance již vybraného).

Po vstupu do EU

Na zákonech, které upravují zaměstnání cizinců se po vstupu ČR do EU nic nezmění, kromě toho, že euroobčané z nich budou vyňati a postaveni naroveň občanům. Unie sice připravuje směrnici o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků nečlenských států za účelem placeného zaměstnání a samostatné výdělečné činnosti, která by měla zaměstnávání cizinců sjednotit ve všech členských státech a ve srovnání se současným stavem situaci cizinců značně zlepšit, ale na její přijetí a následné zavedení do vnitrostátního zákonodárství musíme zatím čekat. Nynější podmínky zaměstnávání cizinců jsou nastaveny tak přísně, a tak byrokraticky (rigidita ohledně druhu práce a místa výkonu práce), že cizinci i jejich zaměstnavatelé je mohou dodržovat jen s obtížemi a jsou v případě problémů doslova vháněni do porušování zákona.

Pavel Čižinský

Poradna pro občanství, občanská a lidská práva

Pavel Čižinský
Mgr. Pavel Čižinský, právník a politolog, v současné době působí jako advokát v Praze, specializuje se též na migrační právo, úzce spolupracuje s nevládní organizací Poradna pro občanství/Občanská a lidská práva a s některými dalšími organizacemi. Je členem Výboru pro práva cizinců při Radě vlády ČR pro lidská práva.


...nahoru▲   

Kontakt

Multikulturní centrum Praha
Náplavní 1
120 00 Praha 2

Tel: (+420) 296 325 345
E-mail: migraceonline@mkc.cz

Doporučujeme



Sponzoři

Partneři

Webdesign & publikační systém Toolkit - Econnect