Rafał Woś: Cizinci nám práci neberou.

Obecně se má za to, že berou. Zdá se, že situace vypadá takto – zaměstnavatel je připraven zaplatit 1,5 tisíc (v jakékoliv měně) a zaměstnanec si myslí, že by měl dostat 2 000. Pak se objeví někdo, kdo práci klidně vezme za 1,3 tisíce. A je za to vděčný. Přinejmenším po nějakou dobu. Dokud mu nedojde, že zaměstnavatel na něm šetří. Potom začne požadovat 1,6 tisíc. Jenže následně přijde další migrant ochotný pracovat za 1,2 tisíce.

Nenechme se však zmást tímto obecným pocitem. Abychom viděli dopad migrace na trh práce v reálném životě a na reálné ekonomice, stojí za to si přečíst práci Oxfordského ekonoma Jonathana Portese, který po dlouhé roky provádí taková šetření pro Velkou Británii. Nedávno zveřejnil svůj nový výzkum.

Poselství Portese je jasné. Výzkumník z Oxfordu ukazuje, že ve Spojeném království, stejně jako v několika dalších průzkumech prováděných v USA, neexistovaly v podstatě žádné negativní dopady migrace na postavení domácích pracovníků (ne nutně bělochů). Naopak, velký příliv zaměstnanců obvykle doprovází období nízké a klesající nezaměstnanosti. Takže není tomu tak, že by přijížděli cizí lidé a posílali místní obyvatele na dávky. Není ani potvrzené, tvrdí Portes, že by migranti zhoršovali šance zaměstnávání mladých a nízko kvalifikovaných pracovních sil. Je to proto, že ekonomika nemá pevný počet nabízených pracovních míst. Neplatí to, že míst je 1000 a pokud dorazí 300 cizinců, vytlačí 300 místních zaměstnanců. Počet pozic se mění v závislosti na ekonomické situaci. Při krizi může klesnout na 800 (a pak mají všichni zaměstnanci problémy). Může se však pohybovat až na 1 300, když se hospodářství daří dobře.

A co mzdový tlak příchozích? Zde jsou skutečně důkazy, že zvýšení ekonomické migrace do Spojeného království po roce 2004 vedlo k poklesu mezd u nejméně kvalifikovaných pracovníků. Ale ne dramatickým způsobem. Mzdy v těchto odvětvích se podle Portese snížily asi o 1 procento. Takže pokud můžeme mluvit o zhoršení životní úrovně nejchudších Britů za posledních 15 let, není to způsobeno migrací, ale jinými faktory.

Jakými? Například i škrty vlády toryů v čele s Davidem Cameronem v britském sociálním státě. Nebo posílením postavení byznysu ve světě práce (podkopáváním pozice odborových organizací), které probíhá od doby Margaret Thatcherové. Dalším projevem stejného jevu je segmentace trhu práce. To znamená vznik odvětví (gastronomie, výroba potravin), kde jsou migranti obzvlášť četní a pracovní podmínky velmi špatné. Nicméně to neznamená, že jsou to migranti samotní, kdo může za to, že se tato průmyslová odvětví prekarizovala. Posloupnost toho procesu byla opačná – tyto sektory začaly nabízet nestabilní a špatně placené úvazky (se souhlasem politiků, podnikatelů a zákazníků toužících po levných výrobcích) a teprve poté se pustily do naplňování kapacity zahraničními pracovníky a pracovnicemi, což samozřejmě vyvolalo národnostní a rasové napětí. Podle starého principu „rozděl a panuj“, který byznys velmi ochotně využívá. Možná dokonce i nevědomky.

Takže to vypadá, že velký problém s migrací je něco jiného než pouhá soutěž o práci. Problémem je neustálý tlak podnikání na zhoršování pracovních podmínek místních i příchozích zaměstnanců.

Zdroj: http://wiadomosci.dziennik.pl/opinie/artykuly/572567,wos-migrant-nie-zabiera-pracy.html