Migraceonline.cz

Portál pro kritickou diskuzi o migraci
24. 6. 22
Zdroj: migraceonline.cz

Proměny Karlína pohledem žáků gymnázia PORG Libeň – 4. díl

Proměny Karlína pohledem žáků gymnázia PORG Libeň – 4. díl

POVODNĚ

Jestli se všichni lidé, s nimiž jsme si v rámci projektu povídali, na něčem shodují, je to odpověď na otázku, co bylo pro proměnu čtvrti nejdůležitější událostí. „Povodně, povodně, povodně,“ zní svorně. Ač někteří odborníci a odbornice, kteří se proměně Karlína věnují, zdůrazňují, že je důležité brát v potaz i předcházející události, jako již zmiňovanou rozsáhlou privatizaci, není se možné divit, že povodně jsou v paměti obyvatel a obyvatelek silnou vzpomínkou. Samy o sobě sice změny přímo nenastartovaly, ale rozhodně je urychlily a utvrdily. Zároveň také zasáhly do života každého, kdo čtvrť v roce 2002 obýval, ač už v různé podobě a intenzitě. 

Přes svou tragickou podstatu jsou povodně někdy vykreslovány jako očistný a tedy pozitivní zásah. V médiích se o nich někdy zpětně psalo kupříkladu jako o „zkáze, která pomohla“. Podobně se k událostem vztahuje i místní farář. Podle vlastních slov se na přelomu tisíciletí často modlil za duchovní i materiální obnovu Karlína, pánbůh to prý vzal „trochu z gruntu“. Zrovna místní fara byla vodou zasažena jen několik málo měsíců po jejím požehnání a otevření. Bylo zničeno veškeré vnitřní vybavení, budova však nápor zvládla.

Takové štěstí ale neměly všechny domy. Kvůli již zmiňovaným důvodům patřily některé romské rodiny spíše k nízkopříjmovým skupinám, což současně znamenalo, že obývaly byty v levnějších, a tedy také hůře udržovaných domech. Ty potom povodně často nepřežily nebo byly poničeny do neobyvatelného stavu. Někteří majitelé pojali situaci jako příležitost zbavit se svých dosavadních nájemníků.

Čtvrť zůstala po povodních na dlouho zcela neobyvatelná, odtržená od přívodu elektřiny i plynu. Lidé byli umístěni v nouzovém ubytování. Jestli na něco z tohoto období vzpomínají tehdejší obyvatelé pozitivně, byla to solidarita, kterou situace v lidech probudila. Dobrovolníci přicházeli ze všech městských části a pomáhali zničené domy i nepořádek z ulic uklidit.

Situaci, která se opakuje bezprostředně po událostech a nabírala na obrátkách v průběhu rekonstrukce čtvrti, komentuje pan Balog: „Ty firmy to udělaly chytře. Nikdo nevěděl, co s Karlínem bude a moc tam nechtěl, a tak to začaly skupovat bohaté firmy a dělat si tam kanceláře." Mnoho majitelů místních nemovitostí také události využilo k celkové rekonstrukci svých objektů a s ním spojenému zvýšení nájemného, o čem bude ještě řeč v dalším díle našeho seriálu. 

Prohlédněte si obrázek, který na základě poznatků z našeho výzkumu gentrifikace Karlína vytvořil výtvarník Tadeáš Polák. Po rozkliknutí uvidíte obrázek v plné velikosti.

 

Děkujeme také mnohokrát členům spolku Paměť města: socioložce Barboře Matysové za úvodní přednášku a zprostředkování kontaktů v terénu a architektovi Jakubovi Nakládalovi za procházku po Karlíně.

Tento článek vznikl v rámci projektu „Příběhy těch, co museli jít“ (reg. číslo projektu CZ.07.4.68/0.0/0.0/19_068/0001446), který byl podpořen Operačním programem Praha - pól růstu České republiky, který se spolufinancován strukturálními a investičními fondy Evropské Unie. 

24. 6. 22
Zdroj: migraceonline.cz
...nahoru ▲