Lidská práva v EU: nejhůře jsme na tom ohledně migrace a Romů

Koncem března proběhla v Evropském parlamentu k této zprávě debata. Komisař Timmermans[1] ve své úvodní řeči, kde se zaměřil na nejhorší případy porušování lidských práv v EU, dal za příklad jen jeden konkrétní členský stát EU – Českou Republiku.

EU se projevuje dlouhodobě silnou dávkou schizofrenie, kdy do světa snaží vyvážet lidskoprávní hodnoty a principy, na nichž je založená, a alespoň na papíře požaduje lidskoprávní doložku při uzavírání různých dohod se třetími státy. Na druhou stranu je EU velmi slabá ve vynucování dodržování základních lidských práv ve svých vlastních členských státech. A to zejména proto, že žalovat členský stát pro porušování lidských práv je pro Evropskou komisi často politicky citlivé.

Romové  - až Jourová to zařídí

Ne překvapivě jsou dnes v EU nejkontroverznější a nejvíce v ohrožení lidská práva cizinců, Romů a dalších menšin. Právě kvůli zacházení s Romy, segregaci romských dětí ve školách a jejich systematické diskriminaci byla ČR komisařem Timmermansem zmíněna. Slabý zájem nebo neschopnost ze strany státu v ČR a některých dalších zemích neumí EU dlouhodobě řešit.

Ač proti Česku existuje již léta rozsudek Evropského soudu pro lidská práva, spadající nikoli pod EU ale pod Radu Evropy, po řadu let ho naši politici ignorují a přijali jen formální opatření, která situaci skutečně vůbec nezměnila. Teprve v září 2014 se Komise rozhodla jednat a zahájila proti Česku a letos v dubnu i proti Slovensku řízení o porušení smlouvy (infringement procedure) pro systematickou diskriminaci Romů v obou zemích. Paradoxně toto řízení nyní spadá do portfolia české komisařky Věry Jourové.  

Migrace

Otázka migrace je stále více jednou z nejcitlivějších lidskoprávních témat. Státy EU systematicky zadržují žadatele o azyl v detenčních střediscích nebo nechávají uprchlíky žít i na ulicích. Ač věděli, že lidé budou umírat ve Středozemním moři na cestě do Evropy, nestálo většině členských států za to pokusit se je zachránit či jim umožnit jiné bezpečnější cesty. Lidé by neměli umírat na lodích na cestě do Evropy. „Já sám bych v jejich situaci udělal totéž“ říká Timmermans, který si tedy také velmi dobře uvědomuje, že neexistence legálních cest do EU, která jen situaci na hranicích EU přispívá, a represe nefungují.

Španělské i marocké pohraniční síly v Ceutě a Melille imigranty, kteří se snaží hranici překročit, systematicky bijí i do bezvědomí. Aniž by Španělsko respektovalo právo každého zažádat o azyl, rutinně posílá cizince, především uprchlíky z afrických zemí zpět do Maroka. Podle Evropského i mezinárodního práva má přitom povinnost respektovat princip non-refoulement, tedy neposílat nikoho do země, kde mu hrozí mučení či jiné nelidské a ponižující zacházení. Španělsko navíc nedávno tyto okamžité návraty „legalizovalo“ zákonem, který je podle lidskoprávních skupin i akademiků protiústavní a v rozporu s Evropským a mezinárodním právem. Je to přesně jeden z případů, kdy bychom očekávali svižnou akci od Evropské Komise proti Španělsku, zatím však čekáme marně.

Timmermans také zmiňuje vzestup xenofobie jako velký problém v EU. „Židovské komunity uvažují o tom, že opustí Evropu. Muslimské dívky se bojí nosit do školy šátek, zažíváme stále nižší porozumění mezi komunitami a přitom evropská integrace není jen o jednotném trhu, ale také o právech a my potřebujeme inkluzivní toleranci“, řekl Timmermans. Ať už jsou objevující se xenofobní výroky protiislámské či antisemitské, je skandální, že se v EU státech objevují stále ve větší míře.

Vzmůže se Komise?

Zpráva Evropského parlamentu, která má být přijata na podzim, má přispět o debatě o stavu lidských práv v EU. Hodnoty, na kterých je EU postavena, každodenně a ve všech členských státech trpí. Šéf Evropské komise Juncker dnes jakoby nic oslovuje Maďarského ministerského předsedu Viktora Orbána „diktátore“ – o utlačování menšin a základních práv a svobod v Maďarsku tedy také víme, prosadit změnu se však nedaří. Komisař Timmermans situaci v zemích EU v Parlamentu silně kritizoval. Poté co se po mnoha letech podařilo začít řízení proti ČR a Slovensku ohledně romské otázky budeme muset nejspíš zase dlouho čekat na další konkrétní právní zásah Evropské komise proti členským státům.