Migraceonline.cz

Portál pro kritickou diskuzi o migraci
29. 7. 22
Zdroj: migraceonline.cz

Lidé z Ukrajiny nejsou zvyklí trávit v knihovně volný čas, říká knihovnice Iuliia Rusetska

Lidé z Ukrajiny nejsou zvyklí trávit v knihovně volný čas, říká knihovnice Iuliia Rusetska

Jak vnímají lidé z Ukrajiny veřejné knihovny? Jak by se pro ně mohly knihovny více otevřít? A které kurzy jim mohou nabídnout? I na tyto otázky odpovídá knihovnice původem z Ukrajiny Iuliia Rusetska, která momentálně pracuje pro Městskou knihovnu v Praze.

Jaký je rozdíl mezi ukrajinskou a českou knihovnou?

Ze sovětských dob zůstal Ukrajincům vztah ke knihovně jako k místu, kde si je možné půjčit knihu domů nebo si ji přečíst v čítárně (až po zápisu do knihovny a provedení příslušného zápisu do osobní kartičky čtenáře). V knihovně je zakázáno mluvit hlasitě, přicházet s jídlem, ale třeba i sedět nebo ležet v libovolné poloze. Mladí lidé zpravidla přicházejí do knihovny pouze v případě potřeby: za literaturou pro výuku, přípravu referátů nebo na pokyn učitele a rodičů. Knihovna na Ukrajině není místem odpočinku ani místem pro užitečné trávení volného času. Až v posledních letech začaly i knihovny na Ukrajině přecházet na evropský model práce, zkouší povzbuzovat čtenáře ke společným tvůrčím aktivitám a užitečnému trávení volného času, což ale většina uživatelů ještě nepřijala za své.

Jak by podle vás bylo možné překonat bariéry, které lidé z Ukrajiny mají v přístupu ke knihovnám?

Překonat předsudky Ukrajinců o práci knihovny je možné především prostřednictvím přímé komunikace s dětmi a jejich rodiči za zdmi knihovny (pozvání k setkání do nejbližší knihovny prostřednictvím školy, kolejí, neziskových a dobrovolnických organizací). Bylo by dobré kromě užitečných informací o knihovně a jejích službách konkrétně ukázat, co a jak se tam dá dělat (např. kde se dají hrát hry, kde si mohou návštěvníci povídat apod.). Taky by bylo dobré doptat se na zájmy a koníčky návštěvníků a podle toho doporučit vhodnou knihu, kurz či přednášku k přihlášení.

Jakým způsobem navrhujete oslovit ukrajinskou komunitu, aby přišla do knihovny?

a) Provést masovou informační a reklamní kampaň, která by šířila informace o umístění nejbližší knihovny a služeb, které nabízí. Například:

  • poskytnout příslušné informační letáky a plakáty neziskovým organizacím a místům na pomoc uprchlíkům, aby e umístili na nástěnkách;
  • poskytnout příslušné informační letáky a plakáty úřadům práce, kde si občané Ukrajiny vyřizují humanitární pomoc, status nezaměstnaného a jiné sociální dávky;
  • umístit příslušné informační letáky a plakáty na pobočky cizinecké policie, kde se Ukrajinci registrují a získávají povolení (registrace bydliště, pracovní povolení atd.);
  • zapojit dobrovolníky (např. skauty v době jejich mezinárodního setkání v Praze v srpnu) do šíření informačních letáků o knihovnách v ubytovnách, hotelích, jiném sociálním bydlení, kde žijí (jsou ubytováni) ukrajinští uprchlíci.

b) Navrhnout zaměstnancům městských částí, aby poskytovali v nejbližší pobočce knihovny třeba na hodinu týdně konzultace ukrajinským uprchlíkům, kde budou lidé moci získat oficiální a ověřené informace od úředníků (v ukrajinské komunitě je po tom velká poptávka, šíří se totiž mnoho polopravd a působí tam podvodní zprostředkovatelé, tzv. klienti, kteří využívají toho, že se příchozí neorientují a berou si pak peníze i za služby, které jsou zdarma). Tato možnost získat ověřené informace může v důsledku zpopularizovat i služby knihovny. Zaměstnanci městských částí naopak „z první ruky“ získají informace o potřebách příchozích.

c) Je-li to možné, rozšiřovat spolupráci knihoven s dalšími veřejnými, církevními, státními a městskými institucemi a organizacemi (knihovny poskytují vlastní prostory a organizace a instituce mohou pořádat část svých aktivit a akcí za zdmi knihovny).

Jaké kurzy kromě kurzů češtiny, po kterých je velká poptávka, podle vašeho názoru Ukrajinci potřebují?

a) Školení (bezplatné přednášky) o používání veřejné dopravy (nákup jízdenek, letenek, měsíčních či ročních kuponů na MHD), o fungování České pošty (její služby se liší od služeb ukrajinské pošty, např. ověřování dokladů), získání mobilního identifikačního klíče, příjem korespondence, příjem a odesílání balíků (tarify).

b) Školení (bezplatné přednášky) zaměstnanců státní správy: jak se vypočítává nárok na humanitární dávku, registrace osoby jako uchazeče o zaměstnání, pobírání podpory v nezaměstnanosti, sociální dávky (na děti, pro osoby se zdravotním postižením, jako nízkopříjmová rodina), vyplácení důchodu (náležitosti důchodového zabezpečení v ČR). Poznámka: V tuto chvíli jsou na základě Lex Ukrajina I.-III. uprchlíci z Ukrajiny mimo klasický sociální systém ČR a sociální dávky jsou řešeny vyplácením humanitárního příspěvku a příspěvku pro solidární domácnosti.

c) Školení (bezplatné přednášky) z pracovního práva: zdanění příjmů občanů, druhy pracovních smluv, postup při zaměstnávání a propouštění atd.

d) Školení (bezplatné přednášky) o založení a vedení podnikání nebo samostatné výdělečné činnosti.

e) Školení (bezplatné přednášky) o právu uprchlíků na bydlení a získání sociálního bydlení, stejně jako právní poradenství v oblasti pronájmu bydlení (postup, smlouva, termín, kauce a nahlášení adresy).

f) Školení (bezplatné přednášky) o zápisu dítěte do MŠ, ZŠ a SŠ (případně nostrifikace předchozího vzdělání či studia na univerzitě), o právech a povinnostech rodičů ohledně vzdělávání dítěte.

g) Školení (bezplatné přednášky) o lékařské péči a zdravotním pojištění: praktické tipy a kontakty, jak se objednat k lékaři, jak získat léky nebo potřebný předpis na léky, jak potvrdit existující diagnózy a nemoci (anamnéza buď chybí, nebo je v ukrajinštině), kde a které léky lze koupit bez předpisu, jak a kde koupit léky na předpis zdarma atd.

Kurzy češtiny jsou potřeba nejen pro děti, ale i pro dospělé. A nejen úroveň A0-A1 (30 hodin studia), jsou potřeba také bezplatné kurzy češtiny pro dospělé (i důchodce) na úrovni B1, B2, C1, C2, tak aby člověk mohl pracovat a cítil se v české společnosti sebevědoměji.

Iuliia Rusetska

Narodila jsem se v Mykolajivu na Ukrajině. Během rozpadu Sovětského Svazu jsem studovala ve Sverdlovském právnickém institutu (nyní Uralská státní právnická univerzita) a pracovala jako právní poradce ve Společnosti svobodných odborů města Jekatěrinburgu, kde jsem učila členy odborů pracovní právo. Po úspěšném ukončení školy jsem se vrátila do svého rodného města na Ukrajině, kde jsem pracovala jako právnička a pokračovala ve spolupráci s veřejnými organizacemi v oblasti jejich školení a ochrany zájmů u soudů. Postupem času se učitelství stalo mou hlavní činností. Se začátkem války jsem byla nucena Mykolajiv opustit. Než jsem přijela do České republiky, tak jsem 15 let vyučovala právo na vysoké škole pro budoucí právníky.

Mám pocit, že člověk by vždy měl mít právo na seberealizaci a svobodnou volbu. Pro důstojný život potřebujeme znát svá práva a možnosti, i když ne vždy považujeme za nutné je využít.

Podle mě je moderní knihovna místem multikulturní komunikace, učení a odpočinku.

V České republice jsem, stejně jako ostatní, začala vše od začátku. Práce v Městské knihovně v Praze na pozici koordinátora aktivit pro Ukrajince mi dává možnost nacházet nové možnosti, jak pomoci svým krajanům a jejich rodinám s integrací do nové společnosti.

Věřím, že pouze vzájemnou spoluprací budou knihovna a další veřejné organizace schopné trvale poskytovat komplexní pomoc imigrantům z Ukrajiny, což umožní samotným Ukrajincům pomáhat a učit se navzájem, komunikovat a odpočívat právě v knihovně. Tímto způsobem se knihovna stane komunitním místem.

Městská knihovna v Praze (všechny její 44 pobočky na území Prahy) je otevřena spolupráci (stránky https://www.mlp.cz/).

29. 7. 22
Zdroj: migraceonline.cz
...nahoru ▲