K novému zákonu o pobytu cizinců

Novelizovaný zákon o pobytu cizinců se díky provázanosti relevantních právních norem dotýká nejenom původního textu zákona č.326/1999 o pobytu cizinců, ale mění i předpisy o sociálně-právní ochraně dětí, zákon 325/1999 o azylu nebo a zákon o veřejném zdravotním pojištění.

Vláda rozeslala návrhy změn v zákoně o pobytu cizinců na našem území v únoru letošního roku. Návrh prošel ještě tentýž měsíc prvním čtením poslanecké sněmovny a na šestnácté schůzi v květnu pak byl návrh po třetím čtení schválen. Poté putovala nová norma do senátu, který ji 27. června s připomínkami schválil.

Problémem našeho cizineckého zákona je, že je těžké se v něm orientovat. Jak to vyjádřil v rozpravě místopředseda senátu Jan Ruml: „zákon o pobytu cizinců je naprosto nepřehledný. Kdo měl tu trpělivost se jím prokousat, tak zjistil, že tento zákon je neuvěřitelně komplikovaný a téměř nikdo není schopen mu rozumět.“ To je dáno zejména tím, že novela zpravidla nemění jenom původní předpis, ale musí se promítnout i do dalších souvisejících zákonů a nařízení. V návrhu nového cizineckého zákona bylo 142 bodů změn. V průběhu projednávání zákona došlo ke vzrušené debatě, během níž pokládal za důležité vystoupit veřejný ochránce práv, pozměňovací návrhy poslanců Kladívka a Ibla se zase dočkaly kritiky v médiích. Co tedy nakonec přináší zákon o pobytu cizinců nového, co mění?

Ze schváleného textu především vypadla veškerá ustanovení týkající se statusu dočasné ochrany. Touto formou pobytu se totiž nyní zabývá zcela samostatný zvláštní Zákon o dočasné ochraně cizinců, který již podepsal prezident republiky. Nový zákon o pobytu cizinců dále rozšířil působnost Zákona o sociálně-právní ochraně dětí 359/1999, který se nově bude vztahovat také na děti, které požádaly nebo již požívají dočasné ochrany na našem území. Sněmovní návrh novely měnící azylový zákon, se dále týkal přestupků, kterými by se v oblasti azylu mělo napříště zabývat ministerstvo vnitra, v jehož kompetenci azylové záležitosti jsou. Nového znění se dále dočkala povinnost evidence a ohlašování cizinců pro ubytovatele v ubytovacích zařízeních. Návrh na prodloužení ohlašovací lhůty a zjednodušení ohlašovacího procesu se už objevil při poslední novelizaci cizineckého zákona, ale tehdy ještě nebyla připomínka do novely zahrnuta.

Nový cizinecký zákon počítá také s možností blokových pokut v případě, že se správních deliktů dopustí ubytovatelé (§157). Původní podoba zákona, stejně jako znění po novele, neužívá obecných ustanovení zákona o přestupcích, ale obsahuje svá vlastní ustanovení a je zde dána působnost správního řádu jako obecného předpisu. Zákon o pobytu cizinců před novelou neobsahoval z procesního pohledu možnost pokut v blokovém řízení. To se mění tím, že byl do zákona nově vložen paragraf 157a, který v konkrétních případech umožňuje a upravuje výběr pokut v blokovém řízení. U méně závažných porušení povinnosti ubytovatele lze zaplatit pokutu na místě, přičemž je stanovena maximální částka do 5000 korun. Ústavně-právní výbor senátu nicméně poukázal na to, že zavedené opatření by mohlo vést k „prohloubení korupčního prostředí“. O udělení blokové pokuty se totiž nevedou podrobnější záznamy, proti uložení pokuty se nelze odvolat.

Podle nového cizineckého zákona má nyní policie možnost úplně vyloučit pobyt cizince, který ohrožuje bezpečnost státu a kterému byla ve sdělení o neudělení azylu vyslovena překážka ve vycestování. Podle zákona o azylu mělo být takovému cizinci v případě, že doloží překážku bránící mu vycestovat, uděleno vízum za účelem strpění. Novelizované znění umožní cizinecké policii takovému cizinci vízum na strpění nevydat.

Podle nového zákona se rozšiřuje také možnost požádat o průjezdní vízum a vízum do 90 dnů. Zatímco doposud tak musel cizinec učinit na zastupitelském úřadě, nyní o ně bude moci v odůvodněných případech zažádat přímo na hraničním přechodu.

Největší pozornosti se dostalo návrhu zkrátit žadatele o azyl o možnost vyjádřit se k výsledkům řízení, tedy jinými slovy vyjmout skupinu žadatelů o azyl z působnosti §33 odst.2 správního řádu, který garantuje možnost vyjádřit se k podkladu rozhodnutí či způsobu zjištění. Vysvětlení, že jde o prostředek, jak chránit pro Českou republiku citlivé informace a informační zdroje v zahraničí, senátoři v rozpravě odmítli.

Při hlasování v poslanecké sněmovně zvedlo pro novelizovaný zákon ruku 162 ze 191 přítomných poslanců (4 byli proti), v senátu vyslovilo souhlas 35 z 51 přítomných senátorů, prezident podepsal nový zákon 16.července.