Hledání vhodných způsobů integrace cizinců na lokální úrovni

Zápis z kulatého stolu zde dne 1. dubna 2014

Sdružení pro integraci a migraci

Eva Čech Valentová, SIMI představila projekt Integration on the ground - INTEGRO, na kterém SIMI spolupracuje s dalšími neziskovými organizacemi v rámci EU a jehož cílem je zvýšit participaci migrantů na veřejném a občanském životě ve svých lokalitách. V první fázi projektu SIMI zjišťuje potřeby cizinců, místních samospráv i neziskového sektoru a na základě toho následně vytvoří pilotní projekt, který se bude zaměřovat na lepší zpřístupnění úřadů městských částí v Praze cizincům a celkový rozvoj spolupráce místní samosprávy s NNO z oblasti migrace. (www.migrace.com)

Helena Dluhošová, OAMP MV ČR shrnula emergentní integrační projekty obcí, které MV podporuje z prostředků státního rozpočtu na integraci cizinců od roku 2008, kdy vrcholil příliv zahraničních pracovníků do ČR, na který města nebyla připravena a bylo potřebné reagovat na rostoucí napětí mezi obyvateli měst a cizinci. Realizovány byly projekty v Plzni, Pardubicích, Havlíčkově Brodě (zde působily extremistické skupiny mládeže: pálení mongolské vlajky, šíření nenávistných letáků atp.) či v městské části Praha - Libuš, která se stala problémovou kvůli vietnamské tržnici SAPA. Při oslovení dalších měst s větším počtem cizinců se MV nesetkalo vždy s kladnou odezvou, a to vzhledem k nízké informovanosti samospráv o situaci cizinců, strachu radních, že podporou integrace cizinců ztratí hlasy ve volbách či pro obavy z názoru řadových občanů na politiku integrace cizinců. Některé samosprávy stále bohužel nepovažují integraci cizinců za nezbytnou, a to přestože v některých městech může hrozit konflikt mezi jejich obyvateli.

Největší přínosem emergentních projektů byla dle paní Dluhošové jejich komplexnost, neboť ve svých aktivitách zahrnovaly cizince všech věkových i sociálních skupin, jakož i místní obyvatele (eliminace pocitu ohrožení). Důraz je kladen také na zapojení nevládních organizací jakožto nositelů integrace, pěstování vzájemných vztahů mezi cizinci a majoritou, pořádání vzdělávacích akcí pro policii, sociální pracovníky, úředníky samosprávy, učitele a lékaře. Tím je zvyšována interkulturní kompetence a další potřebné znalosti u veřejných profesí, aby s cizinci uměli vhodně pracovat. V posledních letech se taktéž realizovaly integrační projekty v 5 městských částech Prahy, kdy např. Praha 13 si zpracovala vlastní analýzu problémů a projekt jim pomohl tyto problémy eliminovat. Tyto komplexní projekty umožňují samosprávám řešit problémy integrace i vzájemného soužití na základě podrobné znalosti místní situace. Samosprávy mohou mnohdy lépe vnímat potřebu integrovat všechny skupiny obyvatel a je důležité, že samospráva přijímá za integraci svoji odpovědnost. (http://www.mvcr.cz/clanek/integrace.aspx, Zpráva o situaci v oblasti migrace 2012).

František Bradáč, Městská části Praha 14. S MV spolupracuje MČ Praha 14 na projektech integrace cizinců od r. 2009 a od r. 2008 také s OPU, která zde poskytuje sociální poradenství, podporované bydlení pro mladé uprchlíky, příměstský tábor pro děti, nebo školení pro úředníky, semináře a výuku češtiny pro cizince. Komplexněji se MČ zaměřila na podporu integrace cizinců od roku 2009, a to se zaměřením na děti. Probíhá spolupráce s 5 ZŠ a 1 MŠ, zahrnující doučování dětí, praktickou výukou, volnočasové aktivity aj. Osvědčilo se pořádání tzv. národně-kulturních projektů, spolupráce dětí na vytváření multikulturních sborníků a dílen, se Slovem 21 pak proběhla multikulturní akce „číslo popisné Praha 14“ či dochází k setkávání rodin s dětmi. Dále pro učitele ZŠ byly určeny kurzy výuky češtiny jako cizího jazyka. I přes slabou počáteční odezvu působí na ZŠ asistenti pedagogů, kteří se individuálně věnují nově příchozím žákům (program organizace META). MČ dále realizuje kurzy českého jazyka pro dospělé cizince ve spolupráci s farní charitou Praha 14. Za důležitou považuje pan Bradáč terénní práci s cizinci, osvědčila se spolupráce sociálního pracovníka doprovázeného interkulturním pracovníkem, který je blízký cílové skupině. (www.praha14.cz)

Eva Kalinová, MČ Praha 13. S ohledem na přibývající počet cizinců se problematika integrace v MČ dostává do popředí. MČ realizuje integrační projekty od r. 2010 a jejich obsah se většinou zaměřuje na děti – doučování češtiny, prázdninové kurzy pro nové žáky-cizince, volnočasový klub, divadlo apod. Dále probíhají kurzy češtiny pro dospělé s CIC, s OPU terénní práce, vzdělávání pedagogů ZŠ a nově 1 MŠ (dvousemestrální kurz na UJOP). Zejména spolupráce s META při práci s MŠ se ukazuje jako velmi dobrá praxe, chválí si ji i pedagogové a paní Kalinová velice doporučila věnovat se právě pedagogům v MŠ. Spolupráce s DDM – zapojení do integračních aktivit je zde snazší, neboť se dějí mimo školu. Naopak, MČ se příliš nedaří navázat vztah s veřejností skrze kulturní akce v KD Mlejn, kde je trápí malá návštěvnost. Vznikla pracovní skupina integrace cizinců MČ Praha 13 – MČ zde získává bližší kontakt s terénem. MČ disponuje letáky o svých aktivitách pro cizince a nabízí potřebné informace i na svém webu (http://www.praha13.cz/Mestska-cast/Socialni-oblast/Integrace-cizincu).

Anna Dumont, odbor řízení pomoci z ESF, MPSV. Cílová skupina podpory OP LZZ Evropského sociálního fondu je širší než fondy MV (zahrnuje EU, neregulérní migranty). Migrační projekty jsou však zcela minoritní (jen 0,2 % = 115 mil. Kč z celkové alokace OP LZZ 55 mld. Kč na 2007 – 2013). Byly realizovány pouze 3 projekty zaměřené na integraci cizinců na lokální úrovni – MKC Integrace cizinců na trhu práce - posílení role českých měst; Praha Libuš – využití zkušenosti zahraničních partnerů pro řešení problematiky začlenění cizinců; Téma dne, o.s. – Společné město (vzdělávání cizinců). V novém finančním období by programy mezinárodní spolupráce a sociální inovace měly být více tematicky cílené, čímž by došlo k lepšímu sdílení informací mezi správci projektů a lepší evaluaci dopadů migračních projektů. Programové návrhy mají jít do vlády v červnu 2014, první výzvy budou vyhlášeny v první polovině 2015. Na migraci se budou vztahovat dvě prioritní osy – sociální začleňování a boj s chudobou (osa 2), sociální inovace a mezinárodní spolupráce (osa 3). Zaměření projektů zůstane – trh práce a sociální integrace celkově. Samosprávy, MČ, kraje jsou oprávnění žadatelé. Prostředky z OP LZZ budou vítány o to více, že pro EIF se do budoucna alokace sníží. (www.mpsv.cz)

Pavla Jenková, ICP. ICP bylo založeno v r. 2012 Magistrátem hl. m. Prahy, kdy též navázalo spolupráci se čtyřmi MČ – Praha 4, 12, 13 a 14. Kromě toho se ICP snaží motivovat i dosud nezapojené MČ k zapojení do projektů, poskytuje jim konzultace a podporu při psaní projektů zaměřených na integraci cizinců, spolupracuje s MČ na komunitních a kulturních aktivitách. Dále ICP usiluje o to, aby na MHMP měl problematiku integrace cizinců na starosti zvláštní pracovník – požadavek zanesen do pražské koncepce integrace cizinců, která bude v květnu 2014 předložena zastupitelstvu a Radě hl. m. Prahy (v ní důraz kladen mj. na lokální integraci cizinců a zapojení MČ a všech místních aktérů). ICP iniciovalo vznik Poradní platformy zástupců MČ a MHMP - pravidelná setkávání, přizvány i NNO – podpora rozvoje vzájemné spolupráce s MČ, vzdělávací semináře. Víc než polovina zaměstnanců ICP jsou migranti, kteří poskytují asistence při doprovodech na úřady, tlumočení, atp. ICP pro tyto služby uskutečnilo propagaci na jednotlivých MČ, což se setkalo s velkou odezvou, zejm. na živnostenských, matričních úřadech a odborech dopravy. Celkově je ze zkušenosti ICP spolupráce s MČ velice proměnlivá v závislosti na fázi politického období a zařazení integrace cizinců do agendy MČ, lze však pozorovat rostoucí zájem místních samospráv o tuto problematiku. (www.icpraha.com)

Lukáš Radostný, META o.p.s. Hlavní oblastí činnosti META je integrace cizinců do vzdělávacího systému. Poslední dva roky se věnují i spolupráci s pražskými MČ – Praha 14, 13, 12, 8, 3. Kromě poradenství cizincům a poradenství pedagogům META nabízí i komunitní tlumočení - proškolení migrantů pro tuto službu, kteří pak jakožto zaměstnanci META poskytovali tlumočení (nejen jazykové, i zprostředkování kulturních rozdílů) celé řadě subjektů. Tlumočnická služba byla využita zejm. na školách (např. rodič. schůzky, výchovné komise, konzultace v pedag.-psycholog. poradnách, nostrifikační zkoušky, atp.), dále pro SUZ, OAMP, CP, ÚP, nemocnice, zdr. pojišťovny, banky, exekutory, apod. Zejména instituce cizinecké správy velice ocenily profesionalitu tlumočníků a jejich nestrannost při řešení citlivých situací. Stáže tlumočníkům poskytly např. Most pro lidská práva, NKI Klíč Hr. Králové, SIMI, Sananim, ICP, Ukr. odborový svaz, Praha-Libuš (platforma občanů, kult. akce), Praha 8 (škola). META po skončení projektu zpracovala zpětnou vazbu, která byla pozitivní jak ze strany organizací, tak zejm. od cizinců-příjemců služby, kteří se posléze sami obraceli na tlumočníky. Cizinci poptávali nejvíce tlumočení při poradenství, jednáních s lékaři či státními orgány, instituce uvítaly mj. překlady informačních materiálů do různých jazyků k trvalejšímu využití. META doporučuje obcím vyčlenit část prostředků z jejich rozpočtů na komunitní tlumočníky, neboť kvalitně proškolení tlumočníci jsou stále k dispozici a META pořád podporuje rozvoj této služby – viz seznam tlumočníků na jejich webu. (www.meta-os.cz)

Eva Dohnalová, InBáze. Organizace tradičně spolupracuje s migranty, kteří jsou součástí pracovního týmu InBáze. Od r. 2011 má InBáze pravidelně 6 interkulturních pracovníků v týmu a od téže doby spolupracují s OAMP MV, kde tito pracovníci poskytují asistenci migrantům. Působí na 3 odděleních pobytu OAMP v Praze jako poradci pro cizince i jako asistenti na přepážkách pro úředníky. Praxe je kladně hodnocena ze strany klientů i OAMP, kterému se tím ulehčuje běžná agenda. Díky této zkušenosti InBáze teď usiluje o etablování této profese v českém prostředí v projektu „Formování profese interkulturní pracovník“ (OPLZZ) spolu s portugalskou organizací ACIDI. V projektu běží ve spolupráci s VOŠ Caritas Olomouc kurz pro interkulturní pracovníky - akreditovaný v soc. službách. Dále probíhá jednání s MPSV, aby byla profese zařazena do zákona o soc. službách (novela 2015) a současně do Národní soustavy povolání a kvalifikací. Důležitá je snaha o emancipaci těchto pracovníků tak, aby se stali aktivními ve formulování potřeb migrantů, tj. aby migranti nebyli dále jen v pozici objektů a příjemců podpory. Cílem je založení profesního sdružení Asociace interkulturních pracovníků a komunitních tlumočníků. (www.interkulturnimediace.cz, www.inbaze.cz)

Jan Dítko, MKC. Projekt „Na práci v ČR: integrace cizinců – posílení role českých měst“ zahrnuje výzkum postavení cizinců na trhu práce a dále činnosti v oblasti integraci cizinců na lokální úrovni. K těm se řadí „simulační workshopy“ pro pracovníky místních samospráv a jimi zřízených organizací, kteří přicházejí běžně do kontaktu s migranty. Workshopy obsahují teoretický (statistiky, profilace účelů pobytu migrantů, rasová profilace, otázky diskriminace) a praktický modul (simulování vyjednávacího procesu v určité konfliktní situaci, kdy si účastníci rozdělí role a spolu se snaží hledat řešení). Další aktivitou jsou „integrační workshopy“ – nástroj strategického plánování a systemat. uchopení problematiky integrace cizinců v konkrétních lokalitách (převzat z Německa). Nabídnut byl pražským MČ, reagovaly MČ Praha 12, Praha-Libuš, Čakovice, ICP. Pilotně byl workshop vyzkoušen na Praze 12, která měla zájem použít výstupy do komunitního plánování a zapojit do něj také migranty - zapojeni zástupci veřejné správy, NNO i migranti. Struktura workshopu: situační analýza lokality, SWOT analýza integrační situace v lokalitě, rozdělení účastníků k promýšlení vybraných problematik. Na workshopy navážou studijní cesty pro pracovníky samosprávy v zahraničí (SRN). Projekt doplňují „helpdesk“ – portál pro veřejnou správu o tématu integrace cizinců na lokální úrovni a „Integrační manuál“ – shrnutí metodiky workshopů. (www.mkc.cz, http://helpdesk.migraceonline.cz/)

Elena Tulupova, AMIGA. Organizace byla založena v r. 2010 z iniciativy migrantů s myšlenkou více se seznámit s nabídkou NNO pro migranty a zprostředkovat ji dalším migrantům. Pociťovali komunikaci samosprávy s migranty jako nedostatečnou i z toho důvodu, že je tato spolupráce na okraji zájmu migrantů samotných. Zpočátku byla zahájena spolupráce s MČ Praha 2 v projektu „Integrace cestou dobrovolnické práce“ - zprostředkovávání kontaktů s dobrovolnickými centry pro aktivní migranty. Praha 2 tehdy poskytla dotaci, prostory a kontakt na Centrum soc. služeb Praha 2 - klub seniorů, kam dnes již po 4 roky docházejí dobrovolníci z AMIGA (např. kurzy jógy, angličtiny, vaření, rukodělné aktivity, přednášky apod.). AMIGA se také účastní komunitního plánování, veletrhu NNO a dalších aktivit na Praze 2. Další projekt probíhal s MČ Praha 4 (projekt OPLZZ „Společně na trhu práce“) a Prahou 12, kde AMIGA působí v pracovní skupině pro komunitní plánování. Doporučení pro MČ: zapojovat migranty do nejrůznějších pracovních skupin, nabízet prostor migrantům v novinách MČ, překládat info materiály MČ do jazykových mutací. (http://amiga-migrant.eu/)

Katerina Batueva, Youth Included. Mládežnická migrantská organizace byla založená v roce 2012, její členové pracují v NNO, jsou studenty, mladými profesionály. V Praze nepůsobí žádná obdobná organizace, která by cílila na mladé vzdělané migranty, kteří potřebují integrační prostředí, jenž by zejm. přispívalo k rozvoji jejich lidského kapitálu. Nejlepší varianta integrace dle YI je přestat rozlišovat cizince a Čechy („my a oni“), neboť i cizinci jsou stejně lidi jako Češi, jen z jiné země, proto je vhodné projekty připravovat ve spolupráci s cizinci. Mladí lidé se nechtějí cítit jako cílová skupina projektu nebo NNO, chtějí se účastnit, chtějí se zapojovat do aktivit/projektů, které budou fungovat dlouhodobě. Chtějí rozvíjet své talenty a kapacity. Nespolupracují s městskými částmi, ale kupř. s domem zahraničních vztahů (pod MŠMT), od něhož získali podporu 4 projektů, spolupracují na mezinárodních projektech, vysílají své členy do zahraničí pro rozvoj soft skills (50-70 sob). Zabývají se výzkumnou činností, organizují kulaté stoly, konference, apod. Zapojují se i na lokální úrovni, ale aktivity probíhají bez podpory projektů, např. účast na organizování Refufestu 2014 a mládežnického festivalu v Makedonii. Připravují komunitní projekt se zahr. partnery v rámci sociálního podnikání, které poskytuje lepší prostor pro aktivní občanství než poradenství. (http://youthincluded.com/)

Diskuse:

Po otevření diskuse se se účastníci nejprve zabývali otázkou oslovování příjemců služeb komunitních tlumočníků a vůle věřejných institucí tuto službu využívat. Organizace META v tomto směru nesledovala jednotnou strategii, ale snažila se oslovovat příjemce služby všemi dostupnými prostředky - skrze osobní schůzky, e-maily, dopisy. Ze zkušenosti SIMI se jeví, že zpočátku panovala u úřadů nedůvěra k přijímání komunitních tlumočníků. Zejména úřady práce na tuto nabídku příliš nereagovaly, kdežto inspektoráty práce by o službu i měly zájem, ale chyběly zde potřebné informace a propojenost na NNO. Podle Lukáše Radostného je klíčovým budování důvěry - úřady často nemají důvěru k třetím osobám a nevěří nestrannosti, je tedy nutné udržet profesionalitu tlumočení. Spolupráce s některými institucemi funguje nadále, poptávka stále trvá, ale po skončení projektu META nejsou peníze na to, aby si státní správa tuto službu hradila sama.

Poté se rozvinulo téma, jakým způsobem přistupovat k cílové skupině cizinců. Eva Dohnalová z Inbáze si z jejich projektu v oblasti interkulturní mediace nese zkušenost, že není možné na migranty nahlížet jako na osoby s hendikepem a je potřeba hledat takové postupy, aby tito nebyli bráni za objekty. Zástupkyně migrantské organizace Youth Included vnímají za nedostatečné, že NNO nenabízejí aktivity cílené na migranty, kteří nepociťují potřebu více se integrovat, ale přáli by si rozvíjet své kapacity (např. v dobrovolnictví). Zejména zahraniční studenti se neřadí mezi znevýhodněné skupiny, současně potřebují příležitosti účastnit se veřejného života ve své české obci, ovšem k tomu chybí projekty. Kateřina Batueva proto doporučuje začlenit migranty do středního managementu NNO, jinak nelze skutečně poznat potřeby migrantů.

V návaznosti na to Anna Dumont z MPSV upozornila na skupinu občanů EU, kteří se však v ČR vůbec nechtějí integrovat. Jedná se o expatrioty, kteří jsou vzdělaní, nemají zájem o propojování s českou společností, nemluví česky, ani nechtějí. Mají specifické problémy a zkušenosti - obvykle vyhledávají místa, kde se mohou navzájem setkávat. Eva Dohnalová doplnila, že integrace musí být flexibilní, mnohovrstevná. Kvůli různosti potřeb různých skupin migrantů by se měla lišit i příslušná integrační opatření. Možná aplikujeme na migranty něco, co nám není vlastní (komunitní akce). Krom toho je podle Heleny Dluhošové důležitá i vzájemná informovanost zainteresovaných subjektů. Např. na integračním workshopu MKC na Praze 12 se ukázalo, že městská část neznala již zde existující aktivity.

Účastníci dále vedli rozpravu o aktivním zapojení migrantů do procesu integrace ve svých lokalitách. Interkulturní pracovníci z InBáze oceňují, že jejich klienti jsou vděční za to, že dostanou potřebné a hlavně správné informace. Proto si přejí podpořit projekty, které dávají kompetence lidem (ať už učitelům či migrantům), kteří je předávají dál cizincům, neboť mnozí z nich vůbec neznají české prostředí a mohou se tak stát lehkým objektem manipulace. Dle zástupců MČ již samotná podstata integračních projektů obcí dokazuje, že obec se o migranty zajímá a není zde nezbytně v pozici moci, což přináší pozitivní efekt. Pokud jde o zjišťování potřeb cizinců na lokální úrovni, to je často složité, neboť angažovanost migrantů v pracovní skupině obce pro menšiny je minimální, jejich aktivitu lze vidět spíše u jednorázových akcí. Elena Tulupova však věří, že tyto neúspěchy by MČ neměly odrazovat od spolupráce s migranty, ale naopak je potřeba nabízet jim veškeré možnosti pro zapojení se. Pokud se cizinci mají zapojit do komunitní akce, tak potřebují cítit podporu např. od NNO či MČ samotné, což je dále pak motivuje k vlastní činnosti, např. jako dobrovolníky.

V závěru diskuse vyšla najevo potřeba více se věnovat integraci cizinců zejm. v dalších českých regionech mimo Prahu, neboť pro mnohé zástupce zdejší místní samosprávy již samotný pojem integrace není nijak znám a je potřeba jim vysvětlovat, co všechno znamená a zahrnuje. Navíc nezájem obcí je zde znatelný. Proti tomu zde stojí vysoká poptávka migrantů o různé formy zapojení se do dění na lokální úrovni či rozvoj svých dovedností, která ale převyšuje aktuální nabídku NNO.

SOUHRN DOPORUČENÍ PRO MÍSTNÍ SAMOSPRÁVY:

• Pořádat pravidelná setkání obce/MČ s NNO a migranty - zjišťovat jejich potřeby i nabídku
• Zapojovat migranty průřezově do rozhodovacího procesu obce/MČ – komunitní plánování, pracovní skupiny (např. Praha 2, Praha 12)
• Zapojovat migranty do svých aktivit/ projektů, a to nejen skrze NNO
• Rozvíjet možnosti dobrovolnické práce pro své občany, vč. migrantů – zprostředkovávat potřebné kontakty
• Přizpůsobovat integrační opatření různým skupinám migrantů v dané lokalitě
• Poskytovat srozumitelné informace migrantům – překládat informační materiály o službách obce/MČ do jazykových mutací, umístit informace pro cizince na svoje web stránky (např.
• Vyčlenit část prostředků obce/MČ na službu komunitních tlumočníků / interkulturních pracovníků
• Nabízet prostor v novinách obce/MČ – rozhovor s občany – migranty, praktické informace pro cizince (např. Praha 2)
• Provádět výzkumy / průzkumy o situaci cizinců v dané lokalitě a zprostředkovat jejich výsledky na veřejné akci, určené pro široké publikum (experty, NNO, místní samospráva, obyvatelé MČ)
• Nabízet různé možnosti spolupráce s migranty – od jednorázových po dlouhodobější 
• Podporovat vzdělávání a přípravu pedagogů pro práci s cizinci, zejm. v mateřských školách
• Podporovat integrační aktivity v rámci DDM, kde dochází k snazšímu setkávání majority s minoritou.

Praha, 15. května 2014

Zpracovaly: Kateřina Dederová, Eva Čech Valentová (SIMI)